Filmová upoutávka týdne: Osmdesátková nostalgie strhla Wonder Woman

V příštím roce se dočká pokračování úspěšný komiksový film, který na plátně poprvé představil slavnou superhrdinku Wonder Woman. Komiksová amazonka s tváří Gal Gadotové minule vyprávěla příběh z časů první světové války, tentokrát se přesune do nedávné doby – osmdesátých let minulého století.

Superman a Batman, nejznámější ikony komiksového nakladatelství DC, měli v poslední době problém zaujmout diváky v kinech. Možná i proto, že je mohli lidé v různých podobách na plátně potkávat už od sedmdesátých let. A tak se mezitím zrodily nové výrazné postavy filmového vesmíru DC.

Jedním je Aquaman, kterého ztvárňuje Jason Momoa a který si loni o Vánocích došel pro miliardu dolarů na celosvětových tržbách. Druhou úspěšnou tváří je Wonder Woman, která se předloni mohla pochlubit nejvýdělečnějším komiksovým filmem toho roku v amerických kinech.

Za pár měsíců se bude snažit svůj úspěch potvrdit, a jak bývá u pokračování velkých snímků zvykem, bude se snažit svůj předchozí triumf ještě překonat. Minulý film nabídl příběh o tom, co je Wonder Woman neboli civilním jménem Diana Princeová zač, odkud pochází a jak se žena obdařená v podstatě božskými schopnostmi dostala mezi lidmi.

O čem přesně bude pokračování, ale zůstává neurčité. Jasný je jenom časový posun – ze závěru první světové války se posouvá do roku 1984. A kdo zná její komiksová dobrodružství, může napovědět, že bude čelit dvěma protivníkům – šelmovité Cheetah a byznysmenovi Maxwellu Lordovi.

Trendy nostalgie

Proč zrovna rok 1984? Narážka na známý antiutopický román George Orwella? Z první upoutávky to nevypadá. Spíš se zdá, že se Wonder Woman nechává unášet populární nostalgickou vlnou vztaženou k osmdesátým letům – ke kterým se mnoho děl současné popkultury vrací ať už prostřednictvím narážek, tak vizuálním stylem, nebo i opakováním příběhových vzorců.

Symbolem tohoto trendu se stal seriál Stranger Things, který je do této éry zasazen a v němž skupina kamarádů čelí paranormální hrozbě. Letos se dočkal už třetí (a ne poslední) série. Jiným případem je film Ready Player One od Stevena Spielberga, který se jakožto sci-fi sice odehrává v budoucnosti, ale zároveň zobrazuje virtuální realitu posedlou kulturou osmdesátých let.

Režisérka a spoluscenáristka Wonder Woman 1984 Patty Jenkinsová uvedla, že v osmdesátých letech vyrůstala a potvrzuje, že tato doba měla svou specifickou náladu. Tato éra byla pro pokračování komiksového filmu vybrána i proto, že podle ní dobře prezentuje pozitivní i negativní stránky lidstva.

„Byla tehdy skvělá muzika, vznikaly elegantní a krásné věci. Jiné aspekty této dekády ale odhalily to nejhorší z nás. Zasadit Wonder Woman do těchto časů, kdy jsme se pohybovali v extrémech, je úžasné,“ přiblížila.

Noví protivníci, noví herci

Co se nemění, je představitelka titulní role. Gal Gadotová od posledního superhrdinského výstupu stihla jenom dabing v animovaném snímku Raubíř Ralf a internet. Příští rok by se ale vedle Wonder Woman 1984 měla objevit i v dalších projektech včetně adaptace detektivního příběhu do Agathy Christie Smrt na Nilu, s níž Kenneth Branagh volně navazuje na Vraždu v Orient expresu

Ve Wonder Woman 1984 se pak nečekaně vrací Chris Pine jako Steve Trevor. Novými posilami v ansámblu jsou Kristen Wiigová, která má za sebou nespočet komedií, nebo Pedro Pascal, který sice aktuálně zažívá slávu díky seriálu z prostředí Star Wars The Mandalorian, ale mnoho lidí by ho nemuselo poznat, protože v seriálu neustále nosí helmu.

Diváci se druhého dílu Wonder Woman dočkají v červnu příštího roku. Jenkinsová už prozradila, že je vymyšlena zápletka i pro třetí film. Hned tak se ho ale fanoušci nedočkají. „Myslím, že je potřeba dát tomu trochu oddech,“ uvedla s tím, že by se mezitím ráda věnovala i jiným věcem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...