Festival v Cannes aplaudoval Harrisonu Fordovi, Indianu Jonesovi už vlažněji

Mimo soutěž promítl festival v Cannes ve světové premiéře nový film ze série o Indianu Jonesovi. Jeho představitel Harrison Ford si ikonický klobouk dobrodružného archeologa nasadil podle všeho naposledy. Dojatý osmdesátiletý herec promítání snímku s podtitulem Nástroj osudu osobně na francouzském festivalu uvedl. Dostalo se mu bouřlivého přivítání, samotný film už budil vlažnější reakce.

Před promítáním filmu Ford obdržel čestnou Zlatou palmu za svou dosavadní filmovou kariéru. Herce dojalo a překvapilo, když mu festival promítl sestřih jeho největších rolí, od Hvězdných válek po Uprchlíka.

„Říká se, že vám před smrtí proběhne váš život, a já jsem právě viděl, jak mi před očima proběhla velká část mého života,“ řekl Ford publiku v sále.

Aplaus diváků ukončil poznámkou, že má pro ně film, který by měli vidět. Následovala projekce nejnovějšího dobrodružství Indiana Jonese, které na velkém plátně pokračuje po patnácti letech od posledního snímku. Závěrečné titulky vystřídaly zhruba pětiminutové ovace.

„Ano, potlesk trval pět minut, ale na canneské poměry je to spíše zdvořilostní formalita,“ podotýká týdeník Variety. Redaktor listu také zmiňuje, že během více než stočtyřicetiminutového filmu bylo slyšet, jak si diváci z nudy šeptají.

Pásmo hitů s rušivě omlazeným Fordem

„Jedním z problémů je, že film samotný se hraje jako pásmo největších hitů. Je napěchovaný nacisty, honičkami, výbuchy, haváriemi a jako by téměř všemi klišé dobrodružných filmů, které série od svého vzniku recyklovala, přesto na tomto pásmu není nic svižného,“ snažil se vystihnout dojem ze snímku The New York Times.

Nadšení podle deníku sráží i digitální omlazení, jímž Harrison Ford prošel kvůli úvodnímu ději, který se přenese do dob druhé světové války, zatímco hlavní příběh se odehrává až na konci šedesátých let.

Pomocí nových trikových technologií, včetně zapojení umělé inteligence, by měl Ford působit jako ve snímku Dobyvatelé ztracené archy, kdy mu bylo čtyřicet. Podle The New York Times ale vyznívá hercovo digitální omlazení rušivě. „Vypadá nějak tak, jak vypadal v prvních dvou filmech, ale zároveň vůbec,“ popisuje deník.

Zprávy o světové premiéře se shodují, že i když reakce na samotný film se zdály rozpačité, Fordovi patřil upřímný aplaus. Herci se dostalo přivítání jako opravdové filmové hvězdě, když jeho jméno skandovaly tisíce fanoušků.

A to ani nemusel přichystat velkolepé entrée s přeletem stíhaček jako loni jeho kolega Tom Cruise, když v Cannes uváděl světovou premiéru jiné ikonické filmové série – Top Gun: Maverick. „Místo toho dal osmdesátiletý Ford festivalu a vděčnému publiku přesně to, co chtělo a potřebovalo: ano, šarm, ale také duši, emoce a známý pokřivený úsměv,“ ocenil The New York Times.

Naposledy s Fordem, poprvé bez Spielberga

Indiana Jones a nástroj osudu je pátým dílem série a zároveň prvním, který nerežíroval Steven Spielberg. Židli režiséra přepustil Jamesi Mangoldovi.

Příběh se odehrává na konci šedesátých let, na pozadí závodů v dobývání vesmíru. Archeologa a dobrodruha Indiana Jonese znepokojuje, že NASA spolupracuje s bývalým nacistou. Jonesovým protivníkem v této roli je Mads Mikkelsen.

Na výpravu se Indiana Jones tentokrát vydává spolu se svou kmotřenkou, kterou hraje Phoebe Waller-Bridgeová, známá především z britského sitcomu Potvora, ale podílela se také třeba na scénáři bondovky Není čas zemřít.

Archeologa, který nedá ani ránu bez svého typického klobouku a biče a bojí se hadů, si Harrison Ford zahrál poprvé v roce 1981. Od té doby v celovečerním filmu ještě čtyřikrát, už dříve uvedl, že v Nástroji osudu se do Indiana Jonese převtělí naposledy. O natočení pátého dílu velmi stál, chtěl být prý u konce dobrodruhova příběhu.

Premiéra snímku se několikrát odkládala, i kvůli pandemii covidu-19. Po premiéře v Cannes zamíří Indiana Jones a nástroj osudu na konci června i do kin, včetně těch českých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...