Filmová upoutávka týdne: Dokonalá matka, nebo perfektní astronautka? Eva Greenová míří do kosmu

Cesty do vesmíru popichují fantazii nejen inženýrů, kteří se je snaží uskutečnit, ale i mnoha filmařů. Patří mezi ně francouzská autorka Alice Winocourová, která na příkladu astronautky zkoumá v novém snímku Proxima vazbu mezi rodinným a profesním životem. V hlavní roli Eva Greenová.

Sarah se připravuje na roční pobyt na oběžné dráze. Ve vesmírné misi Evropské kosmické agentury je jedinou ženu. Zatímco podstupuje psychicky a fyzicky náročný trénink, stará se také sama o svou sedmiletou dceru Stellu.

Jako perfekcionistka se Sarah snaží, aby v práci podala bezchybný a soustředěný výkon, s blížícím se odloučením od dcery je to však čím dál složitější. Stella totiž nemá tolik pochopení pro to, že by ji matka měla opustit a ona by se měla přesunout k otci. Snímek tak prozkoumává téma hledání rovnováhy mezi osobními sny a rodičovskou láskou.

Přestože je cesta do kosmu stěžejní zápletkou díla, režisérka a scenáristka Alice Winocourová je přesvědčená, že nenatočila vesmírný film. „Je to sen o vesmíru, ale více je to o životě na Zemi,“ podotkla v rozhovoru pro kulturní portál The Skinny. Původní záměr byl natočit film o matce a dceři a byla spíš náhoda, že právě profese astronauta nabídla příhodnou metaforu pro jejich vztah. „Myslela jsem, že by to ustanovilo myšlenku vzájemného odloučení, protože astronauté se musí oddělit od ‚Matky Země',“ přiblížila.

Alice Winocourová
Zdroj: Aerofilms

Kvůli přípravám na film Proxima se autorka potkala s astronauty i astrofyziky a navštívila výcviková střediska včetně Evropské kosmické agentury v Kolíně nad Rýnem. Jelikož se snímek natáčel na skutečných lokacích, překvapilo Winocourovou, kolik lidí výsledný film přirovnává k dokumentu. „Je to zvláštní, nechtěla jsem vytvořit nic blízké dokumentu, spíš jsem chtěla vyprávět emocionální, fiktivní příběh,“ uvedla.

Filmaři míří ke hvězdám

Proxima se může zařadit po bok plejády snímků, které v posledních letech pohlížely na vliv vesmíru na člověka a jeho vztahy. Loni třeba Ad Astra na pozadí cesty napříč Sluneční soustavou zkoumala vztah otce a syna, o rok dříve zase nabídlo pohled na úskalí cesty na Měsíc drama První člověk.

Ženu čelící nástrahám kosmu před sedmi lety zase přinesla Gravitace, v níž musela doktorka Ryan Stoneová v podání Sandry Bullockové po nehodě na oběžné dráze najít sílu přežít, což jí ztěžovala skutečnost, že jí nedávno zemřela dcerka.

Film Proxima
Zdroj: Aerofilms

Matku astronautku v Proximě si zahrála Eva Greenová, která ve své filmografii mixuje velké hollywoodské snímky s malými evropskými projekty. Debutovala v roce 2003 filmem Snílci, ale už záhy se objevila v bondovce Casino Royale, historickém eposu Království nebeské nebo fantasy adaptaci Zlatý kompas. Zahrála si také v komiksových pokračováních 300: Vzestup říše a Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil.

Tyhle nákladné trikové produkce pak u Greenové doplňují dramata Trhliny, Lůno nebo Perfect Sense. Opakovaně také pracovala s režisérem Timem Burtonem – Temné stíny, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti a loňský Dumbo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...