Jaroslav Foglar. Jestřáb, který se před Bratrstvem Kočičí pracky bránil Rychlými šípy

Svým životem i dílem vzbuzoval v několika generacích touhu po dobrodružství a čtenářům se snažil předat důležitost přátelství, odvahy a úcty k přírodě. Celoživotní skaut a autor Rychlých šípů Jaroslav Foglar zemřel před dvaceti lety, 23. ledna 1999.

Přestože několik desetiletí nesměl publikovat, počet výtisků jeho téměř třiceti románů překročil milion kusů. K nejslavnějším dílům Jaroslava Foglara patří bezesporu Rychlé šípy. Do podobného klubu, jaký založili Mirek Dušín, Rychlonožka, Červenáček, Jindra Hojer a Jarka Metelka, si přála vstoupit spousta dětí. Foglar nikdy nepotvrdil, zda Rychlé šípy ve skutečnosti existovaly. 

Na napínavé výpravy za tajemstvím ježka v kleci se původně komiksová parta vydala také v románové trilogii Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. V roce 1969 vznikl o Rychlých šípech televizní seriál, po sametové revoluci pak také film. Ve Slováckém divadle se hitem repertoáru stala dramatizace rychlošípáckých dobrodružství.

Foglar napsal ale i další příběhy bez Rychlých šípů, třeba Přístav volá, Hoši od Bobří řeky nebo Chata v jezerní kotlině. I v nich dobrodružným vyprávěním předával dospívajícím chlapcům poselství o nezištnosti přátelství, potrestání zrady, důležitosti mužských vzorů a nezlomnosti charakteru. Vedl je ke sportu a k aktivitám, vyhýbal se ale tématu sexuality, byť i to je v teenagerovském věku podstatné.

Jestřáb dohlíží na skauta

Zvláště s odstupem času se Foglarovy knihy mohou zdát poněkud mravoučné, autor v nich ale chtěl čtenářům vštěpovat ideály, které vycházely z jeho skautského přesvědčení. Našel v nich to, co možná postrádal po smrti svého otce, který zemřel, když Jaroslavovi byly čtyři roky.

Příběhy slavných: Hlavolam jménem Jaroslav Foglar

Do skautského oddílu poprvé přišel jako třináctiletý – a skautem zůstal až do konce svého života. Už pod přezdívkou Jestřáb začal v roce 1927 vést slavný pražský oddíl Dvojka a vedl ho dalších více než šedesát let, navzdory zákazům nacistického a později komunistického režimu. „V době stanného práva jsme se do gestapem zapečetěné klubovny vypravili společně se staršími hochy pro naše věci, hlavně pro cenné kroniky a dokumenty,“ vzpomínal Foglar v dokumentu Jestřáb, který o něm v osmdesátých letech natočil historik Jaroslav Čvančara.

Mládež volá

K práci s mládeží postupně směřoval i Foglarův profesní život. Vystudoval sice obchodní školu a následně pracoval jako úředník ve velkoobchodě papírem, ale už od mládí také psal. V roce 1934 vyhrál se svým rukopisem soutěž o nejlepší knihu pro mládež (vyšla pak pod názvem Přístav volá), kterou vyhlásilo nakladatelství Melantrich.

Foglar následně nakladatelství přesvědčil, aby začalo vydávat nový časopis pro dospívající čtenáře. V červnu 1935 tak vyšlo nulté číslo Mladého (tehdy ještě Malého) hlasatele, který se stal nesmírně populárním. I díky komiksu Rychlé šípy, který zde začal v roce 1938 vycházet.

O dva roky později časopis skončil, byl zakázán nacisty. Po válce Foglar krátce redigoval časopis Junák, poté založil vlastní nové periodikum Vpřed, to se ale zase znelíbilo komunistům hned v roce 1948, kdy se v Československu dostali k moci. V následujících letech se Foglar pohyboval v jakési poloilegalitě, pod dohledem Státní bezpečnosti.

Ztracená léta

V padesátých letech ho StB nutila donášet na „zakuklené skauty“, marně. Veden byl pod krycím jménem Šípek, ale StB jeho spis překvapivě uzavřela poté, co napsal zoufalý dopis, že případnou spolupráci časově i nervově nezvládá. Režim ho dotlačil, aby přijmul místo vychovatele na internátu, což později shrnul jako „deset ztracených let otročiny“.  Děti, s nimiž se tam potkával, byly totiž naprosto odlišné od skautů, které vedl v oddílu a pro něž byl vzorem. 

Začátkem šedesátých let začal opět publikovat, především díky psaní pro pionýrský časopis ABC mladých techniků a přírodovědců. V roce 1964 se dokonce stal spisovatelem na volné noze. Dokončil román Tajemná Řásnovka, znovu také začaly vycházet Rychlé šípy.

Příjezdem okupačních tanků v srpnu 1968 a následnou normalizací se ovšem poměry opět vrátily blíže ke starým omezením. V sedmdesátých letech se proto Foglar věnoval převážně práci se „svým“ skautským oddílem, který mu bylo o pár let dříve dovoleno znovu vést, ovšem nyní byl přejmenován na „turistický“. Někteří mu ale později vyčítali, že ve strachu před represí režimu v době nesvobody příliš ustupoval a že skautskou metodu přenášel do pionýrské organizace.

Foglar se opět vrací

Cesta ke čtenářské veřejnosti se Foglarovi plně otevřela po roce 1989. „Bratrstvo Kočičí pracky se podařilo zahnat do kouta a moje dřívější potíže zmizely,“ napsal ve vzpomínkách.

Rychlé šípy v seriálu Záhada hlavolamu (1969) a v souborném knižním vydání.
Zdroj: ČT/Nakladatelství Olympia

Po revoluci se na knihkupeckých pultech začaly také opět objevovat „foglarovky“, jejichž další vydávání zastavily v novém miléniu spory o autorská práva. Ta po delších soudních sporech získala Skautská nadace Jaroslava Foglara a v loňském roce začalo nakladatelství Albatros Foglarovo dílo opět publikovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...