Glosa: Festival Crossing Europe byl bohatý na chudé ženy

Ženy a chudoba překvapivě velmi zřetelně vystupovaly na povrch z většiny snímků na 16. festivalu evropských filmů Crossing Europe v rakouském Linci (od 25. do 30. dubna). Překvapivá nejsou samotná témata, ale jak nápadná v mnoha filmech obě byla.

Festival Crossing Europe nabízí pozoruhodné filmy napříč Evropou. Vybírá do programu ty, které bodují na významných filmových festivalech. Novinkou letošního ročníku v Linci byla soutěžní sekce YAAAS! o mladých pro mladé neboli filmy s tematikou mládeže, které vybírali mladí kurátoři. V této sekci se promítal i český koprodukční film Všechno bude od Olma Omerzua. V dalších sekcích festival uvedl ze současné české kinematografie koprodukční Útěk (Fuga, režie Agnieszka Smoczyńska) a dva dokumenty Svědkové Putinovi (režie Vitalij Manskij) a Central Bus Station (režie Tomáš Elšík).

Témata žen a chudoby byla příznačná především pro kinematografie střední a východní Evropy a Balkánu. Proto například nekonvenční švýcarsko-německý film Nevinný (Der Unschuldige, režie Simon Jaquemet) při převaze těžce sociálních filmů vyčníval. Ale i v něm jde o ženskou hrdinku a její tíhu – čtyřicetiletá Ruth na svých bedrech nosí problémy dnešního člověka a světa.

Bývalá kosmopolitní aktivistka se usadila a vede průměrný život jako zdravotní laborantka, ovšem eticky náročné lékařské pokusy, pubertální dcera s vysokým libidem a propuštěný bývalý milenec z vězení ji paralyzují a dostanou do situace, z níž těžce hledá východisko. Je ideální adeptkou pro hospitalizaci na psychiatrii, ale její okolí se ji snaží takzvaně ze spárů ďábla dostat skrze Boha. Nejsilnějším momentem filmu jsou scény, kdy žena tajně odpojí od přístrojů trpící pokusnou opičku po neúspěšné transplantaci hlavy a rozhodne se ji pohřbít.

Protipól může charakterizovat ukrajinsko-francouzsko-polský dokument Domácí hry (Domašni Igri, režie Alisa Kovalenková). Hlavní hrdinkou je fotbalistka Alina, která se stará o své dva mladší sourozence. Matka je totiž ve vězení a otec nefunguje. Fotbal je její únik před starostmi a chudobou do normálního světa. Jenže chudoba v tomto snímku působí jako aranžovaná pro filmaře, kteří na Východě hledají takzvané silné příběhy.

A za podobnými kuriózními tématy se dobře jde právě na evropský Východ. Jednu z hlavních cen mezinárodní poroty získal film Lehký jako pírko (Light as Feathers). Nizozemská režisérka Rosanne Pelová se s kamerou vydala na polskou vesnici, aby se na několik let ponořila do trudných životních podmínek chudých lidí.

Mladý Eryk je pudový venkovan, pracuje na husí farmě. Žije jen s matkou a babičkou v nedokončeném domě, zamiluje se do kamarádky ze sousedství, ona ho sice nechce, ale otěhotní. Režisérka filmem na jedné straně ukazuje chudobu a silný ženský vliv na polském venkově, na straně druhé se snažila postihnout také určitou sílu v Erykově pudové odpovědnosti za život.

Zajímavé je, že chudými hrdinkami jsou především ženy. Muži jako by v boji s chudobou neměli místo. Buď vlastní chudobu řešit neumí, nechtějí, nebo nemohou. A ještě jedna zajímavost – festivalové publikum v rakouském univerzitním městě rádo navštěvuje právě tento typ snímků o lidech v bezvýchodné životní situaci. Svou roli v tom hraje další výrazný rys rakouských diváků: snaha angažovat se ve společnosti – ať už proti klimatickým změnám, proti jaderné energetice nebo proti vykořisťování chudých lidí. Divácký zájem o takové hrdiny dává přece jen trochu naděje, že tak zlé, jak ukazují některé filmy, to v Evropě není.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...