Jedna sestra odjela, druhá ne. V Kabaretu Winton se za šťastný konec platí

Nahrávám video

Podle námětu a původního zpracování spisovatelky Kateřiny Tučkové vznikl Kabaret Winton. Hra uváděná Švandovým divadlem se vrací k osudům židovských dětí, které v době nástupu nacismu zachránil z Československa Nicholas Winton. Staví na skutečností inspirovaném příběhu dvou sester – jedna vlakem vypraveným do bezpečí odjela, druhá ne. Kabaret Winton tak otevírá i téma, jak velkou cenu musely děti – i jejich blízcí – za svůj život zaplatit.

Z Československa se díky angažovanosti britského burzovního makléře Nicholase Wintona podařilo odvézt 669 dětí. Pokud by zůstaly doma, s velkou pravděpodobností by jim hrozila smrt v koncentračních táborech, kde mnozí jejich příbuzní také zemřeli. Winton si své nebývale záslužné skutky nechal po desetiletí pro sebe.

Vzpomínky potlačily anebo minulost prostě zapomněly i některé z „Wintonových dětí“. Ochránilo je to před bolestí, kterou jim kromě naděje záchrana přinesla. Vyrůstaly v náhradních rodinách v jiných zemích. Většina se po válce nevrátila, často nebylo už za kým.

„Byla to fyzická záchrana, ale duše trpěly. Lehce z toho mohli vyjít jako pošramocení lidé,“ říká o zachráněných dětech jeden z herců představení Miroslav Hanuš.

Bez sentimentu

Podle režiséra Martina Františáka je Kabaret Winton zprávou, že pokud ve zlé době může člověk udělat něco dobrého, měl by. Na jevišti vypráví „velký příběh se vším všudy – včetně ostrých zlomů, okamžiků štěstí, zoufalství i ironicky nabroušených hran“. Tvůrci chtěli zdůraznit paradoxy dějin i jednotlivých osudů. „I v textu hry je cítit: Ano, jsem zachráněné dítě, ale co s tím, šoupete se mnou celý život,“ podotýká.

Při vzniku inscenace se záměrně vyhýbal sentimentu. I proto zvolil žánr kabaretu. „Nejen kvůli hudebnosti, ale i pro možnost zkratky, lomu nálad a výrazné obrazivosti. Kabaret navíc k době konce třicátých let patřil. Kusé výjevy také spíše odpovídají fragmentům lidské paměti,“ vysvětlila dramaturgyně Martina Kinská.

Průvodcem je ironický a ďábelský bavič Kašpar v podání už zmíněného Hanuše. Představuje typ přizpůsobivého člověka, který proplouvá různými dobami a systémy.

Dvě sestry, jen jedna záchrana

Autorka námětu Kateřina Tučková jako spisovatelka své beletristické tituly staví na skutečných dramatických událostech. Ať už to bylo vysídlení německého obyvatelstva z Brna po konci druhé světové války, osudy léčitelek z Bílých Karpat či zrušení řeholních řádů komunisty. Téma dětí, které jsou pro své vlastní dobro odloučeny od svých rodin, vystihla na příběhu dvou sester. Inspirovala se skutečnými dilematy, na něž narazila při rešerších. Záchranu pro všechny své děti rodiče z různých důvodů zajistit nemohli.

Kabaret Winton
Zdroj: Alena Hrbková/Švandovo divadlo

Zatímco starší Ester odveze jeden z narychlo vypravených vlaků do Británie, mladší Ludmila zůstala v Československu i s otcem a matkou. Záchrana jednoho dětského života tehdy stála padesát liber, zaplatit tuto nemalou sumu si ale smyšlení (stejně jako mnozí skuteční) rodiče ale víckrát nemohli dovolit zaplatit .

„Pro ty, kteří neměli peníze a nevešli se do tabulek, kdy mohou vlakem odcestovat, to muselo být úplné peklo,“ nepochybuje Bohdana Pavlíková. V příběhu ztvárnila matku obou dívek a zároveň mladší Ludmilu.

Dravý obchodník Winton

„I za tu nejšťastnější výhru v loterii života se musí něčím zaplatit,“ podotýká dramaturgyně. V inscenaci se proto objevuje motiv tomboly a obchodu. I s odkazem na to, že britské rodiny si nové přírůstky vybíraly podobně jako „zboží z katalogu“, z něhož jim je Winton coby zkušený muž ze světa financí dokázal efektivně nabídnout.

Těsně po pádu komunistického režimu se Ester do své vlasti vrací. Ubytuje se v grandhotelu Evropa, někdejším hotelu Šroubek, kde si svou pražskou kancelář před válkou zřídil Winton. Právě odtud organizoval první záchranné operace.

V obecném povědomí je zapsán obraz Wintona především jako už starého pána (zemřel ve věku 106 let), inscenace ho ale přestavuje jako člověka, jakým v roce 1939 nejspíše byl. S dravostí a drzostí burzovního makléře, vlastnostmi, které úspěchu záchranné akce pomohly. „V Kabaretu Winton jde o muže zvyklého na adrenalin, který pro své plány neváhá využívat svoji energii, nápady i osobní šarm,“ popisuje Františák.

Tučková: Hlavními hrdiny byli rodiče a děti

Divadelní hra připomíná nejenom jeho hrdinský skutek, ale poukazuje i na to, že příběh Wintonových dětí není sentimentální pohádkou s jasně šťastným koncem, jak bývá vnímán.

„To, co Nicholas Winton se svými spolupracovníky pro 669 československých dětí udělal, bylo mimořádné. Ale on přece nebyl hlavním hrdinou. To byli rodiče, kteří uposlechli svou intuici a poslali své děti do neznáma. To byly děti, které v okamžiku, kdy se jejich pata dotkla britské půdy, neprožívaly happy end, ale ocitly se na počátku cesty, na kterou by bezpochyby nechtěl vyrazit nikdo z nás…,“ říká Tučková.

Věří, že vyprávění o rozdělených sestrách umožní nahlédnout Wintonovy děti z plnější perspektivy. V roli dospělé Ester alternují Jaroslava Pokorná a Dana Syslová, třináctiletou dívku hraje Sára Lutovská nebo Katarína Mišejková. Nicholasem Wintonem se na divadle stal Matěj Anděl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...