Jako vidět mého otce, říká syn Nicholase Wintona o filmu s Anthonym Hopkinsem

Česká kina uvádí britský snímek Jeden život, který vypráví o Nicholasi Wintonovi. Britský makléř si dlouho nechával pro sebe, že pomohl před druhou světovou válkou zachránit z Československa 669 převážně židovských dětí. Hraný film se natáčel i v Česku, Nicholase Wintona ztvárnili Anthony Hopkins a Johnny Flynn.

„Jeden život je připomínkou, že otec byl obyčejným mužem. Vykresluje ho jako běžného člověka, který ale udělal malou věcí velký rozdíl v životech lidí,“ říká Nicholas Winton mladší. V životopisném vyprávění hraje Anthony Hopkins stárnoucího Wintona, který se ohlíží za svou minulostí. Johnny Flynn jej ztvárnil v době, kdy zachránce více než šesti set dětí vypravoval z okupovaného Československa vlaky do Británie.

Sledovat příběh svého otce ve filmu je pro Wintona mladšího podle jeho slov emotivní. „Anthony Hopkins vypadá opravdu hodně jako můj otec. Má jeho chování, způsob chůze, pohyby. Je to jako vidět na plátně mého otce. Takže je to pro mě i trošku náročné se na to dívat,“ přiznává.

S filmaři v čele s režisérem Jamesem Hawesem a scenáristkou Lucindou Coxonovou spolupracovala ale především jeho sestra Barbara, podle jejíž knihy snímek vznikal. „Barbara byla historičkou naší rodiny, takže byla i tím zásadním člověkem, který pomáhal scenáristům, aby většina filmu odpovídala skutečnosti,“ podotkl Winton mladší. Premiéry snímku se jeho sestra nedožila.

Muž z doby, kdy lidé emoce nesdíleli

O Wintonově činu se svět také dozvěděl před kamerami, když stanice BBC v roce 1988 zorganizovala setkání s dětmi – v té době už dávno dospělými –, které pomohl zachránit. Do poslední chvíle netušil, že diváci ve studiu jsou ve skutečnosti ti, které rodiče z pražského nádraží vysílali do Británie s nadějí, že se jejich potomci zachrání.

To vše se odehrálo téměř půlstoletí před odvysíláním pořadu. Ani rodina neznala podrobnosti o této Wintonově životní kapitole. „Vyrostl v době, kdy lidé své emoce příliš nesdíleli,“ podotýká jeho syn. „Spousta lidí nemluvila o věcech, které udělala. Víc než o minulost se zajímal o přítomnost a o budoucnost.“

Pozornost, kterou svým příběhem přitáhl, mu prý přišla důležitá jen do té míry, pokud mohla pomoci jeho charitativním aktivitám. „Kdykoliv mu například někdo udělil nějakou cenu, tak řekl: ‚A co s tím mám dělat? Uložit do šuplíku a zapomenout na to?‘ Protože jeho život to nijak nezměnilo. Důležité pro něj bylo měnit životy ostatních,“ uvedl Winton mladší. Jeho otec byl za své činy několikrát vyznamenán, dokonce povýšen do rytířského stavu. V roce 2007 ho čeští studenti také navrhli na Nobelovu cenu za mír.

Natáčelo se na pražském nádraží

Dramatický osud Wintona a Wintonových dětí, jak se jim začalo říkat, zaujal i filmaře. Pozapomenuté činy připomněl zejména slovenský režisér Matej Mináč, ať už hraným titulem Všichni moji blízcí či dokumenty Síla lidskosti a Nickyho rodina. Konzultovat svůj záměr mohl ještě s Nicholasem Wintonem, který se dožil sto pěti let. Zemřel v roce 2015.

Tvůrci snímku Jeden život využili možnost natáčet v autentických lokacích. Zejména na pražském hlavním nádraží. Na první nástupišti tu dnes stojí památník v podobě sochy, která zobrazuje Wintona s dvěma malými dětmi a kufrem.

Režisér James Hawes zvlášť vzpomíná na svou první návštěvu, kdy se při obhlídce setkal s uprchlíky z Ukrajiny. „Byli v pozadí, viděl jsem je přes Wintonovo rameno. Nenapadla by vás silnější ukázka toho, proč je tento příběh dnes pořád tak relevantní,“ zmínil.

Nahrávám video

Poselství aktivního dobra

Za poselství, které je třeba stále předávat, považuje čin Nicholase Wintona i jeho syn. Vypráví o něm i ve školách. „Tátův příběh je pro nás skvělý příklad toho, jak každý z nás může změnit svět. Jak aktivním konáním můžeme udělat velký rozdíl v životech jiných lidí. Zastával takovou filozofii ‚aktivního dobra‘. To znamená, že abyste byli dobrými lidmi, musíte něco dělat. Nestačí jen nebýt zlý, to z vás ještě dobrého člověka neudělá,“ shrnul.

Lidsky silný příběh si lze připomínat nejen v kinech. Švandovo divadlo v Praze má už více než rok na repertoáru Kabaret Winton, hra se vrací k osudu takzvaných Wintonových dětí. Staví na skutečností inspirovaném příběhu dvou sester – jedna vlakem vypraveným do bezpečí odjela, druhá ne. A konkrétní osud jednoho ze zachráněných děvčat, Věry Diamantové, zpracoval do knihy česko-americký výtvarník Petr Sís.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...