Filmová upoutávka týdne: Britské drama zachycuje chřadnoucí mysl Anthonyho Hopkinse

První oficiální trailer k snímku The Father (Otec) představuje Anthonyho Hopkinse v roli muže trpícího stařeckou demencí. Organizovaný život se mu začne rozpadat pod rukama, navíc odmítá veškerou pomoc od své dcery. Film je označován za jednoho z předních oscarových kandidátů.

Anthony je muž vysokého věku. Obývá rozlehlý byt, není však opuštěný – dochází za ním dcera Anne a právě ta si začne všímat jeho zmatených reakcí a mezer v paměti. Otci se rozhodne sehnat výpomoc, on ji však rezolutně odmítá.

Ukázka představuje, co se stalo vyzdvihovaným prvkem snímku, tedy zobrazení problematiky demence přímo z pohledu člověka, který ji zakouší. Anthony ve svém bytě začíná potkávat neznámé tváře. Lidé ho však ujišťují, že jsou jeho přátelé a Anne s péčí pomáhají. Postavy tak ve filmu často ani nejsou pojmenované a v titulcích mají označení jako „muž“, „žena“ nebo „chlapec“.

Tato látka je velkou hereckou příležitostí pro Anthonyho Hopkinse v ústřední roli, stejně tak ale i pro Olivii Colmanovou jako Anne. Upoutávka zdůrazňuje citace z různorodých recenzí, v kterých jsou výkony obou herců obzvlášť chváleny. Otec měl světovou premiéru na mezinárodním filmovém festivalu Sundance.

S Hopkinsem, nebo do Francie

Scénář i režie Otce jsou dílem Floriana Zellera. Tento všestranný francouzský umělec napsal několik televizních scénářů a románů, především je ale autorem oceňovaných divadelních dramat. Právě i Otec má základ v Zellerově patrně nejznámější hře. Deník The Times ji označil za „nejoceňovanější novou hru poslední dekády“.

Zeller pracoval na filmové adaptaci Otce již v roce 2017. Scénář zaslal Hopkinsovi s nabídkou hlavní role. Pokud by odmítl, Zeller byl odhodlán snímek místo toho realizovat ve Francii a tedy i v jazyce, v kterém drama původně vzniklo.

Oscaroví herci

Sir Anthony Hopkins se ve filmech objevoval již v šedesátých letech, například v adaptaci dramatu Lev v zimě (1968), světovou slávu mu však přinesly až hlavní role v amerických snímcích jako Kouzlo (1978) či Sloní muž (1980). Zcela jistě nejznámější je však jeho pojetí pronikavě inteligentního vraha a kanibala Hannibala Lectera v Mlčení jehňátek (1991). Za tuto roli také obdržel Oscara. V devadesátých letech ztvárnil mnoho dalších oceňovaných rolí – kupříkladu věrného majordoma v dramatu Soumrak dne (1993). Jeho posledním úspěchem u kritiků byla role Benedikta XVI. ve filmu Dva papežové (2019).

Olivia Colmanová je britská divadelní, televizní a filmová herečka. Prosadila se díky angažmá v sitkomech, komediích i dramatickými rolemi z produkce BBC. Následně se představila coby Carol Thatcherová, dcera Margaret Thatcherové ve snímku Železná lady (2011). Dále ztělesnila královnu matku Elizabeth Bowes-Lyonovou v životopisné komedii Královský víkend (2012). Podstatně excentričtější byla její královna Anna, poslední z rodu Stuartovců, kterou hrála ve filmu Favoritka (2018). Odměnou jí byl Oscar, Zlatý glóbus i cena BAFTA. 

Otec je momentálně uváděn na mnoha filmových festivalech. Premiéru ve Velké Británii bude mít 8. ledna 2021. České uvedení nebylo oznámeno.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...