Dvanáct století v jedné expozici. Národní muzeum probírá Dějiny v kočáře i na bojišti

Časový záběr od osmého století do první světové války na českém území ilustruje nová expozice Národního muzea. Nazvalo ji stručně Dějiny. Podle muzea je unikátní nejen svým rozsahem, ale i množstvím vystavených předmětů, na ploše 1300 metrů čtverečních jich nabízí na dva tisíce. Dokumentují zásadní události i každodenní život. Nepřehlédnutelným exponátem je zejména arcibiskupský kočár z osmnáctého století.

„Jsem přesvědčen o tom, že je důležité si připomínat naše nejstarší kořeny, zásadní dějinné okamžiky, které ovlivňovaly českou státnost, naši historickou paměť a ovlivňují samozřejmě i naše moderní tradice a instituce,“ uvedl na slavnostním otevření expozice premiér Petr Fiala (ODS).

Důvody, příčiny, následky

Při prohlídce Dějin by se návštěvníci měli zorientovat v historii českého území natolik, aby pochopili jak důležité události, tak souvislosti mezi nimi. Autoři se podle generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše snažili oprostit od mýtů, zejména v části o nejstarších dějinách. „Některé mýty, i když ne úplně razantně, expozice vyvrací. Nechtěli jsme se opírat o Staré pověsti české, snažíme se historii líčit jinak a objektivně,“ podotýká.

„Expozice by měla především ukázat, jak je vývoj na našem území nesmírně zajímavý, jakou za sebou máme úžasnou kulturu, byť plnou různých sporů. Dostat do povědomí, že tato země má bohatou historii, bylo asi to hlavní,“ doplňuje náměstek pro sbírkotvornou a výstavní činnost Michal Stehlík.

Autoři poukazují na téma hranic a budování státu a identity, ať již náboženské, zemské, či národní (jazykové). Významnou roli přitom hraje fenomén touhy po vlivu a moci, který často vede k válečným událostem. „Dějiny lidstva, i dějiny naše, jsou bohužel protkány válkami. V podstatě v každém sále najdete nějaký ozbrojený konflikt, ale také jeho interpretaci – důvody, příčiny a následky,“ poznamenává Lukeš. Návštěvník je tak přítomen středověkému dobývání Křivoklátu, stejně jako turecké expanzi v šestnáctém století nebo bitvě u Kolína o další dvě století později.

Arcibiskupský kočár, hlava Žižky i dlaždice s Českým lvem

„Expozice není kniha. Nemáme ambici tady vyprávět všechno podrobně. Máme ambici ukázat unikátní sbírkové předměty a návštěvníka seznámit se základními fakty a událostmi,“ vysvětluje Lukeš, jak rozsáhlé informace k jednotlivým událostem může návštěvník očekávat.

Dějiny mu lépe přiblíží třeba velká obranná zeď středověkého hradiště doplněná vitrínami archeologických nálezů z té doby, rozestavěná rotunda či obrovský kříž demonstrující konflikt mezi katolictvím a protestanstvím. V části věnované baroku stojí stylizovaná kaple s ukázkami sochařského umění své doby. Největším exponátem je „Mercedes své doby“, tedy kočár, kterým v osmnáctém století jezdil pražský arcibiskup Vilém Florentin ze Salm-Salmu. Na výstavě dokládá tehdejší technickou vyspělost.

Nahrávám video

K vzácným předmětům patří například nejstarší dochovaná soška hlavy Jana Žižky z roku 1515 či soubor obrazů ze slavnostní dekorace u příležitostí svatořečení Jana Nepomuckého v Římě a v Praze roku 1729. Dochovala se i keramická zdobná dlaždice s vůbec prvním vyobrazením Českého lva z 13. století a také horoskop Albrechta z Valdštejna. Novější dobu dokládá slavnostní uniforma rakousko-uherského polního maršála z majetku císaře Františka Josefa I., cestovní kufříkový klavír Emy Destinnové nebo sádrový odlitek lebky Karla Hynka Máchy.

Do dobového dění mají návštěvníky vtáhnout rovněž velkoformátová videa. Ocitnout se tak lze na staroměstských popravách v roce 1621 i uprostřed bitvy u Kolína roku 1757. Zájemci si také mohou potěžkat středověký meč a vyzkoušet palcát.

Pokračování ve dvacátém století

Poslednímu sálu, věnovanému devatenáctému století, dominuje velký model historické budovy Národního muzea, v níž je expozice umístěna. Odtud lze pokračovat přes dozvuky končící monarchie do vedlejší Nové budovy, kde je umístěna samostatná expozice zachycující dějiny dvacátého století.

V uplynulých měsících Národní muzeum, jehož Panteon prošel celkovou rekonstrukcí, zabydlelo své prostory ještě dalšími dvěma novými stálými expozicemi. Jedna je věnována pravěku, druhá zázrakům evoluce. Expozici Dějiny připravovalo muzeum osm let a zaplatilo za ni zhruba šedesát milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...