Hollandová bude soutěžit v Benátkách s dramatem o uprchlících na hranici. Natočila ho v české koprodukci

Zlatého lva z filmového festivalu v Benátkách si letos může odvézt i režisérka Agnieszka Hollandová. Do hlavní soutěže byl vybrán její nový film Hranice. Polská filmařka má blízký vztah k Česku, rovněž její novinka vznikla v české koprodukci, mimo jiné s přispěním České televize.

Hranice je podle tvůrců fiktivní příběh, nicméně založený „na skutečných událostech, které se dějí přímo vedle nás“. Odehrává se na polsko-běloruské hranici, přes kterou se pokouší mnozí uprchlíci dostat dále do Evropy. Snímek chce situaci nahlédnout z pohledu uprchlíků, polských aktivistů i pohraničníků. Příprava zahrnovala analýzu dokumentů a rozhovory s lidmi, kterých se tyto mnohdy hraniční situace dotýkají.

„Hranice je navýsost současným příběhem o tom, jak se každý z nás může nečekaně ocitnout v mezní, hraniční situaci a být nucen volit mezi dobrem a zlem. Film nás nutí uvědomit si, že diskuse o morálních volbách není doménou akademických debat, ale probíhá tady a teď, v současném Polsku,“ uvádí autoři.

Hlavní hrdinkou je psycholožka, která se po svědectví dramatických událostí na hranicích přidá ke skupině aktivistů. Příběh paralelně sleduje syrskou rodinu prchající před občanskou válkou a učitelku z Afghánistánu, které jsou podvedeny a násilně odvezeny do uprchlického tábora. Jejich osud se protne s cestou psycholožky i mladého pohraničníka. 

Další film bude o Kafkovi

Na projektu spolupracuje producentský tým, který v posledních letech společně s Agnieszkou Hollandovou vytvořil film Šarlatán inspirovaný osudem československého léčitele Jana Mikoláška. Drama získalo pět Českých lvů, včetně sošky za režii.

Hollandová připravuje už další film, v němž je hlavním hrdinou spisovatel Franz Kafka. Scénář píše – stejně jako tomu bylo v případě Šarlatána – Marek Epstein. Úzké vazby polské režisérky na Česko mají kořeny v šedesátých letech, kdy studovala na FAMU v Praze. Zažila zde pražské jaro i jeho konec.

Hranice by se k českým divákům měla dostat letos v říjnu, tedy už bude jasné, zda s oceněním z festivalu v Benátkách. Letošní ročník začíná na konci srpna a potrvá do 9. září. Konkurenty Agnieszky Hollandové v hlavní soutěži budou taková filmařská jména jako Luc Besson, Sofia Coppola nebo David Fincher.

Čeští režiséři soutěží v Benátkách málo

Z českých tvůrců zaznamenal na benátské přehlídce naposledy výraznější úspěch v roce 2019 Václav Marhoul. Jeho černobílé drama Nabarvené ptáče, podle knihy Jerzyho Kosińského, prošlo rovněž výběrem do hlavní soutěže.

Na dohled Zlatému lvovi se tak filmu českého režiséra podařilo dostat po čtvrtstoletí, předtím se o přízeň benátské poroty ucházel Jiří Menzel s komedií Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Hlavní cenu obdrželi čeští, přesněji českoslovenští tvůrci v Benátkách jen jednou. Když se zde v roce 1947 promítalo dělnické drama Siréna v režii Karla Steklého.

Letos bude tuzemská tvorba, stejně jako loni, zastoupena v sekci Orrizonti, kde se představí krátký film libanonské studentky pražské FAMU Leily Basmaové. Snímek Mořská sůl se dotýká podobného tématu jako Hranice Agnieszky Hollandové. Hlavní hrdinka příběhu, Libanonka, řeší, zda odejít ze své rodné země. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...