Expo 58 se na pražské Letné otevírá veřejnosti. Uvnitř plánuje výstavy, na terase koncerty

Nejslavnější československá vzpomínka na světovou výstavu v Bruselu Expo 58 se znovu otevřela veřejnosti. Po pětiměsíční rekonstrukci zahájilo v objektu zakřivené bruselské restaurace na pražské Letné provoz Expo 58 Art. Plánuje tam pořádat výstavy nebo aukce a na přilehlé terase i kulturní akce či koncerty.

Restaurace je pozůstatkem slavné československé expozice na výstavě Expo 58, po jejímž skončení byla spolu s hlavní částí pavilonu demontována a převezena do Prahy. Výstavní pavilon v roce 1991 na Výstavišti vyhořel, část s restaurací s výhledem na Prahu a točitým schodištěm však dodnes stojí v Letenských sadech. Centrální schodiště je doplněné jednou z nejslavnějších mozaik na světě v barvách oceánu, která se dělala ručně. V objektu se nyní nachází nová výstavní síň nazvaná Expo 58 Art, do níž má přístup i veřejnost.

Budova prošla rekonstrukcí. „Byly vyměněny inženýrské sítě, klimatizace, topení, podlahy, v podstatě všechno krom skeletu,“ doplnil ředitel Expo 58 Art Vladimír Lekeš. Vyhlídkovou terasu dříve využívali filmaři, například v komediální muzikálu Dáma na kolejích z roku 1966. Její podzemí potom ukrývá největší renesanční viniční sklep v Praze, který vznikl v roce 1550. Je ve výborném stavu, ukrývá například háky na sudy na víno.

Do Sametové revoluce byl objekt v Letenských sadech v majetku státu a byla v něm luxusní restaurace. Od 90. let však začal památkově chráněný objekt zapsaný i na seznamu kulturního dědictví UNESCO chátrat a několikrát změnil vlastníka. Ten poslední ho změnil na kanceláře. V budově dříve sídlila reklamní agentura, její část i dnes obývá firma zabývající se start-upy.

Počítače a židle však teď v hlavní části objektu nahradily obrazy a sochy. „V současné době probíhá předaukční výstava, která vyvrcholí 27. listopadu aukcí v této budově,“ dodává Lekeš. Láká mimo jiné na obraz Serenáda od Toyen s vyvolávací cenou deset milionů korun. Prarodiče současné majitelky ho koupili přímo od malířky na výstavě v Paříži. Předaučkní výstava je otevřena do 26. listopadu od 10 do 18 hodin, 27. listopadu potom od 10 do 13:30 hodin. Otevřeno je denně včetně víkendů a svátků.

Nahrávám video

Pavilon byl pro svět šokem

Československý pavilon na Expu 58, jehož autory byli František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, povznesl československou architekturu na světovou úroveň a otevřel bruselský styl. V Bruselu získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších 13 ocenění.

Cenila se demontovatelná konstrukce se sklem i plastem, ale také dokonalý interiér tvořený originálním nábytkem, uměleckými díly a užitkovými předměty včetně textilu, skla či porcelánu, jež jako by navzdory stalinskému teroru plynule navázaly na špičkovou úroveň designu i výroby prvních let svobodného Československa. Ve spojení s fascinující laternou magikou to pro svět přestavovalo šok.

Výstava v Bruselu se celkově nesla v duchu víry a naděje, že tehdejší objevy a technologie budou jednou sloužit humanistickým účelům – konala se ostatně krátce po vzletu amerických a sovětských družic do kosmu, poznání jaderné energie i prvních robotů. Za půl roku trvání výstavy československým pavilonem prošlo přes šest milionů diváků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...