Glosa z Berlinale: Spor o Netflix, čínská cenzura a velké příběhy

Soutěžní filmy na Berlinale jako by během festivalu ušly určitou cestu. Začalo to diváckými filmy, srozumitelnými příběhy, které nikoho neurazily, ale ani nenadchly. Po víkendu přišlo na řadu těžší umění, někdy nesrozumitelné, někdy náročné. Navíc soutěž provázely spory o Netflix ze strany německých kinařů, kteří se vzbouřili proti španělskému filmu Elisa a Marcela a požadovali jeho stažení ze soutěže s tím, že filmy od Netflixu nebudou po festivalu k vidění v normálních kinech.

O ještě větší pozdvižení se postaral čínský film Sekunda (Yi Miao Zhong), který ze soutěže vyřazen byl. Oficiální zdůvodnění – z technických důvodů kvůli postprodukci. Je to už druhý čínský film zrušený kvůli technickým problémům, tím prvním byl krátce před zahájením film Lepší dny v soutěži dětských filmů Generace. Znalci čínského filmového průmyslu se domnívají, že je za tím zásah cenzury v Pekingu. Ta loni prošla restrukturalizací a panuje nejistota o tom, co přesně to znamená.

Každopádně to značí, že ani režisér, ani producent, ale vláda má rozhodující slovo, zda film bude povolen do zahraničí. Problém filmu Sekunda může být v tom, že se odehrává za kulturní revoluce v Číně, a to je stále politicky velmi citlivá doba. Natočil ho režisér Zhang Yimou, který za svůj debut Rudé pole v roce 1988 získal na Berlinale Zlatého medvěda.

Skutečné události proti kritikům

Několik soutěžních filmů našlo svůj příběh v realitě. A zdá se, že kouzelná věta „natočeno podle skutečné události“ doplněná závěrečnými dodatky, jak a co – nejlépe tragického – bylo s hrdiny dál, má zavřít ústa kritikům, když mají k filmům výhrady. Ty skutečné události jsou často opravdu fascinující a plnokrevné či bolestné, a to se ne vždy daří adekvátně přetlumočit do snímků, které je hodlají oslavovat.

To je příklad španělského filmu Elisa a Marcela (Elisa y Marcela, režie Isabel Coixetová) o dvou ženách, které v roce 1901 obalamutí faráře a v přísně katolickém Španělsku se vezmou. Jejich sňatek nikdy nebyl anulován a dvojice si vysloužila velkou pozitivní odezvu od tehdejších žen. Jenže film má slabý scénář a je ze začátku zbytečně dlouhý, navíc je korunován přebytečnými scénami lesbického sexu, protože tenhle typ scén tento film vůbec nepotřebuje.

Zdlouhavé úvodní pasáže má i Pan Jones (Mr. Jones), když se ale režisérka Agnieszka Hollandová dostane se svým hrdinou na Ukrajinu postiženou hladomorem v roce 1933, začne být její film působivý a politicky kritický, což je i záměr –  ukázat, jak manipulace s lidským míněním může vést ke špatným a nevratným událostem.

V jistém smyslu je to podobné také u filmu S božím požehnáním (Grace a Dieu) od francouzského režiséra a scenáristy Francoise Ozona, který svým apelem k potrestání katolických kněží, kteří zneužívali děti, nemůže být přece už z principu špatný.

Takzvaně náročnější filmy si zase natolik pohrávají s příběhem a vyprávěním, že člověk musí přistoupit na hru nebo alegorii, aby je mohl pochopit. V lepším případě aby z nich měl i potěšení. To je případ francouzského filmu Synonyma (Synonymes). Jde o příběh izraelského vojáka, který přijde do Paříže, vstoupí do jiné kultury a přestane mluvit hebrejsky. To je jen čirá kostra hustě obalená příběhy, minipříběhy a fantaziemi. Tato kinematografická cesta, založená i na osobních zkušenostech režiséra Navada Lapida, neni divácky vstřícná. Kdo to ale skousne, ocení nebojácnost filmu i filmaře.

Náročnou pozornost kvůli rozmanitým retrospektivám, někdy překombinovým, vyžaduje i čínský film Tak dlouho, můj synu (Di Jiu Tian Chang, režie Wang Xiaoshuai). Tady ale nejde o alegorii či jinou hru s divákem. Tříhodinová sága o životě jedné velké rodiny od 80. let, kterou spojují dramata osobní i politická, vychází ze soutěžních filmů na Berlinale jako jeden z velkých příběhů, které festivalové plátno nabízí. Mísí těžký osobní život na pozadí velkých politických událostí.

A mix osobního příběhu a genderové nespravedlnosti přináší nakonec jeden z nejlépe přijatých filmů, a to jak diváky, tak kritikou, makedonský Bůh existuje, její jméno je Petrunia (Gospod postoi, imeto i'e Petrunija, režie Teona Strugar Mitevska). Nezaměstnaná třicetiletá žena se nečekaně objeví v centru náboženské slavnosti určené mužům, ale místo potlesku za odvahu je zatracována. Film je pro Berlinale dokonale politicky i genderově korektní, navíc divácky i festivalově přitažlivý. Je otázka, co bude v sobotu přitažlivé pro porotu v čele s herečkou Juliette Binocheovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...