Glosa o festivalu ve Varech: Budiž světlo, pro rodinu i český film

Křišťálový globus 54. karlovarského festivalu vyhrál film o rozpadlé bulharské rodině s názvem Otec. Skutečnými vítězi letošního ročníku ale byly německý snímek Lara od režiséra Jana-Oleho Gerstera a slovensko-české drama Budiž světlo od slovenského režiséra Marko Škopa. Ty získaly ocenění napříč různými dalšími porotami a zároveň sympatie diváků v anketách. Jde o tituly, k nimž se veřejný diskurz bude zcela jistě vracet. A v souvislosti s Vary se vrací i diskuse o stavu české kinematografie.

Jak Lara, tak Budiž světlo jsou dalším příspěvkem k oblíbenému filmovému tématu nesnadných rodinných vazeb, jejichž narušení může mít dalekosáhlé následky. Ať už jde o promarněný život matky v Laře, nebo o příklon k nacionalismu a fašizaci ve filmu Budiž světlo.

Ani jeden ze snímků nicméně nejde do extrému – snaží se nebezpečí postihnout a pojmenovat tak, aby hrdinové měli ještě šanci své životy zachránit. Což slovenský režisér filmu Budiž světlo naznačuje i symbolickým názvem.

Vedle těchto dvou snímků vypadá vítězný bulharsko-řecký Otec (režie: Kristina Grozevová a Petar Valčanov) jako poněkud nevýrazný příbuzný, přestože je příběhem o vykořeněném člověku, jenž hledá smysl existence a jehož trápí výčitky z minulosti.

Český film není v soutěži, ale ani v krizi

Ani letos se do hlavní soutěže nedostal žádný český film (pokud nepočítáme slovensko-českou koprodukci Budiž světlo), neznamená to ale, že by se česká kinematografie nacházela v krizovém bodě. V dobré kondici se ukázala být i v mimosoutěžních sekcích.

Festival mimo jiné potvrdil, že klíčové české filmy jsou koprodukovány Českou televizí. Ta stojí například za už několikrát zmíněným dramatem Marka Škopa, za dokumentem Olgy Sommerové Jiří Suchý – Lehce s životem se prát, který získal cenu diváků, nebo za dokumentem Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny Forman vs. Forman, jenž si také získal velkou diváckou oblibu.

Velmi pozitivním překvapením bylo zcela určitě uvedení celovečerního hraného debutu Martina Duška a Ondřeje Provazníka Staříci. Příběh sleduje dva bývalé politické vězně mířící vykonat pomstu na někdejším komunistickém prokurátorovi, který žije poklidně v domově pro seniory.

Ladislav Mrkvička a Jiří Schmitzer jsou výborně zvolení představitelé hlavních rolí. Jejich staříci nebojují jen s netečností současné společnosti, pro niž se zločiny minulosti stávají i kvůli současné politické kultuře nerelevantní, zatímco oni touhou po potrestání celý život žijí a věří, že spravedlnost musí být vykonána.

Bojují ale i se svým stářím a nemohoucností, což přináší celou řadu tragikomických momentů. Laskavý humor je ale to poslední, co by se dalo od režisérů očekávat. Oba jdou tvrdě po příběhové linii a po tématu pomsty. Stáří v jejich podání není smířlivé, ale kruté a obtěžující.

Podivuhodné filmy režisérů znělek

Podobně inovativní filmové signály vyslal další mimosoutěžní snímek, v americké produkci natočená Podivuhodná dobrodružství Paula Harkera. Fantazijní příběh o „vlčím chlapci“, s Johnem Turturrem v jedné z hlavních rolí, je dalším překvapivým debutem. Natočil ho Martin Krejčí, mimochodem režisér několika znělek karlovarského festivalu.

O jejich natáčení se dělí s Ivanem Zachariášem, který po seriálovém hitu Pustina představil ve Varech další sérii z dílny HBO Europe. Uvedena bude pod názvem Bez vědomí. Táňa Pauhofová a Martin Myšička hrají emigranty pronásledované po podpisu Charty 77. Podaří se jim utéct do Velké Británie a v říjnu 1989 se už jako britský pár vrací na rodinnou návštěvu do komunistického Československa.

V době těsně před sametovou revolucí nevědí rozvědky ani na jedné straně barikády, jak se situace vyvine, a rozpadající se východní blok zasáhne oběma hrdinům do života víc, než by očekávali.

Špionážní seriál Bez vědomí ukazuje, že i s českými tvůrci se dá natočit televizní počin na nejvyšší úrovni. A vedle dalších zmíněných je tudíž také dobrou zprávou z Varů vyslanou o české kinematografii.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...