Hollandová: Práce s Čechy je nejsnazší, boj o Oscara ale jednoduchý nebude

Nahrávám video

Režisérka Agnieszka Hollandová pro ČT24 popisuje, co všechno je třeba udělat, aby filmař uspěl na Oscarech a aby jeho snímek nominovaný v cizojazyčné kategorii akademici vůbec viděli. Dvaasedmdesátiletá režisérka, která natočila kromě snímku Šarlatán minisérii Hořící keř, epizody seriálů The Wire a Domek z karet nebo hollywoodské drama Ve stínu Beethovena, mluví o vztahu k Česku, životě v lockdownu i pracovních příslibech.

„Od doby, kdy jsem studovala na FAMU a strávila pět asi nejdůležitějších let mého života v Praze, cítím, že jsem trochu Češka, nebo Čechoslovenka. Obě kultury a oba jazyky jsou mi blízké. Nejraději dělám v Čechách, to jsem si uvědomila poté, co jsem natočila Hořící keř,“ uvádí s tím, že je pro ni spolupráce s českým štábem „nejsnazší, nepřirozenější a nepříjemnější“.

Za drama Šarlatán dostala v neděli Českého lva, teď se dívá směrem k Oscarům. Snímek se už dostal do užšího výběru, finální nominace budou vyhlášené 15. března. Aby však mohli akademici například pro Šarlatána hlasovat, musí zhlédnout na platformě Akademie všech 15 filmů, které postoupily do užšího výběru. „Lidí, kteří to jsou schopni v poměrně krátké době udělat, je omezené množství,“ uvádí Hollandová. Sama jako členka Akademie zhlédla všechny filmy. „Jsou to dobré filmy. Některé výtečné. Nebude to jednoduché, tak nám držte palce,“ vyzývá.

Aby se film v očích akademiků podpořil, je třeba podle Hollandové velká aktivita, ta se ale teď odehrává on-line. Filmu prý pomůže, když je o něm řeč v oborových a profesionálních médiích a když vychází hodně rozhovorů. Je třeba také inzerovat, nelze se ale obracet přímo na akademiky. „Organizovali jsme také promítání s diskusí. Kromě několika moderátorů a filmových kritiků se mnou takovou diskusi udělali herci Ed Harris či Robin Wrightová, režisér Atom Egoyan a ještě několik kolegů,“ vypočítává Hollandová.

„Když beru námět, zajímá mě člověk“

Šarlatán je podle ní v zahraničí přijat dobře, chválí se třeba i masky nebo celková vizualita. Snímek tak podle ní slouží jako reklama na český film, talent a řemesla. Přesto některé motivy v samotném filmu je třeba dovysvětlit. „Ne všichni rozumí hloubce toho stalinovského totalitarismu. Že Mikolášek žil úplně jinak, než to bylo dovoleno, že měl soukromou praxi, zaměstnance a velké americké auto a že to bylo pro vládu totálně nesnesitelné. To potřebuje explikaci,“ doplňuje.

Podle Hollandové je v Hollywoodu cítit změna ohledně množství scenáristek a režisérek. Ženy podle ní ukazují, že mají co říct. „Když beru námět, tak mě zajímá člověk, nemám takový ten ideologický přístup v tom, že to musí být žena. Ovšem si také myslím, že ženy mají jinou zkušenost a jiný pohled na svět. A že tenhle pohled je oprávněný. Nemůže to být tak, že padesát procent lidstva představuje například jenom sedm procent v tvůrčích profesích,“ uvádí.

Příběh léčitele Jana Mikoláška v Šarlatánovi je podle režisérky univerzální, otevírá hodně otázek, které si kladla už v přechozích filmech. „Vztah k přírodě. Nakolik akceptujeme naši identitu. Jestli je osudem občana střední Evropy přizpůsobovat se režimům. Zda je konformismus nejlepší výběr, když se potýkáme s totalitou. A také jaká cena se platí za výjimečný dar,“ popisuje Hollandová.

Nyní režisérka vybírá z několika dalších námětů a scénářů, měla točit seriál o Napoleonovi v evropsko-americké koprodukci, ten se podle ní ale „vzdaluje“. „Je těžké momentálně dělat něco tak náročného a drahého,“ prohlašuje s tím, že se snaží vymyslet film, který by mluvil o současnosti. Sama strávila většinu pandemického roku v Bretani.

„Trochu s rodinou, trochu s kamarády, ale hodně sama. Pomyslela jsem si, že dám trochu citu nějakému zvířeti, tak mi dcera našla opuštěné, roztomilé, tříměsíční štěně.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...