Festival v Benátkách zažije Extasi. Uvede restaurovaný film Gustava Machatého

Po pětaosmdesáti letech se na filmový festival v Benátkách vrací snímek Extase. Při promítání ve 30. letech způsobil na věhlasné přehlídce skandál kvůli odhaleným erotickým scénám. Teď se slavný film Gustava Machatého představí ve světové premiéře v digitálně restaurované podobě, na níž se podílí Národní filmový archiv. Promítat se bude 27. srpna, v předvečer zahájení festivalu.

Film z roku 1932 je vyprávěn především obrazově, s výrazným přispěním hudby od Giuseppa Becceho, jednoho z nejžádanějších dobových skladatelů. Kvůli distribuci v cizině vzniklo několik jazykových verzí, což tehdy nebylo neobvyklé. Vedle české – která se promítala v Benátkách a nyní se na festival vyčištěná vrátí – také německá a francouzská s pozměněným obsazením. 

V hlavní roli ale pokaždé zůstala Hedwig Kiesler. Teprve osmnáctiletá herečka, která se později – pod jménem Hedy Lamarr – prosadila i v Hollywoodu. Do Ameriky utekla před svým žárlivým manželem, zbrojařským průmyslníkem, který se mimochodem snažil skoupit všechny kopie Extase. Pravda ale také je, že si díky manželovu oboru dala patentovat vynález týkající se přenosu dat. Původně souvisel s naváděním torpéd, později našel využití ve fungování mobilních a satelitních sítí.

Progresivní nevěra a mezinárodní šmrnc

V Extasi byl příběh její postavy mnohem banálnější. Jako novomanželka Eva se dostane do milostného trojúhelníku mezi svého postaršího, citově chladného manžela a mladého inženýra, s nímž prožije chvíle extatické vášně. „Vlastní příběh je poměrně jednoduchý, ale dá se také říct, že Extase je dost progresivní film z hlediska ženy a jejího svobodného rozhodování,“ upozorňuje v souvislosti s nevěrou hlavní hrdinky ředitel Národního filmového archivu (NFA) Michal Bregant.

Mnohé scény byly natočeny poměrně explicitně, což na začátku třicátých let vzbudilo pobouření. Gustav Machatý, kromě režiséra také spoluscenárista snímku, měl s lechtivými scénami zkušenosti už z předchozího, neméně slavného snímku Erotikon, Extase ale vyvolala mnohem větší pozdvižení.

I když její filmové kvality ocenil festival v Benátkách Stříbrným lvem za režii. Machatý se při natáčení držel avantgardních postupů z dvacátých let, mezinárodní „šmrnc“ podle Breganta dodala titulu také práce kameramana Jana Stalicha s kompozicí a světlem.

Pobouřila papeže i Hitlera

„Extase je ve světovém měřítku jedním z filmů, které se objevují ve všech příručkách a přehledech dějin kinematografie, ale ne vždy kvůli svým uměleckým hodnotám. Častěji je spojována se skandálem, který způsobila na festivalu v Benátkách v roce 1934, ve kterém sehráli své role i papež Pius XI nebo Benito Mussolini,“ připomíná ředitel Michal Bregant. Papež skandální snímek odsoudil a Mussolini ho zakázal v Itálii uvádět, podobně jako Hitler v Německu.

Režisér a scenárista Gustav Machatý
Zdroj: NFA

Digitální restaurování Extase realizuje právě NFA, ve spolupráci s filmovým festivalem Karlovy Vary, rekonstrukce se ujala společnost L'Immagine Ritrovata v Bologni. „Aby se film zaskvěl ve své původní podobě, byť digitálně, vyžadovalo rozsáhlé historické rešerše, pátrání po nejlepších zdrojových materiálech pro digitalizaci a hlavně hledání dobového obrazového i zvukové podání. Podařilo se to nejen díky odborným kapacitám archivářů a restaurátorů, ale také díky intenzivní mezinárodní spolupráci s řadou dalších archivů,“ doplnil Bregant.

Vyčištěnou Extasi uvidí i čeští diváci, do tuzemských kin by měla být uvedena na začátku příštího roku. Podobně měl před dvěma lety světovou premiéru v Benátkách digitalizovaný Černý Petr. Film od Miloše Formana z roku 1963 uvedl festival v sekci Venice Classics, která prezentuje výběr nejlepších digitálně restaurovaných snímků uplynulého roku. Poté byl snímek promítán i v české distribuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...