Hollandová chtěla dát hlas „umlčeným“ uprchlíkům. Polský ministr přirovnal film k nacistické propagandě

Polská filmařka Agnieszka Hollandová ve světové premiéře představila na festivalu v Benátkách film Hranice. Nahlíží na situaci uprchlíků uvázlých mezi Polskem a Běloruskem. Kritikou na snímek reagoval polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Předseda krajně pravicové vládní strany Suverénní Polsko film přirovnal k nacistické propagandě.

Polsko, Lotyšsko a Litva se v roce 2021 staly dějištěm migrační krize, kdy se pokoušelo z Běloruska na jejich území dostat mnoho migrantů mimo jiné z Blízkého východu nebo Afriky, odkud prchají před chudobou či ozbrojenými konflikty.

Varšava a Evropská unie tehdy obvinily autoritářský režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce EU uvalené na Minsk kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice.

Film Hollandové se zaměřuje na situaci, kdy Polsko uprchlíky odmítlo nechat přejít, takže stovky z nich uvázly v zemi nikoho. Vypráví příběh uprchlíků, charitativních pracovníků, aktivistů a pohraničníků, jejichž životy se protínají v bažinatých lesích mezi Polskem a Běloruskem.

Evropa jako kontinent svobody zmizí, obává se Hollandová

„Pro dokumentaristy a novináře bylo nemožné se tam dostat, ale my můžeme znovu vytvořit něco, co umím, natočit fiktivní film o událostech, které se dějí právě teď,“ uvedla Hollandová. „Museli jsme se pokusit zachytit to v celé složitosti a dát spravedlnost a hlas těm, kteří byli umlčeni a jsou bez hlasu,“ dodala.

Černobílý snímek sleduje rodinu ze Sýrie a ženu z Afghánistánu, které si strážci lhostejní k jejich utrpení přehazují přes hranice sem a tam, zatímco se je aktivisté snaží dostat do bezpečí.

Hollandová, která během své kariéry natočila filmy o nacistickém holocaustu a komunistické zvůli, uvedla, že toto odmítnutí zpochybňuje základní hodnoty Evropské unie. „Pokud půjdeme dál touto cestou, Evropská unie, Evropa, kontinent svobody, demokracie a lidských práv zmizí. Změní se v jakousi pevnost,“ obává se.

Polská vláda zaujímá kritický postoj k přijímání migrantů z Blízkého východu a Afriky. V kontrastu s tím země v únoru 2022 přijala více než milion lidí prchajících z Ukrajiny poté, co byla znovu napadena Ruskem.

Představitelka hlavní role ve filmu Hranice Maja Ostaszewska v roce 2021 patřila k těm, kteří se vydali do lesů pomáhat migrantům, uvedla však, že snímek není politickým prohlášením.  

Propaganda a odporný pamflet, zní kritika

Proti filmu své krajanky se ohradil polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, jenž stojí v čele krajně pravicové strany Suverénní Polsko. „Ve třetí říši Němci produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Hollandovou,“ uvedl Ziobro v pondělí na svém účtu na sociální síti X.

Soudkyně ústavního soudu a někdejší poslankyně PiS Krystyna Pawlowiczová na síti X Hollandovou obvinila, že její „hloupý, falešný, neodpovědný, odporný pamflet štve Poláky proti jejich obráncům“.

Filozofka Magdalena Środová, která se netají svou kritikou vůči PiS a jeho spojencům, uvedla, že skandální reakce Ziobra na film Hollandové „ukazuje autoritářství současné vlády i ohromnou agresivitu ministra spravedlnosti vůči těm, kdo ukazují pravdu o tragické situaci na hranici, která je výsledkem současné politiky vlády PiS“. Tato strana se podle ní bojí pravdy a svůj strach zakrývá nenávistí vůči těm, kteří pravdu říkají.

Po premiéře v Benátkách, kde soutěží o hlavní cenu – Zlatého lva – se Hranice do polských kin dostane 22. září. Do těch českých dorazí 19. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...