Herec i cestovatel musí mít rád lidi, říká Martin Písařík. Na scénu se už vrátil, do Afriky se chystá

Nahrávám video

Martin Písařík je hercem, dabérem, muzikantem a také cestovatelem. O své dobrodružné povaze přesvědčil nedávno diváky cestovatelského dokuseriálu, v němž „po jedné stopě“ projel mimo jiné kus Afriky. Cestu po kontinentu by rád, opět s kamerou za zády, dokončil. Návrat komplikuje nestabilní situace v některých zemích. A bouřlivým se zdál poslední rok i pro umělce v Česku. Vynucená pauza podle Písaříka ukázala, že živá kultura je nepostradatelná, ale herci a diváci si na sebe musí zase zvyknout. O herectví i cestování mluvil jako host Interview ČT24.

Martin Písařík se věnuje více uměleckými profesím: činohře i muzikálu, dabuje, hraje v kapele. Přiznává, že taková „rozpolcenost“ ho baví, herectví bere jako „olympiádu, která se skládá z několika disciplín“. Uvědomuje si ale zároveň, že univerzálnost s sebou nese jisté nevýhody. „V ničem nevyniknu tak, abych si řekl: Tak v tomhle jsem opravdu dobrý,“ má dojem.

K muzikantství či herectví přidal ještě cestování. To bere jako příbuznou činnost ke svým uměleckým profesím. „Aby člověk dělal tu práci, kterou dělá, měl by mít rád lidi, což je samozřejmě občas těžké. Já mám lidi rád, a proto taky rád cestuju,“ vysvětluje. „Přemýšlel jsem, jestli mi herectví pomáhá, nebo nepomáhá. A myslím, že na cestách jsem míň herec, protože neumím na lidi něco hrát. Prostě se jim otevřu, a když to dopadne dobře, tak i oni mně,“ dodává.

Nemůžu říct: Jsem unavený a jdu si lehnout

Diváci ho jako cestovatele zaznamenali v dokumentární roadmovie Po jedné stopě. Spolu se zkušenějším cestovatelem a motorkářem Igorem Brezovarem se napřed vydal z Turecka do Iráku a poté se rozhodli na motorkách projet Afriku. „Kdybychom jeli autem, jsme v uzavřeném prostoru, na motorce je člověk lidem blíž. Je to takový čundr, akorát se jde nebo jede rychleji,“ míní Písařík.

Jejich komorní výprava budila v Africe pozornost. „Samozřejmě jsme pro ně zdrojem obživy. A to už je na zkušenosti, poznat, kdy dát a kolik dát, jak se nenechat obrat,“ podotýká Písařík. Někde je brali jako turistického oslíčka otřes se, jinde je přivítali s nezištnou pohostinností.

„Ti lidé jsou často rádi, že tam přijedeme, protože když se třeba řekne Sierra Leone nebo Libérie, tak si lidé myslí, že je tam občanská válka,“ doplňuje. „Ale už si nepřečtou na internetu, že to je třeba z roku 2006. Místní si říkají, to je hezké, že jezdí turisti, že nám tady bude líp, že se o nás dozvědí v Evropě třeba.“

Podle Martina Písaříka by měla návštěva upřímný zájem umět oplatit, i když nemá třeba náladu. „Nemůžu říct: Promiňte, já mám za sebou náročný den, jdu si lehnout, nechte mě být. Tady se můžu zavřít domů a říct, s nikým nemluvím. Ale tam to nejde. Tam je potřeba sám sebe nějak drobně potlačit, otevřít upřímnost a těm lidem se odevzdat. A ono se to pak vrátí v určité energii,“ nepochybuje.

Aby africké obyvatele nezklamal, musel prý sáhnout i po milosrdné lži. Třeba tvrdit, že je ženatý, i když není, protože tak to spíš odpovídalo místnímu očekávání. V radách na cestu, které s Igorem Brezovarem natočili pro stránku seriálu, mimo jiné zmiňují, že Afričany potěší, když jim návštěvník zdaleka ukáže fotografie své rodiny i země. Oni přibalili třeba pohlednice se sněhem.

Zároveň Písařík doporučuje těm, kteří se do Afriky vydají, aby se ve zkoušeném světadíle pokusili udržet si odstup. Setkání s chudobou a nemocemi zaskočí. „Člověk nemůže pomoct všude, kde by chtěl,“ obává se.

Do Afriky se vrátím

Africké dobrodružství zastavila válka v Kamerunu. Prozatím. Motorky zůstaly zaparkované v Nigérii. „Rodina, u které je máme na dvorečku, nám napsala, že bychom jim už měli poslat nějaké peníze za to parkování. Říkám: Vždyť to posíláme tady Hugovi. A oni: Kdo je Hugo?“ přidává Martin Písařík historku o falešném kontaktu.

S dokončením cesty napříč Afrikou počítá, vyrazit by chtěli s Brezovarem nejlépe po Vánocích. „Máme tři možnosti,“ vyjmenovává, „buď bude válka v Kamerunu lepší a projedeme to. Nebo pojedeme horem, ale tam zase operuje Boko Haram, což by nebyla úplně příjemná situace, kdyby nás potkali. Nejpravděpodobnější je cesta lodí, jenže v Guinejském zálivu jsou piráti. Takže teď komunikujeme s lidmi jak na kamerunské, tak nigerijské straně a hledáme, která cesta bude nejlepší.“

S diváky se oťukáváme

Zatím se věnuje své primární profesi – herectví. I když si diváci za pandemický rok zvykli na dostupnost kultury on-line, Písařík nepochybuje, že živý kontakt mezi umělcem a obecenstvem je nenahraditelný. Pro obě strany. „Tak to tady bylo stovky let, vždycky chtěl někdo, aby mu někdo něco předvedl,“ je přesvědčen. Očekává navíc, že lidé jsou on-line světem přesyceni.

Jak se rozhodl odpočinout si od seriálů, více se přesunul na divadelní prkna. „Všichni se oťukáváme,“ shrnuje situaci po znovuotevření divadel. „Diváci jsou opatrní, protože už mají třeba peníze v lístcích, které si koupili před rokem, pak jim to přesunuli na jaro, pak na podzim a teď čekají. Už nebudou tak otevření, že by nakoupili za 15 tisíc do opery. A počasí nám také nepomáhá. Myslím, že diváci hodně čekají na poslední chvíli, proto jsou divadla nervózní, protože nemají vyprodáno,“ upřesnil.

Mnozí místo prázdnin otvírají letní scény, Martin Písařík hraje v Divadle Ungelt. S Janem Holíkem a Petrem Stachem se potkal v komedii o mužské krizi středního věku Vejšlap.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...