Kultovní fantasy série, která se stala triumfem seriálové tvorby, skončila. Televize HBO v noci z neděle na pondělí středoevropského času odvysílala poslední, šestou epizodu závěrečné osmé řady příběhu soupeřících šlechtických rodů na fiktivním kontinentě Západozemí. Text neobsahuje konkrétní spoilery ze závěrečné osmé řady seriálu.
Fanoušci seriálu se tak dočkali rozuzlení příběhu, který sledovali posledních osm let. Za tu dobu Hra o trůny ušla značnou cestu a stala se překvapivým fenoménem. První řada diváky i kritiky oceňovaného seriálu z produkce HBO odstartovala 17. dubna 2011. Přitom v začátku seriál nepatřil k ostře sledovaným a trendujícím počinům.
Rozpočty na jednotlivé díly nedosahovaly závratných výšin, seriál a jeho tvůrci nevyhrávali žádná ocenění. První série měla dokonce natolik omezený rozpočet, že se některé zásadní a na natočení příliš drahé scény odehrávaly raději mimo obrazovku. Veskrze šlo o chválený, ale nijak výjimečný počin. Seriálová revoluce však už visela ve vzduchu.
Nikdo nemá nic jisté
Děj Hry o trůny se odehrává v Sedmi královstvích, o jejichž Železný trůn bojují znepřátelené rody. Do těchto bojů se postupně zapojují i další rody toužící po nezávislosti. Už v pomalém nástupu prvních dílů se diváci dočkali velké porce kontroverzí, nečekaných zvratů, krvavých smrtí a násilí, což se postupně stalo značkou seriálu.
Právě násilí a náhlá, nečekaná úmrtí byly pro postupně divácky čím dál tím populárnější seriál zcela typické. Od roku 2011 se diváci museli smířit s odchodem celé řady populárních postav a nikdy nevěděli, jestli v další epizodě nečekaně neskončí zrovna jejich oblíbenec, protože nikdo neměl nic jisté a postavy mohly zmizet prakticky bez jakýchkoli varování nebo náznaků blížícího se odchodu. Zabité charaktery se za uplynulých osm sérií počítají ve vyšších desítkách.
Nechybí mezi nimi například oblíbený herec z trilogie Pán prstenů Sean Bean (Ned Stark), „Aquaman“ Jason Momoa (khal Drogo), „nejvyšší vrabčák“ Jonathan Pryce či nerudný školník z Harryho Pottera David Bradley (Lord Frey). Stejně jako násilné činy a smrt k seriálu patřily také kontroverzní scény obsahující sex, nahotu a sexuální násilí. To ovšem scenáristé vyvažovali množstvím silných ženských postav.
Píseň ledu a ohně
Na scénáři seriálu se od začátku podílelo sedm lidí v čele s hlavními tvůrci, Davidem Benioffem a D. B. Weissem. Až do šesté série čerpali z rozsáhlé knižní předlohy Píseň ledu a ohně, jejímž autorem je George Raymond Richard Martin. Seriál se jmenuje podle první knihy ságy spisovatele, který se podílel i na vzniku televizního příběhu.
Závěr televizní verze se ale ocitl v kompletní režii HBO, neboť Martin doposud vydal pouze pět z avizovaných sedmi knih. Důvodem je podle jeho slov nepředvídaný úspěch a tlak, s nímž nezvládl udržet tempo.
„Pokaždé když si sednu k psaní, uvědomuji si, že musím vyprodukovat něco úžasného. A snažit se vědomě o něco úžasného je samozřejmě velká zátěž,“ uvedl Martin v rozhovoru pro The Guardian.
Právě šestá série se stala pro seriál zlomovou. S prvním oceněním Emmy za drama v roce 2016 se tento televizní výtvor stal skutečným fenoménem. Hodnocení jednotlivých epizod stoupala a finále sedmé série se dokonce zapsalo jako nejsledovanější díl celé ságy – v jednom dni ho zhlédlo 12,1 milionu diváků.
Spolu se začátkem sedmé série se příběh odklonil od zamýšlené knihy a někteří z fanoušků spekulují, zda spisovatel, kterému je nyní sedmdesát let, stihne románovou ságu ještě dokončit. Sám Martin ale považuje podobné úvahy za hluboce urážející. Knihu podle svých slov začal psát již na začátku devadesátých let a inspiroval se při tvorbě historickými souvislostmi, jako byla anglická válka růží.
Otevřený konec knižní série pochopitelně láká nadšence, kteří sami domýšlejí, jak by příběhy hrdinů mohly pokračovat. Kromě amatérských pisatelů se do dopsání série pustila také umělá inteligence.
Protesty fanoušků
V závěru televizního fenoménu ale nešlo vše hladce. Konečnému rozuzlení předcházelo několik epizod, které mnohé skalní fanoušky příliš nenadchly. Někteří je označovali za uměle nastavované oddalování konce a kritizovali zdlouhavé dialogy hlavních protagonistů. Předposlední, pátá epizoda rozpoutala další spory mezi fanoušky, ale zvýšila očekávání, když postava dračí královny Daenerys Targaryen prošla „nečekanou“ proměnou.
Právě s touto změnou (kterými je ostatně seriál pověstný) souvisela také vlna překvapení – zejména mezi rodiči, kteří své děti pojmenovali právě po mladé „khaleesi“, jak zní jeden z titulů Daenerys. Jen během roku 2012 dostalo toto jméno 146 amerických holčiček. To byl 450procentní nárůst oproti roku 2011. V roce 2018 už to bylo 560 dívek. Jméno Daenerys pak za rok 2018 dostalo 163 dětí.
S výjimkou kontroverzní poslední série je však Hra o trůny dlouhodobě vnímána i kritiky velmi dobře díky hereckým výkonům, komplexnosti postav, propracovaným příběhovým obloukům a nápaditosti děje. Seriál už vyhrál celkem 38 televizních cen Emmy. Minulý podzim se fantasy série stala nejlepším dramatickým seriálem už potřetí za poslední čtyři roky. Jen předloni ji předběhla antiutopie Příběh služebnice.
Na webu Česko-slovenská filmová databáze má celý seriál velmi vysoké hodnocení 92 procent, kontroverzní poslední série má ovšem z celé ságy nejnižší hodnocení 68 procent. Podobnou tendenci ukazuje také oblíbený agregátor recenzí Rotten Tomatoes, kde má celý seriál vysokých 91 procent, ale závěrečná série pouze 70 procent. Vznikla dokonce petice za přetočení letošních dílů a zajištění kompetentních scenáristů, kterou již podepsal milion rozhořčených fanoušků.
Gigant mezi seriály
Ani samotná televizní stanice HBO údajně na začátku vysílání neočekávala, že si Hra o trůny získá takovou oblibu. První díly jsou proto s produkcí poslední série těžko srovnatelné. Náklady na jednu epizodu na začátku byly zhruba šest milionů dolarů. Ve druhé sezoně to již bylo o milion dolarů více, v šesté sezoně se již náklady dostaly na průměrných deset milionů dolarů za epizodu.
S rostoucími investicemi se zvyšovala kvalita obrazu, digitální efekty i velikost bitev. Finální série je pak úplně nejdražší. Byť má nejméně dílů, stopáží přesahují obvyklou délku, mají i přes sedmdesát minut. Cena jejich produkce přesáhla 90 milionů dolarů.
Na jednu epizodu tak producenti museli zaplatit více jak 15 milionů. Tím se řadí před dosud nejdražší televizní počin všech dob, The Crown, který vznikl v produkci Netflixu a mapuje osobní historii britské královny Alžběty II.
Jedná se tedy o velký skok oproti natáčení v roce 2010, kdy produkce podle jednoho z režisérů Alana Taylora trpěla tím, že si nemohla dovolit herce ani pořádné kulisy. Pro poslední sérii a její specifický přístup k některým lokacím byla speciálně postavená i celá města. Popularita celé ságy také výrazně zahýbala s platy hereckých představitelů. Spekuluje se o tom, že jen za poslední sérii získala představitelka vypočítavé Cersei Lannister (Lena Headeyová) mezi 1,5 až 3,6 milionu dolarů. Na scéně se přitom objevila v součtu necelou půlhodinu.
Jednotlivé epizody Hry o trůny sleduje při premiéře v průměru přes 17 milionů diváků, což je nejvíc v historii televize. I vzhledem k těmto číslům fantasy fenomén ze Západozemí s odvysíláním posledního dílu neskončí, míní experti. Už teď je například jasné, že série z obrazovek tak zcela nezmizí. Od léta se totiž začne točit její prequel s pracovním názvem „Dlouhá noc“, který mapuje události, jež předcházely vývoji v Písni ledu a ohně. Celkově se mluví až o pěti podobných projektech.
Zapomenutý kelímek
Přes masivní produkci se tvůrcům povedlo udělat několik drobných přešlapů. V jednom z posledních dílů se například na stole Daenerys Targaryen, kterou hraje Emilia Clarkeová, v záběru krátce objevil kelímek kávy, takže internet měl o zábavu postaráno. Moment však zároveň rozpoutal debaty, zda se jednalo o nedopatření, nebo spíš o product placement.
Ačkoliv kelímek ani nepatřil populárnímu americkému řetězci Starbucks, právě díky internetu a kreativitě fanoušků, kteří nepovedený záběr (který HBO během několika hodin stáhla a opravila) hojně sdíleli, si nakonec řetězec mediálním pokrytím a „reklamou zdarma“ přišel zhruba na miliony dolarů.
Seriál nemění jen televizní krajinu, ale také další odvětví, třeba mapu světového turismu. Natáčelo se na Maltě, Islandu, v Chorvatsku či Severním Irsku a všechny lokace, kde se pohybovali hrdinové příběhů, zaznamenaly rapidní zvýšení zájmu turistů. Jen v roce 2014 uvedl americký velvyslanec ve Španělsku, že rozhodnutí natáčet některé scény páté série v této zemi pozvedlo lokálně turismus o 15 procent. V roce 2015 stoupla popularita chorvatského Dubrovníku o polovinu běžného ročního nárůstu.
Větší popularitu zaznamenává také severoirský Belfast. Rob Downling, autor belfastské „Game of Thrones Tours“, je jedním z mnoha, kteří na seriálu profitují. Nyní zaměstnává deset průvodců, kteří za týden obstarají až 30 prohlídek města a jeho seriálových lokací. Během roku si takové procházky objedná až 30 tisíc návštěvníků.
Opuštění zlovlci
Seriál ale mění kromě těch turistických i další statistiky. Poměrně smutný je údaj, který vypovídá o několikanásobném zvýšení množství opuštěných psů husky. Že jde opravdu o důsledek tolik oblíbeného televizního projektu, podle ochránců zvířat dokazují jména psů odevzdávaných do psích útulků nebo nalezených, když je jejich majitelé opustí – až příliš často se jmenují podle vlků ze seriálu: Duch, Nymeria nebo Lady.
Psi jsou totiž vizuálně podobní „zlovlkům“, kteří patří hlavním hrdinům knižní a seriálové ságy. Huskyové mají smůlu v tom, že jsou poměrně nároční na péči. Potřebují hodně pohybu, péči vyžaduje i jejich srst.
Už v září roku 2014 informoval deník Independent, že počet opuštěných sibiřských huskyů a jim podobných plemen stoupl během pár let o 700 procent. Není to však první a téměř určitě ani poslední případ, kdy popkultura zvýšila zájem o nějaké zvíře.
Podle lidí ze záchranných center se poptávka po nějakém zvířeti zvedne skoro vždy, když třeba v kinech uspěje nějaký film, v němž se zvíře objeví. V minulosti se to týkalo například rybek klaunů známých z animované pohádky Hledá se Nemo, ještě horší dopad ale má popularita série o čarodějnickém učni Harrym Potterovi na asijské sovy.
