„Humor je snad jediný způsob, jak přežít život,“ říká Miroslav Hanuš. Vysmívá se Hitlerovi i Putinovi

Nahrávám video

V pražském divadle DISK, které je domovskou scénou DAMU, nastudovali satirickou hru U Hitlerů v kuchyni. V Městském divadle Kladno měla na jaře premiéru černá komedie Stalinův poslední western. Zmíněné kusy spojuje režie Miroslava Hanuše a humor jako prostředek, jak se vyrovnat s obavami. „Dokud se dokážeme smát, je to dobré,“ vysvětlil Hanuš v Interview ČT24, proč závažná témata rád inscenuje groteskně.

Ve hře u Hitlerů v kuchyni zpracoval dramatik Arnošt Goldflam s nadsázkou a groteskností téma, které se ho osobně dotýká – část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech.

„Měl jsem chuť udělat představení, které by reagovalo na to, co se kolem nás děje. Proto jsem tuhle grotesku použil jako očkování proti samozvaným vůdcům včetně neofašistických skupin,“ vysvětlil v roce 2009, kdy hru uvedlo Divadlo v Dlouhé. Jedním z hereckých představitelů Hitlera byl tehdy Miroslav Hanuš.

Nyní Goldflamův text Hanuš nastudoval jako režisér se studenty DAMU, navíc otextoval písně, které inscenaci přiblížily ke kabaretu. Generační rozpory v pohledu na látku Hanuš nevnímal. „Člověk prostě hledá téma, které rezonuje s dobou, a v této hře je téma uprchlictví, což je bohužel hodně aktuální,“ podotýká.

„Válka je a válku máme za dveřmi. A mladí lidi, které znám, to rozhodně prožívají pro tu citlivost mládí ještě hůř. Jsou vděční za to, že se těm věcem můžou vysmát, protože humor je snad jediný způsob, jak vůbec přežít život. Život je někdy docela zapeklitá věc.“

Nahrávám video

Je dobré být ostražitý

Hitler není jediným diktátorem, kterému se Hanuš letos jako divadelník věnoval. Pro Městské divadlo napsal a zrežíroval černohumornou grotesku Stalinův poslední western. Odehrává se v březnu 1953, ve chvílích, kdy Stalin umírá. Hru pro Kladno připravoval v době, kdy Putinovo Rusko napadlo Ukrajinu, politické divadlo bylo režisérovou přirozenou reakcí.

Přestože podle něho oproti velké části světa „jsme na kře“, kde se máme dobře, může se objevit nový diktátor, zvláště proto, že lidé se nemění a boj dobra se zlem je nekonečný.

„Mohli bychom zlenivět, stát se pohodlnými, cynickými. A proto si myslím, že to může být raz dva, něco se stane, přestane svítit sluníčko, začne být za dva roky hlad a někdo chytrý s knírkem nebo s něčím jiným přijde – a šup, už to drapne do rukou a jede to blbým směrem. Je vždycky dobré být ostražitý. Ona demokracie je jako život, taky to není moc lehké,“ míní.

Stalinův poslední western
Zdroj: Městské divadlo Kladno

Smysl umění vidí v katarzi, „očištění duše“, kterou díky němu lidé mohou projít. Jedno, jestli prožíváním v dramatu nebo výsměchem v komedii. „Myslím, že skoro každý má strach, že se může něco stát. Ale doufá, že dokud se tomu dokážeme smát, tak je to dobré,“ říká Miroslav Hanuš.

Uvádí příklad spisovatele Arnošta Lustiga, který byl v mládí internován v ghettu Terezín a následně prošel koncentračními tábory. „A stejně si tam lidi našli cestu k humoru, a to byli dva kroky ke smrti. Jak se tam dělal kabaret. Stejně je zvláštní ta touha přežít humorem nebo krásou,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...