Filmová upoutávka týdne: Mezi komiksovými velkofilmy si Taika Waititi natočil satiru na hitlerovské Německo

Svérázný novozélandský tvůrce Taika Waititi, v němž studio Marvel našlo režiséra, který vdechl nový život postavě komiksového Thora, se svým dalším filmem vrátil k menším projektům. A podle první upoutávky svou bizarní náturou přesně zapadá do Waititiho repertoáru. Ve filmu označovaném jako satira proti nenávisti se totiž vtělil do role Adolfa Hitlera.

Snímek nazvaný Jojo Rabbit je zasazen do období druhé světové války. Ovšem Waititi nehraje skutečného Hitlera, ale imaginárního, který je kamarádem osamělému chlapci jménem Jojo Betzler. Ten se sice zapojil jako mnozí další do mládežnické organizace Hitlerjugend, nepatří ale mezi vrstevníky k nejoblíbenějším. Život se mu navíc převrátí v momentě, když zjistí, že jeho matka má tajemství, které se úplně neshoduje s názory vládnoucího režimu.

Komedie je častým nástrojem režiséra, scenáristy a herce Waititiho, obvykle s její pomocí převrací předsudky a dává slovo outsiderům. Mezinárodní pozornost si získal snímkem Co děláme v temnotách z roku 2014, kterým narušil zažitý přístup ke snímkům o upírech.

O tři roky později už do kin uváděl hollywoodský blockbuster. Studio Marvel si ho totiž vybralo pro třetí příběh komiksového Thora. Zatímco předchozí díl nezaznamenal velké nadšení mezi kritiky ani fanoušky, jeho příspěvek s podtitulem Ragnarok se naopak zařadil mezi ty populárnější a lépe hodnocené v rámci celé marvelovské franšízy.

Spokojenost s Waititiho přístupem k materiálu byla zřejmě tak velká, že dostal za úkol připravit další díl, tentokrát Thor: Love and Thunder. Do kin dorazí až za dva roky.

Hitler v jiném pojetí

Předtím stihl připravit právě satiru odehrávající se v nacistické éře. „Tenhle film bude štvát hodně rasistů, a to mě na tom těší nejvíc,“ uvedl Waititi před natáčením. Přiblížil, že si kvůli roli nacistického lídra vlastně nic nenastudovával. „Nemusel jsem,“ poznamenal, čímž mimo jiné odkazoval na skutečnost, že de facto nehraje historickou postavu, ale představu malého chlapce.

Byl si ale vědom, že látka může vzbuzovat kontroverze a že jsou hranice, které nelze překročit. „Většinou je vycítím ve smyslu ‚co bych se styděl lidem ukázat?‘“ podotkl. „Nikdy bych neudělal něco jenom proto, že by to mohlo být kontroverzní a mohlo by to vyvolat diskuse. Zjistili jsme, že takový druh komedie založený na šoku působí neupřímně,“ dodal.

Waititiho štáb při filmování zavítal i do Česka. V tuzemsku natáčeli v polovině loňského roku. Využili nejen barrandovské ateliéry, ale za vhodnými lokacemi zamířili i do Žatce, Úštěku nebo Dolních Beřkovic.

Na place se Waititi obklopil hereckým ansámblem, který čítá některá známá jména. Matku titulního chlapce ztvárnila Scarlett Johanssonová. Uniformy pak oblékli Sam Rockwell, který loni získal Oscara za snímek Tři billboardy kousek za Ebbingem, nebo Rebel Wilsonová. Jako Jojo se na druhé straně představí debutující Roman Griffin Davis.

Poprvé se film světu představí na podzim na festivalu v Torontu, s českou premiérou se počítá na začátek příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...