Filmová upoutávka týdne: Muž, který odmítl nadvládu nacistů. Malick nabízí nenásilný akt odboje

Režisér Terrence Malick, kterého proslavily filmy s filozofujícím rozměrem jako Tenká červená linie, Nový svět či Strom života, ve svém novém projektu A Hidden Life divákům nabídne nenásilnou vzpouru jednotlivce proti nacistické zlovůli. Casting čítá výrazné evropské herce Augusta Diehla, Matthiase Schoenaertse i již zesnulé Bruna Ganze a Michaela Nyqvista.

Pro potřeby svého nejnovějšího filmu vycházel Terrence Malick z historických reálií druhé světové války. V centru pozornosti je rakouský farmář Franz Jägerstätter, který nesouhlasí s nadvládou nacistů a odmítá v jejich řadách bojovat. Jeho akt vzpoury ho může stát život, jelikož čelí hrozbě popravy.

Malick se řadí k nejsvéráznějším filmovým tvůrcům, jeho autorský styl se postupem času víc a víc uchyloval k téměř experimentální formě, když natáčel v zásadě bez scénáře a výsledné filmy hledaly tvar až postupně. Jeho poslední tři snímky K zázraku, Knight of Cups a Song to Song tak ovšem trpěly nezájmem diváků, v tuzemských kinech se ani nedočkaly distribuční premiéry.

Film A Hidden Life, který byl původně znám jako Radegund, má znamenat jistý obrat. „V poslední době jsem pracoval bez scénáře. Toho přístupu teď lituji. V případě posledního snímku se tak vracíme ke scénáři, který má jasnou strukturu,“ nechal se už před časem slyšet Malick.

Boj o Zlatou palmu

Jeho nový snímek se letos předvedl v hlavní soutěži na festivalu v Cannes. Navázal tak na rok 2011, kdy tam se snímkem Strom života vyhrál Zlatou palmu. Hlavní porota ale letos vybrala jako nejlepší film jihokorejského Parazita. Malickův příspěvek se musel spokojit s oceněním ekumenické poroty.

Mnozí recenzenti vyzdvihují duchovní rozměr díla. „Je to intimní epos o nezměrné síle potřebné k odporu a o odvaze, která je zapotřebí, aby si člověk udržel svou čest během krize víry, a to ve světě, který ho za to nikdy nemusí odměnit. Bezpochyby jde o nejlepší věc, kterou Malick vytvořil od Stromu života,“ napsal recenzent serveru IndieWire David Ehrlich.

Malick se příliš často na veřejnosti neukazuje, producent Bill Pohlad o něm před lety řekl, že je „extrémně stydlivý a zdrženlivý“. Byť v posledních letech přicházel s novými filmy v intervalu nanejvýš tří let, v minulosti se na jeho nový projekt čekalo klidně i dvě desetiletí.

Tvůrce zamyšlených filmů

Pětasedmdesátiletý Malick, který vystudoval vedle filmové školy také filozofii, se divákům v kinech představil poprvé v roce 1973 se snímkem Zapadákov. Ve snímku zasazeném do padesátých let Martin Sheen a Sissy Spaceková ztvárnili mladou dvojici zapletenou do série vražd.

Po pěti letech navázal Malick dramatem Nebeské dny sledujícím milostný trojúhelník v rurálním prostředí začátku dvacátého století. Už v tomto filmu, který byl z velké části speciálně natáčen v čase takzvané zlaté hodinky, dal Malick najevo obrazový perfekcionismus a náklonnost k přírodním scenériím.

Na další příspěvek si diváci počkali až do roku 1998, kdy uvedl velkolepý protiválečný opus Tenká červená linie, který mu vynesl i oscarové nominace za režii a scénář. V roce 2005 se pak vydal zatím nejdál do historie, když ve filmu Nový svět interpretoval objevování Ameriky a příběh Pocahontas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...