Filmová upoutávka týdne: Neviditelný muž od Wellse inspiroval nový příběh s Elisabeth Mossovou

Jak by se asi zachoval člověk, který by dosáhl neviditelnosti? Tak jako v příběhu H. G. Wellse, který vyšel už v roce 1897, i v letošním snímku nazvaném Neviditelný se pro takového člověka stává nezvyklá schopnost nástrojem, který zneužívá. V případě aktuálního filmu vyvolává teror vůči své bývalé partnerce v podání Elisabeth Mossové. V kinech se dílo představí už v březnu.

Filmový Neviditelný, kterého napsal a režíroval Leigh Whannell (tvůrce vizionářského akčního thrilleru Upgrade), si z původní předlohy bere jenom motiv neviditelnosti. Ostatně příběh jako takový se už dočkal mnoha adaptací, včetně slavného hororu z roku 1933.

Cecilia se rozhodla vymanit ze vztahu s násilnickým partnerem a uteče. Brzy nato ovšem zjišťuje, že spáchal sebevraždu a odkázal jí svůj majetek. Když se ale začne naplňovat zlověstný vzkaz – „už mě nikdy neuvidíš a bude tě to bolet“ – neví, jestli začíná bláznit, nebo jestli její bývalý, který byl vědcem, stále není přítomen v její blízkosti. Jenže jak můžete bojovat s protivníkem, kterého nevidíte a který možná navíc existuje jen ve vaší hlavě?

„Nečekejte běžný horor s děsivým monstrem, lekačkami a občasnými dávkami humoru na odlehčení. Tohle je hodně temný příběh,“ přibližuje režisér. O tom, jak by mohl film působit, nasvědčuje i to, že vznikal v produkci společnosti Blumhouse, jež se v posledních letech vyprofilovala jako zdroj velmi originálních hororů typu Uteč a My.

Slavná tvář po boku té neviditelné

Neviditelný je pak případ díla, kde obsazení titulní role nevyžaduje „známou tvář“, jelikož většinu času není vidět. Tady postavu ztvárňuje britský herec Oliver Jackson-Cohen. Více pozornosti tak k sobě stáčí herečka Elisabeth Mossová. Ta si zatím vydobyla renomé hlavně v seriálovém prostředí. Objevila se například v Západním křídle či Invazi, první výraznější příležitost jí v televizi nabídli Šílenci z Manhattanu.

Zlomovým však pro Mossovou byl seriál Příběh služebnice, adaptace románu Margaret Atwoodové zasazeného do totalitní verze Spojených států, které potlačily především ženská práva. Televizní verze se už dočkala tří sérií, čtvrtá by mohla dorazit ještě letos, tvůrci tak už značně pokročili za hranice toho, co představila původní knížka.

Mossové pak její ztvárnění jedné z psychicky a fyzicky týraných služebnic vyneslo ocenění na Zlatých glóbech.

Elisabeth Mossová ve filmu Neviditelný
Zdroj: CinemArt

Svoje zkušenosti s takovou postavou mohla zúročit v Neviditelném. „Máte člověka, který není vidět, ale ona tvrdí, že tu je, že na ni útočí, týrá ji a manipuluje s ní, ale všichni kolem ní říkají, ať je v klidu, že se nic neděje. Ale ona opakuje, že ne, že je tady a že to dělá. Nikdo jí nevěří. Analogie je podle mě zcela jasná,“ popsala Mossová pro magazín Empire.

Co ještě stojí za pozornost z dalších filmů

K tématu odporu vůči zlu za druhé světové války se filmaři vrací i 75 let po skončení konfliktu. Další střípek má přinést snímek Resistance, který vychází ze skutečné události. Sleduje, jak Marcel Mangel, později slavný mim Marcel Marceau, pomáhal zachraňovat židovské děti. V hlavní roli Jesse Eisenberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...