Konec odmlky kvůli invazi na Ukrajinu. Nětrebková koncertuje v USA, Gergijev v Itálii

Dirigent Valerij Gergijev vedl Mnichovskou filharmonii, sopranistka Anna Nětrebková zpívala v Metropolitní opeře v New Yorku. Oba přední ruští umělci klasické hudby o prestižní spolupráce přišli po únoru 2022 kvůli nedostatečnému odsouzení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Nětrebková ale nedávno opět vystoupila v USA, Gergijev chystá návrat na Západ na hudebním festivalu v Itálii, což Julija Navalná, vdova po kritikovi Putinova režimu, považuje za „dárek diktátorovi“.

Valerij Gergijev by měl vystoupit na festivalu Un’estate da Re (Prožít léto královsky) v zámku v Casertě v neděli 27. července. Region Kampánie, který festival spolufinancuje, vystoupení Gergijeva podporuje. Předseda krajské rady Vincenzo De Luca už dříve uvedl, že na přehlídce bude také izraelský dirigent. „Nežádáme po kulturních představitelích, aby odpovídali za politická rozhodnutí vládců svých zemí,“ zdůrazňuje De Luca.

Gergijev je Putinův sluha, tvrdí Navalná

To samé si ale nemyslí Navalná, vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném. Ten loni v únoru zemřel za nejasných okolností ve vězeňském zařízení za polárním kruhem. Podle ruských úřadů šlo o přirozenou smrt, pozůstalí a spolupracovníci opozičního lídra tvrdí, že byl zavražděn. Americké tajné služby podle zprávy listu The Wall Street Journal z loňského dubna dospěly k závěru, že vládce země Vladimir Putin pravděpodobně přímo nenařídil Navalného zabít.

Navalná poukazuje na velmi blízké vztahy mezi Gergijevem a současným vedením Kremlu. Dirigenta označila za „Putinova sluhu a opěvovatele jeho diktatury a války vyvolané Putinem“. Podle ní je hudebník součástí ruské státní politiky.

Od devadesátých let

Gergijev a Putin nejednou hovořili o tom, že se znají od začátku devadesátých let. Dirigent byl Putinovým důvěrníkem při prezidentských volbách v letech 2012 a 2018. Podporoval také důsledně politiku Kremlu, po skončení rusko-gruzínské války vystupoval v metropoli separatistické Jižní Osetie, v roce 2016 zase hrál v syrské Palmýře a před jedenácti lety podpořil anexi Krymu Moskvou. Ta je přitom v rozporu s mezinárodním právem.

Gergijev by měl v Itálii vystoupit se sólisty z petrohradského Mariinského divadla, které vede rovněž od devadesátých let. Orchestr této scény pod jeho vedením vystupoval rovněž na koncertech na podporu rodin ruských vojáků válčících proti Ukrajině.

Vladimir Putin a Valerij Gergijev v roce 2016
Zdroj: Reuters/Ivan Sekretarev/Pool/File Photo

Před dvěma lety byl Gergijev zároveň jmenován do prestižní funkce ředitele Velkého divadla v Moskvě. Na rozdíl od předchozího šéfa Vladimira Urina se nikdy veřejně nevyslovil proti válce Ruska proti Ukrajině.

Televizní moderátorka a někdejší Putinova soupeřka na pozici šéfky Kremlu Xenija Sobčaková přišla s tvrzením, že o propuštění Urina osobně rozhodl Putin a stojí i za jmenováním Gergijeva.

Obavy z propagandy

Nabídky ze západních koncertních sálů a divadel se přitom od února 2022 dvaasedmdesátiletému hudebníkovi vyhýbají – předtím byl hlavním dirigentem Londýnského symfonického orchestru a následně šéfdirigentem Mnichovské filharmonie. Pravidelně spolupracoval s Metropolitní operou, Vídeňskou, Newyorskou či Rotterdamskou filharmonií i s orchestrem Filarmonica della Scala.

„V současné době je jedním z (ruských) cílů normalizovat válku a Putinův režim,“ uvádí Navalná ve stanovisku zveřejněném deníkem La Republicca. „Tvářit se, že jde o pouhou kulturní akci, že Valerij Gergijev je jen velkým umělcem, je pokrytecké,“ míní.

Alexej Navalnyj a Julija Navalná
Zdroj: Reuters/Maxim Shemetov

K diskusi rozvířené kolem festivalu se vyjádřil i italský ministr kultury Alessandro Giuli. Obává se, že se z koncertu stane hlásná trouba ruské propagandy. „Umění je svobodné a nelze ho cenzurovat. Propaganda je však úplně jiná věc i v případě, že je vykonávána s talentem,“ uvedl Giuli. Dodal však, že kampánské úřady, které festival organizují a platí, si můžou samy rozhodovat, jaké akce pořádat. Italská pravicová vláda podpořila Ukrajinu a mezinárodní sankce proti Moskvě, připomíná Reuters.

Nětrebková se vrací do Ameriky, ale ne do MET

Příkladem komplikovaného vztahu Západu a ruských umělců po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se stala sopranistka Anna Nětrebková – kterou Gergijev pomohl objevit. Operní hvězda světového formátu letos v únoru zazpívala na galavečeru v opeře v Palm Beach, šlo o její první vystoupení ve Spojených státech po šesti letech.

Naposledy ji tamní publikum mohlo naživo slyšet před šesti lety na novoročním gala pořádaném Metropolitní operou (MET) v New Yorku. Další přítomnosti Nětrebkové na pódiu zamezila nejprve pandemie covidu-19 a v únoru 2022 pak požadavek MET, aby se sopranistka distancovala od války vedené Ruskem proti Ukrajině i od kremelského vládce Putina. Když tak pěvkyně podle MET dostatečně neučinila, pozastavila s ní instituce spolupráci. Napětí tím vzniklé trvá dodnes.

Nětrebková totiž newyorskou operu zažalovala s tvrzením, že došlo k pomluvě a porušení smlouvy. V roce 2023 rozhodce MET nařídil, že má pěvkyni vyplatit dvě stě tisíc dolarů (přes 4,5 milionu korun) za zrušená představení, protože operní dům porušil smluvní doložku. Právní spory ale stále neskončily. 

(Ne)dostatečné distancování se od Putina

Nětrebková dlouhodobě žije v Rakousku, nicméně v minulosti byla spojována s podporou Putina – byť ji nikdy nevyjádřila otevřeně. V roce 2012 během prezidentských voleb se její jméno objevilo na seznamu téměř pětistovky podporovatelů kremelského vládce (ve výčtu figurovalo i jméno Gergijeva). O dva roky později se nechala fotografovat s proruským separatistou Olegem Carjovem, když věnovala doněckému opernímu divadlu milion rublů. Zdůraznila ale, že její dar byl „o umění“ a nešlo o „politický akt“.

O vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, po němž čelila na Západě bojkotu svých koncertů, mluvila nejprve jen opatrně s tím, že nehodlá veřejně vyjadřovat své politické názory a hanět svou vlast. Koncem března pak ale invazi odsoudila, přičemž použila slovo „válka“, nikoli „speciální vojenské operace“, tedy označení, na kterém trvá Moskva. Poté začala být podle BBC rušena i její představení v Rusku. Ředitele MET Petera Gelba to však nepřesvědčilo.

Dlouholetého šéfa Kremlu ale Nětrebková přímo nekritizovala. „Žádali mě, abych se vyslovila proti Putinovi. Odpověděla jsem, že mám ruský pas, že on je stále prezidentem a že nic takového veřejně pronášet nemůžu. Tak jsem odmítla,“ podotkla v rozhovoru pro deník Le Monde v květnu 2022.

Otevřené dveře do Evropy

S větší vstřícností než v MET se uznávaná sopranistka setkala na evropských scénách. Jako první se odhodlala přivést Nětrebkovou zpátky na pódium v dubnu 2022 opera v Monte Carlu. Od té doby ji oslovily operní scény ve Vídni, Paříži, Berlíně či Miláně.

Účinkování v Macbethovi v milánské La Scale mohlo být pro Nětrebkovou jistým zadostiučiněním. Právě rolí Lady Macbeth v této Verdiho opeře debutovala s úspěchem v roce 2014 v Metropolitní opeře a o pět let později se k ní vrátila. Byť ne nadlouho.

Anna Nětrebková v La Scale v roce 2019
Zdroj: Reuters/Alessandro Garofalo

Premiéru tehdy poznamenal odchod představitele titulní role Plácida Dominga, který MET opustil po obvinění ze sexuálního obtěžování v dřívějších letech. Nětrebková patřila k těm, kteří se ho zastali. A po několika reprízách přišla pandemie covidu-19 a následný obrat Metropolitní opery k současnějším dílům a většímu šetření. To už ale MET s Nětrebkovou stejně nepočítalo.

Angažování Nětrebkové dlouho „odolávala“ Královská opera v Londýně – ani to už ale neplatí. Na podzim zahájí totiž sezonu 2025/26, první pod vedením nového hudebního ředitele, jímž se stal český dirigent Jakub Hrůša. Ten v rozhovoru pro Times vysvětlil, že Nětrebková patří k nejlepším pěvkyním a že její odsouzení války na Ukrajině „nemá důvod nebrat vážně“. Sopranistka se představí v nastudování Pucciniho Tosky, odehrávající se v Itálii ohrožené Napoleonovou invazí.

Koncert v Praze zrušen kvůli „cenzuře“

Nětrebková měla předloni v srpnu koncertovat také v Praze, kde už ji dříve publikum několikrát odměnilo aplausem. Z jejího koncertu ale sešlo. Zástupci pražské koalice (SPOLU, Piráti a STAN) se vyslovili proti vystoupení umělkyně uváděné na ukrajinském sankčním seznamu v Obecním domě, který vlastní město prostřednictvím své stejnojmenné akciové společnosti.

Podle ředitele společnosti Vlastimila Ježka se ze zpěvu Nětrebkové stala politická a společenská otázka a obě strany se dohodly, že bude lepší akci zrušit. Zástupkyně pořádající agentury uvedla, že pěvkyni situace mrzí, ale chápe, že se vymkla kontrole a že vznikly politické tlaky. Své fanoušky Nětrebková prý vyzvala, aby si ji přijeli poslechnout do Vídně, kde „tento druh cenzury neexistuje“, uváděla ČTK s odkazem na ruskou službu stanice BBC. 

V Palm Beach se nechtěli plést do politiky

Opera Palm Beach, která Anně Nětrebkové zajistila opětovný koncert v Americe, se rovněž chtěla ve spojení s ruskou pěvkyní politickým diskusím vyhnout. „Umělecké organizace by se neměly plést do politiky. Podle našeho názoru je naším posláním spojovat lidi a zkoumat to, co je v našem lidství univerzální,“ vzkázal generální ředitel scény James Barbato.

Web OperaWire upozorňuje na ironické pojítko mezi galavečerem v Palm Beach a Metropolitní operou. K podporovatelům společnosti provozující tuto produkci totiž patří Veronica Atkinsová a Frayda Lindemannová, které jinak působí ve vedení MET.

A jaká je naděje, že by i v Metropolitní opeře přestala být Anna Nětrebková personou non grata? Ředitel divadla loni prohlásil, že sopranistka může „hned zítra“ zpívat recitál, pokud by výtěžek věnovala ve prospěch Ukrajiny. Nětrebková podotkla, že návrat zváží – ale až současný šéf odejde. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 9 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...