Italský seriál o vraždě skončil u soudu. Chceme zapomenout, stěžoval si starosta

Městečko Avetrana v jihovýchodní Itálii se sotva sedmi tisíci obyvateli se v jednadvacátém století dostalo do širšího povědomí dvakrát. Nejprve když v něm došlo k vraždě patnáctileté Sarah, a poté když podle kriminálního případu vznikla minisérie, jejíž odvysílání nedávno zastavil soud.

Seriál s názvem To není Hollywood je od středy dostupný na streamovací platformě Disney+. Ale jen díky tomu, že tvůrci se rozhodli změnit název. Ten původní zněl: Avetrana – to není Hollywood a právě první část odkazující k názvu skutečného města se ukázala jako problematická.

Avetrana není jen vražda, upozorňuje starosta

Avetranský starosta Antonio Iazzi podnikl proti uvedení seriálu právní kroky s odůvodněním, že název dělá obci špatné jméno. Avetrana je už prý otrávená ze spojování s vraždou, která se tu v roce 2010 odehrála.

Vedení obce se obává, aby název navíc přímo v názvu nebudil představu, že městečko se středověkou historií ve skutečnosti obývá komunita vyznačující se zločinem, zaostalostí a omertou, tedy mafiánským kodexem mlčet před policií a úřady o aktivitách zločinecké organizace.

Soud stížnosti avetranské samosprávy předběžně vyhověl a premiéru plánovanou na 25. října zrušil. „Věříme, že jsme alespoň prozatím zachovali obraz obce, kterou zastupuji, přičemž budeme na všech kompetentních místech, kde to bude nutné, pokračovat v ochraně práv spoluobčanů. Zajistíme, aby jméno Avetrana bylo odstraněno z každé formy propagace na seriál, protože Avetrana nemůže a nesmí být ztotožňována pouze s hrůznou zprávou,“ prohlásil starosta.

Společnost Disney a italská produkční společnost Groenlandia uvedly, že rozhodnutí napadnou. Nicméně zatím starostově žádosti vyhověly, aby se minisérie mohla odvysílat, a z názvu jméno obce Avetrana vypustily. Soudní dořešení případu se tím neruší, naplánováno je na 5. listopadu.

Plakát k minisérii s původním názvem Avetrana – to není Hollywood
Zdroj: Facebook/Groenlandia

Ohrožení svobody projevu, namítají filmaři

Předběžné rozhodnutí soudu se setkalo s kritikou od organizací činných v italské kinematografii. Tamní asociace producentů (APA) a také sdružení zastupující filmový a audiovizuální průmysl (ANICA) v něm vidí nebezpečný precedens narušující uměleckou svobodu.

„Preventivní zablokování dosud neuvedeného seriálu se jeví jako závažné porušení zásady svobody projevu jasně chráněné i na ústavní úrovni,“ obává se prezidentka asociace APA Chiara Sbarigiaová.

Rovněž producent seriálu Matteo Rovere podotkl, že italská ústava zaručuje autorům svobodu vyjadřovat se o realitě, mimo jiné s cílem vyprovokovat k zamyšlení a analýze.

Režisér Pippo Mezzapesa pro italskou veřejnoprávní stanici Rai vysvětlil, že tvůrci vycházeli ze základních faktů shledaných soudem, nechtěl se prý rozhodně pouštět do nových spekulací. „Nejsme soudci, nejsme právníci, i když jsem vystudoval práva, a nejsme ani investigativní novináři. Zajímalo mě vyprávět příběh o tom, co bylo zjištěno,“ uvedl.

Starosta by byl raději, aby lidé jezdili do Avetrany třeba kvůli tamnímu středověkému hradu
Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)/Arcabruno

Efekt Streisandové

Starosta Avetrany by byl ale radši, aby se točilo o jiných zjištěních. Připomíná, že obec se pyšní oficiálním označením „město umění“. „K tomu je třeba připočíst vstřícnost, pohostinnost, velkorysost a další zvláštnosti, kterými se město samo vždy vyznačovalo,“ vyzdvihuje, proč Avetranu navštívit z jiných důvodu, než je tragická historie.

Otázkou je, jestli soudní pří nedosáhne paradoxně takzvaného efektu Barbry Streisandové. Jev pojmenovaný po sobě si herečka vysloužila, když se v roce 2003 pokusila pomocí právníků dosáhnout toho, aby z veřejně přístupné databáze dokumentující erozi kalifornského pobřeží byl smazán letecký snímek jejího domu. Zatímco do té doby nikoho příliš nezajímal, žaloba fotografii zpropagovala natolik, že si ji vyhledaly statisíce lidí. O Avetraně nyní také píše spousta médií.

Zpráva o smrti dcery v přímém přenosu

Obec se snaží od minulosti distancovat nejen kvůli dopadu děsivého činu na tamní komunitu, ale i kvůli mediálnímu šílenství, které případ provázelo a zasahovalo do života Avetranů. Právě v té době kdosi na zeď jednoho avetranského domu napsal: Tohle není Hollywood. Nápis, který dal nyní název i minisérii.

Patnáctiletá Sarah Scazziová byla uškrcena 26. srpna 2010, její tělo se ale našlo ve studni až za více než měsíc. Mezitím všichni hledali pohřešovanou dívku, která byla naposledy spatřena, když šla navštívit svou sestřenici do domu vzdáleného jen pár set metrů.

K velmi dramatickému okamžiku, ještě vygradovaného mediálním hyenismem, došlo 6. října. Sářina matka byla tehdy hostem televizního pořadu, když přišla zpráva, že dívka je mrtvá a údajný pachatel se přiznal. Moderátorka matce o zjištění, že vrahem je její švagr a Sarah nežije, řekla v přímém přenosu.

Zdá se až neuvěřitelně nešťastnou souhrou okolností, že pořad se točil na dálku, matka v tu dobu seděla ve švagrově domě – netušíc, že on je zatím vyslýchán policií jako podezřelý. „Snažili se velmi tragickou záležitost zvládnout co nejcitlivějším způsobem,“ zastalo se tvůrců pořadu vedení televizní stanice.

Doživotí pro vražedkyně

V roce 2017 nejvyšší kasační soud potvrdil doživotní tresty pro Cosimu Serranovou a její dceru Sabrinu Misseriovou, tedy tetu a sestřenici zavražděné dívky. Rozsudek uváděl, že si nezaslouží jiný trest kvůli způsobu, jakým zločin spáchaly. Ženám přitížila i chladnokrevnost, s níž „pomocí médií“ odváděly vyšetřování na falešné stopy. Motiv jejich činu? Podle obžaloby nejspíš žárlivost.

Soud rovněž potvrdil osmiletý trest pro manžela Serranové Michelea Misseriho za ukrývání těla.

Poté, co Sarah zmizela, Misserovi mnohokrát v televizi vyzývali k jejímu nalezení, a Michele dokonce plakal, když oznamoval, že „našel“ na poli dívčin mobilní telefon. Když ho vyšetřovatelé o několik dní později zahnali do kouta, přiznal, že Sarah zabil ve své garáži poté, co ji sexuálně napadl, o několik dní později ale přiznání odvolal a obvinil z vraždy svou dceru. Popis událostí následně ještě několikrát změnil.

Michele byl propuštěn letos v únoru díky dobrému chování – vrátil se do Avetrany a stále tvrdí, že to on je vrahem, zatímco jeho příbuzné zůstávají za mřížemi nespravedlivě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...