Emigrovat bylo jako odcházet od nemocného, říká Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková

Nahrávám video

Historička umění a pravnučka prezidenta Tomáše G. Masaryka Charlotta Kotíková slaví v neděli 80. narozeniny. V roce 1970 odešla z tehdejšího Československa na západ. V rozhovoru pro Události, komentáře na svého praděda vzpomínala a popsala, jak se jí žije a pracuje v New Yorku sevřeném pandemií koronaviru.

Kotíková, která nyní žije v New Yorku, emigrovala z Československa ve svých 30 letech. Opouštěla stát, který zakládal její příbuzný – komunistický režim se ale od počátku snažil, aby z odkazu TGM zbylo co nejméně. Když odcházela, uvažovala prý hlavně o rodičích, protože věděla, že kvůli jejímu odchodu budou mít problémy.

Jako mladá si ostatně v komunistickém Československu „užila“ kvůli svému původu šikanu i posměšky a vyslechla si, že nebude přijata na žádnou školu ani do zaměstnání. Mimo jiné proto, aby podobného osudu ušetřila své děti, emigrovala i s rodinou do USA.

„Měla jsem trochu pocit viny, že odcházím právě v době, kdy by člověk měl zůstat a pomoci. Z toho jsem měla a stále mám tak trochu pocit viny, že člověk nemá odcházet. Že to bylo trochu jako odcházet od nemocného,“ vzpomíná Kotíková s tím, že jde o komplikovanou otázku.

Masaryk byl podle Kotíkové dobrodruh, který hrál vysokou hru

Na pondělí 14. prosince připadá 85. výročí Masarykovy abdikace – a prezidentovi tehdy bylo shodou okolností 85 let. Podle Kotíkové byl mužem činu. „Byl svým způsobem i trochu dobrodruh. Nebyl by schopen vytvořit republiku, kdyby občas nehrál vysokou hru,“ míní žena, která se narodila tři roky po smrti svého praděda. Její matka s tetou o něm prý často vyprávěly. Kotíková o něm mluví jako o „panu prezidentovi“.

Kotíková nyní žije v New Yorku sevřeném koronavirem, kde opět přestávají stačit kapacity nemocnic. „Všichni jsme postiženi tím, že i když nejsme nemocní, panují deprese a strach,“ uvedla.

Připomněla také neschopnost federální vlády zformovat jednotný boj proti koronaviru nebo množství zrušených pracovních projektů například v menších galeriích.

Kotíková dříve pracovala jako kurátorka současného umění Brooklynského muzea, poté byla na volné noze. Vyučovala například umělce na School of Visual Arts, obdobě české Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Byla též porotkyní Ceny Jindřicha Chalupeckého.

„Každý člověk je trochu aktivista“

Teď mimo jiné stojí za výstavou Umělci jako aktivisté, která se koná ve Spojených státech a kde vystavuje například David Černý. „Já si ale také myslím, že vlastně každý člověk je trošku aktivista. Že se tomu prostě nevyhne, když má vyhraněný nebo vůbec nějaký postoj. Tím postojem už prostě něco podporuje, anebo nepodporuje. Ať už chceme, nebo nechceme, tak svým způsobem aktivisty vždycky jsme,“ myslí si historička umění.

Do Česka se pravidelně vrací a ráda by do Prahy přijela i teď, kvůli karanténám je to ale komplikované. Zda by se do Česka vrátila nastálo, zatím nemůže říct. „Ale člověk nikdy neví. Kdybych v Česku mohla pracovat tak jako tady, tak asi ano. Pro mě je ta práce strašně důležitá a takový rozmach toho New Yorku by mi asi trochu chyběl,“ dodala.

Kotíková se narodila v Praze v roce 1940 do rodiny historika umění Emanuela Pocheho a Herberty Masarykové. Jejím dědečkem byl Herbert Masaryk, syn T. G. Masaryka a Charlotty Garrigue Masarykové. Provdala se za hudebního skladatele Petra Kotíka, syna malíře Jana Kotíka a vnuka malíře Pravoslava Kotíka.

Charlottě Kotíkové se narodili dva synové – sochař, malíř a hudebník Tomáš (1969) a hudebník Jan Jakub, který zemřel po těžké nemoci v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...