Ferda Mravenec pomáhal Sekorovi za války i v boji proti škůdcům. Oba dělali „práce všeho druhu“

V lednu před devadesáti lety otiskly Lidové noviny první epizodu obrázkového seriálu Ferda Mravenec. Příběhy mravence s typickým puntíkatým šátkem, který dělá „práce všeho druhu“, jsou z tvorby Ondřeje Sekory zřejmě nejpopulárnější, není ale zdaleka jen autorem této dodnes oblíbené komiksové postavičky. Výstava s názvem Ondřej Sekora – známý i neznámý v pražské Galerii Villa Pellé ho přibližuje jako spisovatele, kreslíře, karikaturistu, ilustrátora i sportovního novináře. K vidění jsou originály loutek, ilustrací, sportovních karikatur či novinových článků.

Ferda Mravenec začal v Lidových novinách, kde Ondřej Sekora pracoval, vycházet první lednový den roku 1933. I když postavička, tehdy ovšem ještě bezejmenná, se objevila už o pár let dříve v časopise Pestrý týden, kde se mravenec opil nektarem z květin, což je u pozdějšího správňáckého Ferdy nepředstavitelné.

Ferda Mravenec měl syna a bojoval ve válce

„Ferda je nesmírně sympatická postava, zároveň svět hmyzu je univerzální prostředí, které se v čase nemění, pořád působí současně,“ vysvětluje kurátor Tomáš Prokůpek přetrvávající úspěch Sekorových příběhů.

Mravenčí hrdina z Lidovek měl původně oslovit dospělé čtenáře, původní komiksy se nevyhýbaly například poměrně drasticky vylíčeným válečným scénám. Sám Sekora do armádní mašinérie nahlédl, když ho na sklonku prvního světového konfliktu odvedli, ne na frontu, ale do Vídně.

„Existuje komiksová série, ve které se Ferda ožení a má syna Bobka. Nebo je série z roku 1938, kdy Ferda nastoupí do armády a bojuje za ty hodné – za mravence,“ dodává kurátor. Až následná prozaická úprava udělala z Ferdy protagonistu literatury pro děti.

Ferda pomáhal Sekorovi za války s živobytím

Úspěch knížek s Ferdou Mravencem otevřel Sekorovi dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem a filmem. Na začátku čtyřicátých let natáčela režisérka Hermína Týrlová první loutkový film o Ferdovi Mravencovi (v sedmdesátých letech se pak k němu ještě vrátila v seriálu, už barevném).

V té době už byl Ondřej Sekora bez práce, z novin musel odejít kvůli židovskému původu své druhé manželky Ludmily Roubíčkové. S živobytím mu tehdy pomáhaly zálohy na budoucí reedice knih právě o Ferdovi Mravencovi.

V letech 1944 a 1945 byl internován v pracovních táborech. Zklamání z chování „měšťanských elit“ během války i v lágrech ho přivedlo po válce k distancování se od prvorepublikové minulosti, blízké mu začaly být levicové postoje.

Proti škůdcům

A tak i Ferda Mravenec a jeho kamarádi Beruška a Brouk Pytlík v padesátých letech plní pětiletky a bojují proti takzvanému americkému broukovi a dalším škůdcům. První barevné komiksy s jejich příběhy vycházely v časopise Mateřídouška, u jehož založení Sekora stál.

„Případ Ferdy Mravence dokládá, jak sofistikovaně komunistická moc zneužívala populární a původně zcela apolitickou postavičku, která se již na konci třicátých let pevně zabydlela v dětských představách,“ píše na svém webu Ústav pro studium totalitních režimů.

Jak si loutkáři představovali Ferdu

Kurátoři výstavy ve Ville Pellé chtěli Sekorovo dílo představit nově a interaktivně. „Je to poprvé, kdy se podařilo shromáždit kolekci různých loutek ze sekorovských představení. Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost vidět, jak si různí loutkáři představovali Ferdu a jak ho interpretovali,“ upozorňuje kurátor Tomáš Prokůpek.

„Pevně věřím, že vzbudí zájem u laické i odborné veřejnosti. K vidění totiž budou vedle Sekorovy ikonické tvorby i jeho takřka neznámá díla,“ uvedla ředitelka galerie Vladana Rýdlová.

Propagace ragby a pastely podle Rousseaua

Vedle prací spojených s Ferdou Mravencem se výstava vydává i po stopách, které Sekora zanechal v české žurnalistice, literatuře pro děti a mládež, divadle, audiovizuálních médiích, komiksu i sportu. Spoluzakládal třeba satirický časopis Dikobraz. Byl také průkopníkem a propagátorem ragby v Československu. Ve dvacátých letech referoval jako zahraniční dopisovatel o zimní i letní olympiádě ve Francii.

Do Paříže se později vrátil a během pobytu navštěvoval výtvarné kurzy v akademii na Montparnassu. Jeho tehdejší cyklus olejů a pastelů je inspirován představitelem naivního umění Henrim Rousseauem. Překvapivé jsou podle autorů výstavy také Sekorovy scénografické projekty.

Nahrávám video

„Sekorova všestrannost vždy poněkud komplikovala plné docenění jeho díla. V každé umělecké disciplíně byl vnímán trochu jako vetřelec, mezi literáty jako píšící výtvarník, mezi výtvarníky jako kreslící literát a dost podobně i v dalších oborech,“ podotýká kurátor Tomáš Prokůpek

Ve své badatelské činnosti se zaměřuje právě na Ondřeje Sekoru. Ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, kde působí, výstava ve Ville Pellé vznikla. Známého i neznámého Ondřeje Sekoru tu mohou návštěvníci poznávat do poloviny května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...