I přechod z jedné strany jeviště na druhou vypadá jako událost, říká Mikluš o práci ve Státní opeře

Nahrávám video

Zaujal v Devadesátkách jako Josef Korejs i ve Volze jako Pavel Landovský, teď jako člen Činohry Národního divadla dostal hlavní roli v nové inscenaci Mefisto. Ve tříhodinovém představení si musel poradit mimo jiné se specifickou scénou Státní opery. „Součástí práce Národního divadla je i posouvat vkus běžného diváka. Kde jinde bychom to měli dělat než tam,” zamyslel se herec Robert Mikluš v Interview ČT24.

V adaptaci románu Klause Manna Mikluš představuje ambiciózního herce Hendrika Höfgena, který se v době nastupujícího nacismu prodere z regionálního divadla až na vrchol slávy. Podle Mikluše musí každého herce takový materiál oslovit, protože jde pod kůži, a to plíživým, nepříjemným způsobem.

Představení, kterým se činohra po několika dekádách vrátila do prostor Státní opery, trvá i s přestávkou tři a půl hodiny, pro Mikluše ale byly náročnější desetihodinové zkoušky, kdy mu s problémy s nohou pomáhala baletní fyzioterapie. Část hereckého vystoupení snímají kameramani, pro diváky se živě promítá na plátno nad jevištěm – jedním z důvodů je, aby měl i divák ve vzdálené řadě prožitek z detailu.

„Obyčejný přechod jednoho herce z levé strany jeviště na pravou vypadá jako událost měsíce. To, co si myslíte, že hrajete niterně, tak divák už ve čtvrté řadě nevidí,“ míní herec. Důležitá je prý také práce s hlasem. „Když ve Státní opeře nejste na určitém místě, kde to jde dobře slyšet, což je velmi úzké území, tak když to neřeknete dopředu, je to, jako byste to neřekli vůbec,“ sděluje.

Nová role na DAMU

Mikluš hraje i v inscenaci Vassa Železnovová ve Stavovském divadle, té pro malý zájem diváků hrozilo stažení z repertoáru. Herec na její obranu napsal text do Divadelních novin. Podle něj jde o inscenaci, která činoherní soubor Národního divadla stmelila – je podle něj ve „výborné kondici“. „Součástí práce Národního divadla je i posouvat vkus běžného diváka. Kde jinde bychom to měli dělat než tam,” je přesvědčený.

Stejně jako ve Vasse Železnovové, i v Mefistovi herci používají mikroporty pro přenos hlasu. Podle Mikluše je to dobrá pomůcka, která je v Evropě běžná už desetiletí. U Vassy Železnovové se s technologií podle něj pracovalo metodicky, měla připomínat například rozhlas, u Mefista jde o pomůcku. „My ve scéně vlastně jdeme velmi do hloubky a velmi se vzdalujeme divákovi,“ popisuje s tím, že by diváci přišli o zážitek, kdyby herci mikroporty neměli.

Mikluš bude nyní působit i jako pedagog na DAMU. A při přijímacích zkouškách už vybíral svoje budoucí studenty. Zaměřoval se prý na autenticitu, přirozenost, zajímavost a jinakost. „Pak už to člověk do ročníku skládá jako takovou barevnou paletu, aby se ty lidi byli schopni inspirovat navzájem,“ přiblížil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...