Glosa z Berlinale: S kůží na trh. Zájem je o seriály i poučení z historie

Berlinale na cestě do své druhé poloviny prozatím shrnuje, že dorazilo méně asijských nákupčích a filmových prefesionálů kvůli strachu z koronaviru. Na Evropském filmovém trhu, jenž je součástí přehlídky, se ale čile obchodovalo i bez nich. Mimo jiné i s česko-slovenskými Služebníky. Znatelný byl také stále sílící vliv seriálové tvorby.

Obavy z nemoci jsou nejen na festivalu přítomné, například po objevení viru v Itálii se v kinech začali častěji objevovat lidé s rouškami. Nicméně podle aktuálních čísel to diváci zase za tak velkou hrozbu zatím nepovažují – berlínská přehlídka ve svém poločase hlásí rekordy v návštěvnosti. Prodáno bylo 272 tisíc lístků, což je o 20 tisíc víc než loni za stejnou dobu. 

Festival navštívila mimo jiné i bývalá první dáma a někdejší kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová. Dorazila nejen na koberec, ale i na plátna, je totiž protagonistkou čtyřdílného amerického dokumentu Hillary. V Berlíně se pochvalně vyjádřila o německé kancléřce Angele Merkelové, již označila za mimořádnou osobnost. 

Seriály sílí

V takové festivalové atmosféře pak na Evropském filmovém trhu diskutují britští filmaři o tom, zda a jak zůstat i po brexitu ve strukturách evropských podpůrných fondů na výrobu filmů, a pro některé obávaný Netflix oznamuje nové akvizice. 

Například tu, že kupuje práva na šestidílný australský televizní seriál o uprchlících Bez státní příslušnosti (Stateless) v produkci a režii slavné herečky Cate Blanchettové. Berlinale jej uvedlo ve své sekci věnované seriálům. 

Cate Blanchettová (vpravo) na filmovém trhu na 70. Berlinale
Zdroj: Dave Bedrosian (Geisler-Fotopress)/ČTK/DPA

Nebo že v Belgii podpoří vznik dvanáctidílného dokumentárního seriálu o druhé světové válce Cesta za svobodou (Liberation Route). Režisér Koen Mortier chce ukázat, jak si státy vzájemně pomáhaly a za co obzvláště mladí lidé bojovali a umírali. Připomínka historie je podle tvůrců o to důležitější, že mnozí zástupci současné mladé generace, neznalí dějinných souvislostí, inklinují k volbě nacionalistických stran. 

Proměny audiovizuálního průmyslu směrem k seriálům a k podrobnějšímu vyprávění jsou rok od roku v Berlíně patrnější. Seriálová tvorba už není jen záležitostí speciální berlínské sekce, která vznikla jako reakce na popularitu seriálové tvorby pro televize a pro streamovací společnosti. Seriálové prvky pronikají i do filmů hlavní soutěže, kdy byl například uveden tříhodinový německý film o těžkém životě přistěhovalce Berlin Alexanderplatz (režie: Burhan Qurbani), rozdělený na pět částí s epilogem. 

Talentovaní česko-slovenští Služebníci

Filmovým agentům i tvůrcům festival na filmovém trhu také nabízí mnoho příležitostí hledat nové talenty a filmy. Patří mezi ně například i česko-slovenský film Služebníci (režie: Ivan Ostrochovský), uvedený v nové paralelní soutěžní sekci Setkání (Encounters). Zájem o něj projevila velká zahraniční společnost Loco Films. 

Černobíle natočený snímek s precizní kamerou a stejně precizně připravenými záběry působí jako rozpohybované černobílé fotografie z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. V kombinaci se stylizovanými záběry z dronů vyvolává úzkost z normalizačních časů.

Právě za nich se odehrává příběh dvou chlapců, kteří v Bratislavě vstupují do řádu a setkávají se s tajnými texty. Jejich náboženské zaslíbení je podrobeno zkoušce pod všudypřítomnou kontrolou režimu. Služebníci popisují dobu, která už pro mnohé není známá, jak poznamenal v Berlíně jeden zahraniční recenzent. S mezinárodní distribuční společností v zádech mají potenciál stát se úspěšným festivalovým snímkem a povědomí o nedávných dějinách rozšiřovat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...