Filmový osud skladatele Myslivečka už je skoro zpečetěn. „Bad guy“ pro něj nebyl Mozart, ale syfilis

Nahrávám video

Natáčení historického filmu Il Boemo se blíží k poslední klapce. Název snímku znamená v překladu „Čech“ a odkazuje k přezdívce, kterou si v osmnáctém století vysloužil skladatel Josef Mysliveček v Itálii. Připomenutí odkazu kdysi věhlasného komponisty je také jednou z motivací, proč režisér a scenárista Petr Václav věnoval přípravě filmového příběhu deset let. Hudební drama v titulní roli s Vojtěchem Dykem vzniká i s přispěním České televize.

Na Josefa Myslivečka se ve srovnání s jinými tuzemskými skladateli dob minulých tak trochu zapomnělo, přitom patřil mezi nejvyhledávanější operní komponisty osmnáctého století. Věhlas získal v Itálii, kam se vydal na hudební zkušenou místo převzetí rodinného mlýna.

Od zajímavého osudu k zajímavé hudbě

Petr Václav, mimo jiné držitel Českého lva za sociální drama Cesta ven, už před pěti lety o Josefu Myslivečkovi natočil dokument u příležitosti uvedení Myslivečkovy opery Olimpiade v Národním divadle v Praze. Zpověď zapomenutého byla krokem k hranému ztvárnění skladatelova příběhu.

„Fascinuje mě jeho osud. Když jsem se o něj začal zajímat, nevěděl jsem ale ještě, že je tak velký skladatel, protože jeho hudby bylo nahráno málo,“ přiznává Václav. Myslivečka znovuobjevoval spolu s Václavem Luksem, uměleckým vedoucím barokního orchestru Collegium 1704.

Ten také pro film Myslivečkovy skladby nahrával. „Zhudebňoval špičkovou poezii, libreta jsou intelektuálně náročná, ale na druhou stranu hudba je přístupná, atraktivní i pro dnešního posluchače,“ nepochybuje Luks.

Il Bohemo není Amadeus

Životní příběh Josefa Myslivečka je částečně spojen s příběhem jiného, velmi slavného skladatele – Wolfganga Amadea Mozarta. Diváci ale podobné soupeření, jaké ve svém oscarovém filmu mezi Mozartem a jeho konkurentem Salierim vygradoval Miloš Forman, čekat nemají. O generaci starší Mysliveček byl pro Amadea ve skutečnosti vzorem. 

„Nemám žádného ‚bad guye‘, který by Myslivečkovi škodil,“ potvrzuje Václav. „U mě jsou antagonistou spíše sociální pořádky, nemoc a těžkosti života,“ dodává. S chudobou a chorobami se skladatel potýkal zejména v závěru života, který v jeho případě poznamenala syfilida.

Nahrávám video

„Je to strašné období, protože se vlastně postupně rozpadával. Přišel i o tvář. Ale v té době psal nejkrásnější hudbu. Místo aby zahořkl a probíral svou vlastní bolest, tak se velmi niterným způsobem zajímal o vnitřní svět hrdinů, o nichž skládal. Jenže vzhledem k nemoci byl odsouzen, upadl do zapomnění, protože se zapsal do historie jako nemrava,“ podotýká Petr Václav. 

Není důležité, jestli byl „božský“, ale jeho odkaz

Svůj nejnovější film natáčel střídavě v obou zemích, které jsou s Myslivečkem spojené – Itálii i v Česku. Štáb během podzimu filmoval na Karlově mostě, v pražských palácích, na zámku v Bučovicích i v brněnském Mahenově divadle. Poslední tuzemské záběry vznikají v cisterciáckém klášteře v Plasích. Poté se filmaři opět vrátí do Itálie. Poslední klapka padne 19. prosince v Římě, kde Josef Mysliveček v roce 1781 zemřel. 

Petr Václav upozorňuje, že Italového „svému“ Myslivečkovi nikdy nepřezdívali „Il divino Boemo“, tedy „božský Čech“, jak se mylně ujalo díky stejnojmennému romanetu Jakuba Arbese. 

„Je to romantický výmysl,“ domívá se režisér. „Řekneme, že Češi mají něco ‚divino‘, ale nespravujeme Myslivečkův odkaz, nehrajeme jeho hudbu. Přitom právě starat se o jeho odkaz je nutné,“ nepochybuje. V kinech by měl Václavův film Josefa Myslivečka připomenout příští rok na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...