Jakub a jeho pán aneb Jak se Kundera stal Schormem a pomohl k lásce francouzskému prezidentovi

Jedno z nejznámějších divadel v Paříži, Théâtre Montparnasse, zařadilo na program hru Jakub a jeho pán. Milan Kundera se před půl stoletím při psaní této melancholické komedie nechal inspirovat Denisem Diderotem a posunul jeho dílo ironickou variací do dalšího století. Jakub a jeho pán se s úspěchem hráli i v normalizačním Československu, přestože Kundera žil v té době už v emigraci. Jako autor byl totiž uváděn někdo jiný. Romantickou linkou je navíc hra propojena se současným francouzským prezidentem.

„V té hře je něco, co vytváří divadlo v divadle, co ho určitým způsobem oslavuje, to mě dojímá,“ říká režisér Nicolas Briancon o hře, kterou nastudoval už potřetí. V příhodách šlechtice a jeho plebejsky moudrého sluhy vycházel Kundera z díla Denise Diderota.

Do románu Jakub fatalista a jeho pán zapracoval Diderot filozofické myšlenky o svobodné vůli. I kniha sama už je parodií na dobrodružná vyprávění, kterou se autor strefuje do měšťáckého pokrytectví a falešných mravokárců ve Francii druhé poloviny osmnáctého století. Čtenáři se bavili, méně církev, která Jakuba fatalistu zařadila na index zakázaných knih.

Setkání dvou romanopisců přes dvě století

Kundera v dramatizaci ponechal současnost francouzského osvícence a encyklopedisty. Zároveň ale paradoxy v Diderotově díle domyslel z pohledu o dvě stě let mladšího ironického skeptika.

Kunderův francouzský nakladatel Gallimard upozorňuje, že česko-francouzský literát Diderota obdivuje především jako romanopisce. „Hra proto není filozofickou lekcí, je to divadlo, které vyzdvihuje potěšení z Diderotovy invence, humoru a hravého racionalismu. Oslavuje jeho mimořádné osvobození od formy, které podle Kundery nemá ve světovém románu obdoby,“ vyzdvihuje Gallimard.

Kundera ostatně hru opatřil podtitulem „Pocta Denisu Diderotovi“ a v poznámkách uvedl, že je setkáním dvou spisovatelů, jen přes dvě století. „Tento kus, který je variací na Diderota, je zároveň poctou technice variací, jakou byla o sedm let později moje Kniha smíchu a zapomnění,“ připomíná. Zmíněný titul vznikal už v emigraci.

Hra po konci Západu

Jiří Bartoška a Karel Heřmánek ve hře Jakub a jeho pán (Divadlo Bez zábradlí, 2014)
Zdroj: ČT

Dramatizaci Diderotova Jakuba fatalisty o svobodě, cestě vpřed i proměnách lidského osudu v neprohlédnutelném světě napsal Kundera tři roky po invazi sovětských vojsk do Československa.

„Právě v době, kdy Praha zažívala svůj ‚konec Západu‘ si Kundera vychutnával oslnivou diderotskou svobodu – hodnoty, které nemají budoucnost. Proto je veselost této divadelní pocty obklopena melancholickou aurou, kterou století encyklopedistů ještě neznalo,“ srovnává Gallimard.

Krycí jméno: Schorm

Napsal jsem Jakuba a jeho pána s vágní myšlenkou, že by ho některé české divadlo mohlo uvést pod cizím jménem, přiznal Kundera v roce 1998 v doslovu k nejnovějšímu francouzskému reprintu hry.

Krycí jméno našel – patřilo divadelníkovi a režisérovi Evaldu Schormovi. Jedné z nejsilnějších osobností české nové vlny šedesátých let, jak oceňoval Kundera.

Byť i Schorm byl pro režim nepohodlný, tyto mimikry stačily k tomu, aby se Jakub a jeho pán uváděli s úspěchem v sedmdesátých a osmdesátých letech. V té době už žil Kundera ve Francii. 

Činoherní studio v Ústí nad Labem pak odehrálo přes dvě stě dvacet repríz. Nastudování se ujal Ivan Rajmont, titulních rolí se zhostili Jiří Bartoška a Karel Heřmánek. Neměnné obsazení měla i obnovená porevoluční premiéra.

Kundera ve francouzském vydání své hry na konci devadesátých let poznamenal: Po roce 1989 Jakuba a jeho pána hrála řada českých a slovenských divadel s pochopením, které mě potěšilo. A s jakým humorem, s jakým melancholickým humorem. Je to zvláštní: byl jsem přímo inspirován francouzskou literaturou, a aniž jsem o tom věděl, napsal jsem možná svůj nejvíce český text.

Seznámení prezidenta Macrona

Do Francie se Jakub a jeho pán dostali dříve než on. V roce 1972 rukopis dramatu propašoval Georges Werler, který Kunderu navštívil v Praze. Knižně ji autor poprvé vydal o necelou dekádu později ve vlastním francouzském překladu.

Provázanost Kunderovy hry s Francií a jejími osobnostmi nezůstala jen u Diderota. Významná je i v životě současného prezidenta Emmanuela Macrona. Ve studentském představení Jakuba a jeho pána hrál hlavní roli. A právě při zkoušení se zamiloval do své tehdejší učitelky francouzštiny a současné manželky Brigitte.

Melancholická lekce do života

Stejně jako na českých jevištích i na těch francouzských se Jakub a jeho pán uvádí opakovaně, přispělo k tomu, že tato hra byla dlouhou dobu jeho jedinou, kterou Kundera dovolil uvádět. S režisérem aktuálního nastudování Nicolasem Brianconem konzultoval způsob interpretace. I jemu radil, že by měl „zkusit více melancholie“, aby vyznění bylo zábavnější.

Briancon Kunderovu hru označuje za lekci do života. „Tato pocta francouzskému osvícení nám připomíná, jak moc může být divadlo momentem potěšení a průzračné inteligence a chvalozpěvem na svobodu žít, myslet a jednat. Neexistuje lepší protilátka na útok hlouposti a tmářství, které se právě teď valí do našich životů,“ nepochybuje režisér.

Instrukce dostali divadelníci i k výpravě. „Chtěl, aby kostýmy evokovaly období, v němž se hra odehrává. Ale nemusí být nezbytně z té doby, je důležité umožnit publiku snít,“ popsal kostýmní výtvarník Michel Dussarat, jak se s autorovým přáním popasoval. Herecké obsazení je mezinárodní, v jedné z rolí se například objeví slovenská herečka Jana Bittnerová, která ale žije a působí ve Francii.

V Théâtre Montparnasse účinkovali Jean Marais či Jean Gabin. Kunderovu hru se tu chystají uvádět do ledna příštího roku. Z českých scén má Jakuba a jeho pána aktuálně na repertoáru liberecké Divadlo F. X. Šaldy.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...