Jan Žižka opět vyhrál. V cenách Magnesia Litera se stal Knihou roku

Hlavní cenu – Kniha roku – vybírá napříč kategoriemi tři sta oslovených zástupců literárního odvětví. Historická publikace toto ocenění získala naposledy v roce 2014. Tehdy uspěl Jiří Padevět s Průvodcem protektorátní Prahou. 

Historik Petr Čornej shrnul na osmi stech padesáti stranách život a dobu husitského válečníka Jana Žižky. Za dílo, v němž zúročil své celoživotní bádání v oblasti českého středověku, mu patří vedle titulu Kniha roku také Litera pro naučnou literaturu. „Černobílý pohled bývá ideologický. Dějiny jsou barevné a dramatické, jenom v takovém případě jsou krásné,“ uvedl oceněný historik.

Jiří Kratochvil byl na ceny Magnesia Litera nominován letos potřetí – a do třetice ocenění získal, a to za prózu. Útlý román Liška v dámu se vrací do padesátých let. Propojuje příběh perspektivního estébáka s fantaskní liškou, kterou Stalin nechal přeměnit v ženu. „Je poctou imaginaci, literatuře jako hře slov a obrazů, ale zároveň nabízí i silný příběh o propojování a zároveň neslučitelnosti různých světů a také oslavu lidské a liščí svobody,“ vyzdvihuje Litera.

V kategorii publicistika nejvíce porotce přesvědčil Aleš Palán. Publikací Jako v nebi, jenže jinak navázal na oceňovaný rozhovor se šumavskými samotáři (Raději zešílet v divočině). I tentokrát se setkával se samotáři, jen oproti předchozí knize spíše s lidmi, pro něž samota nepředstavuje životní program, ale životní úděl. Ocenění ze stejné kategorie získal už dříve jako spoluautor „průvodce brněnským Bronxem“ Brnox. 

„Děkuji slunci, že svítilo, když jsem psal, dešti, že pršelo, a svému kocourovi, že mi lezl po papírech,“ zahrnul Ewald Murrer do děkovací řeči i netradiční adresáty, když si přišel na pódium pro Literu za poezii. V Noční četbě vzkřísil zapomenutý žánr básnické fantastické povídky a pokračoval v poetice melancholického a bizarního snění.

Z knih pro děti a mládež by čtenáři měli podle Magnesie Litery sáhnout po novince Davida Böhma. Kniha A jako Antarktida je autorskou encyklopedií konceptuálního výtvarníka o „posledním“ světadílu. 

Objevem roku se stal díky svému debutu Vratislav Kadlec. Na prahu čtyřicítky loni vydal soubor povídek Hranice lesa. „Se zkušeností divadelního principála inscenuje absurdní rodinné sedánky končící odkrytím zvířecích hrobečků a rodinných dramat, připravuje lidi v mlze o tváře, nechává straky ukrást postavám jména, zazdívá jejich těla,“ oceňují porotci.

Překlad se nejlépe zadařil Ladislavu Nagyovi, jenž se pustil do tří svazků z pentalogie Patrick Melrose. Částečně autobiografický román, známý díky nedávnému televiznímu zpracování s Benedictem Cumberbatchem, je dílem britského autora Edwarda St Aubyna. Porota oceňuje, že překladateli se podařilo najít správná slova pro různé projevy lásky i nenávisti a zachovává nadhled i suchou ironii původního textu.

Litera za nakladatelský čin patří nakladatelství Práh za vydání jednoho ze stěžejních děl Jana Amose Komenského – Labyrint světa a ráj srdce. Velkolepě pojaté dílo nabízí vedle sebe původní text z roku 1623 a jeho verzi „přeloženou“ Lukášem Makovičkou do češtiny jednadvacátého století.

Cenu čtenářů si odnáší Filip Rožek za příběh Gump – pes, který naučil lidi žít. Podle jeho předlohy točí v současnosti film F. A. Brabec.

Nejlepší ze 488 knih

Do devatenáctého ročníku se přihlásilo 488 titulů, dosud nejvíce v historii soutěže. Šanci uspět mělo po výběru nominací 27 knih a také šest blogů, které tištěné nominace už několik let doplňují. Letos Magnesia Litera upozornila na web Pacholek.com, na němž Jiří Švihálek sdílí svůj život poté, co při těžké silniční nehodě přišel o nohu.  

Cílem cen, které udílí spolek Litera, je popularizovat kvalitní literaturu a pomáhat jí nalézat cestu ke čtenářům. Což se daří, protože už samotná nominace zvyšuje o vybrané knihy zájem.