Knížky Rudyarda Kiplinga vábí filmaře. Letos na podzim do kin zavítá nové zpracování Knihy džunglí v režii Andyho Serkise, které při vyprávění o chlapci vyrůstajícím v indické džungli zapojí nejmodernější digitální triky. Otázkou bude, jestli nedlouho po disneyovské verzi budou mít diváci zájem si příběh Mauglího zopakovat.
Občas se stane, že do kin jdou brzy po sobě filmy velmi podobného ražení. Někdy je to opravdu extrémní – třeba v roce 1998 to potkalo animovaný film s Mravencem Z a Životem brouka a katastrofický žánr s Armageddonem a Drtivým dopadem. Jejich premiéry od sebe dělily týdny, respektive měsíce.
Podobný pocit vyvolává dvojice Kniha džunglí a Mauglí, která má navíc stejný zdrojový materiál. Je mezi nimi nicméně alespoň dvouletá pauza.
Kniha džunglí, kterou v roce 2016 uvedlo do kin studio Disney, se stala velkým kasovním trhákem (páté místo nejvýdělečnějšího filmu roku v Americe i v celém světě, kde se v tržbách dostala na dohled miliardě dolarů). Kritici i diváci byli spokojeni a díky působivým trikům, které oživily zlovolného tygra Šér Chána i přátelského medvěda Balú, byl film dokonce oceněn na Oscarech. Byl to úspěch, který nastavuje laťku vysoko.
Konkurovat mu chce vize Andyho Serkise, kterou natočil pro studio Warner Bros. První upoutávka naznačuje, že se film vydá méně pohádkovou cestou, i když mluvícím zvířatům se nevyhne. Bude temnější a diváci se od zvířecích postav nedočkají chytlavých písniček.
„Tohle je pokus ponořit se do Kiplingovy knihy a Muglího cesty outsidera, který se snaží najít svou identitu,“ uvedl režisér Andy Serkis.
Herec skrytý v digitální masce
Pro Serkise je film Mauglí jedním z prvních režijních pokusů. Už loni stihl do kin uvést drama podle skutečné události Nádech pro lásku. Daleko víc je ale znám jako herec, který skrývá svou tvář. Diváci ho mohli vidět v řadě velkých filmů, ale na fotce by ho možná nepoznali. Je totiž jedním z nejzkušenějších představitelů metody motion capture, díky níž vznikají digitální postavy odrážející mimiku a pohyby skutečného člověka.
Krátce po roce 2000 díky této technologii dopomohl stvořit klíčový prvek fantasy série Pán Prstenů – postavu Gluma. Šlo v podstatě o revoluční počin. Ostatně jak Dvě věže, tak Návrat krále získaly ocenění za triky. S režisérem Peterem Jacksonem později pracoval také na King Kongovi, kde jeho výkon oživil titulního veleopa. Přesvědčivé emoce pak zajistil i další opici – Caesarovi v novodobé trilogii o Planetě opic. Ke Glumovi se v roce 2012 vrátil, když Jackson točil adaptaci Hobita. Místo se pak pro Serkise našlo i tehdy, když se opět rozjela sága Star Wars. Zpodobnil tam deformovaného vůdce temné strany Síly jménem Snoke.
Spíše v menších rolích byl Serkis bez digitální masky k zahlédnutí v několika filmech – například Dokonalém triku Christophera Nolana, ale i v komiksovém snímku Black Panther. Právě zkušenost s digitálním herectvím mohl zužitkovat při práci na Mauglím, jelikož kvalitní trikové provedení bude klíčovým prvkem.
Digitálně oživená zvířata pak promluví zvučnými hlasy. Benedict Cumberbatch, kterého proslavil televizní Sherlock, bude tygrem Šér Chánem, zatímco Christian Bale známý i díky Batmanovi bude panterem Baghírou. Krajta Ká zase bude znít jako Cate Blanchettová. Sám Serkis se pak ujal role medvěda Balú. Titulní Mauglí bude stejně jako v předloňské verzi ztvárněn skutečným chlapcem, a to Rohanem Chandem.
