Výtvarník a loutkář Zdeněk Podhůrský vytvořil stovky loutek pro československé i zahraniční produkce. Nejslavnějšími loutkovými postavičkami z jeho dílny se stali bezpochyby televizní Broučci. Výstava, kterou k připomenutí nedožitých stých narozenin tvůrce otevírá Novoměstská radnice v Praze, toho z jeho tvorby ale představuje mnohem víc.
Pražský rodák, který přišel na svět 19. září 1920 v rodině železničáře, za války studoval u Jaroslava Švába, známého autora knižních obálek, který učil i Libora Fáru nebo Adrienu Šimotovou. Po osvobození sice vychodil České vysoké učení technické, ale profesi si nakonec zvolil jinou. Začal se věnovat hračkám a loutkám.
Začínal u Skupy, Disneyho odmítl
Začínal jako výtvarník a loutkář u profesora Skupy, principála Divadla Spejbla a Hurvínka, kde na sebe brzy upozornil marionetovým Černošským orchestrem. Díky němu se posunul k samostatné kariéře. V polovině padesátých let se začal uplatňovat také u filmu. Vytvořil třeba loutky pro Cestu do pravěku Karla Zemana, s Josefem Ladou spolupracoval na Hrátkách s čertem.
Zhruba o deset let později vytvořil své pravděpodobně nejznámější loutky – pro černobílé televizní zpracování Broučků Jana Karafiáta. Úspěchu napomohlo i herecké obsazení. Malého Broučka a jeho rodinu a přátele mluvili například František Filipovský, Karel Höger nebo Jiřina Bohdalová. Osmidílný seriál režírovala Libuše Koutná.
Broučky Podhůrského práce pro televizi ale nekončí. V první polovině sedmdesátých let vytvořil loutky také pro Neználkovy příhody, dalším jeho večerníčkovým projektem byly Příběhy čokoládového panáčka nebo Čmelák Aninka. Pracoval také pro španělskou televizi, pro niž vytvořil loutky pro seriál Myš Violeta a její Říše fantazie. Dostal prý i nabídku od studia Walta Disneye, ale odmítl ji a zůstal v Československu.
Kromě filmu a televize – vytvořil i známou znělku vysílání pro nejmenší s kolotočem – se Podhůrský stále věnoval loutkovému divadlu a vyučoval také na loutkářské katedře pražské Divadelní fakulty Akademie múzických umění.
Loutkové divadélko i hokejový maskot
A nezapomínal ani na hračky, v padesátých letech se podílel na návrzích výrobků pro družstvo Dereda, kde zastával funkci kreativního ředitele. Vytvořil také prototypy divadelních loutek a dekorací pro domácí divadélka, která se později dostala do sériové výroby a získala si velkou oblibu.
Podobně jako další uznávaní českoslovenští výtvarníci pracoval i Podhůrský pro různé podniky, zejména zahraničního obchodu, pro které navrhoval například kalendáře. Z této oblasti je nejznámější maskot Vítkovických železáren, rytíř Vítek, kterého navrhl už v roce 1966 a který se dodnes objevuje například u vítkovických hokejistů.
V sedmdesátých letech podle svého syna, herce a moderátora Zdeňka Podhůrského, který se stará o jeho odkaz, odmítl nabídku stát se šéfem Krátkého filmu, podmínkou totiž byla spolupráce se Státní bezpečností. Nikdy také nevstoupil do KSČ.
Jeho posledním, nedokončeným dílem zůstávají loutkové Řecké báje a pověsti. Vysněnou práci mu překazila 31. března 1981 smrt.
Dvě stě loutek
Výstava s názvem Nejen Broučci arch. Podhůrského shromáždila přes dvě stovky loutek, kresby a dokumentace. „Věříme, že občané Prahy výstavu uvítají a že rodiče a prarodiče si s radostí připomenou své mládí a dětství a svým dětem ukážou jiný svět než ten digitální, který je všude obklopuje. Kreativní, milý a pozitivní, který vznikal v těsném sousedství galerie, v podkrovním ateliéru na rohu Lazarské a Spálené ulice,“ přejí si pořadatelé výstavy.
Průřez téměř půlstoletím samostatné tvorby Zdeňka Podhůrského si návštěvníci mohou prohlédnout do 4. října.
