Jsme citlivější, míní Adam Mišík. I my jsme na mejdanech řešili všelico, namítá jeho otec

Nahrávám video

Hudebník Vladimír Mišík patřil za komunistického režimu k zakazovaným umělcům. Jeho syn Adam, který nezapřel hudební geny, se narodil osm let po sametové revoluci a vyrůstal i tvoří ve svobodě. V čem se shodují i liší pohledy jejich generací, porovnali jako hosté Interview ČT24 speciál.

„Nechte zpívat Mišíka!“ objevovalo se na začátku osmdesátých let na pražských zdech jako reakce na zákaz, který Vladimíru Mišíkovi znemožnil na dva roky koncertování před publikem. S hudbou začínal v šedesátých letech, o dekádu později založil kapelu Etc…, s níž funguje dodnes. Jeho inspirací byla často poezie.

Život za bolševika nebyl černobílý

Na tvorbu a život za minulého režimu nepohlíží s nenávistí. „On život za bolševika nebyl černobílý, že by byli ti zlí a pak ti dobří. Byl to mix, protože i mezi těmi zlými byli v podstatě lidi, kteří dělali záslužné věci. Setkal jsem se spoustou lidí, kteří byli v komunistické straně, ale chovali se vlastně normálně. Neviděl jsem to černobíle, takže jsem psychicky nestrádal, že bych musel někoho nenávidět,“ říká o tehdejší době.

Ani on se neobešel bez ústupků, ale na stranickou knížku ani na spolupráci se Státní bezpečností nekývl. Při demonstracích v listopadu 1989 hrál před téměř osmi sty tisíci lidmi na Letenské pláni Variaci na renesanční téma. A po revoluci zasedl v poslanecké lavici. „Byl jsem rád, když jsem s tím 'posláním' skončil. A pak už (byla) zase muzika a bylo mi lépe,“ hodnotí zpětně.

Z rukou prezidenta Petra Pavla převzal letos medaili Za zásluhy. Vyznamenán byl na druhý pokus – od Pavlova předchůdce Miloše Zemana tuto čest odmítl.

Méně komunikace, více citlivosti

Jeho syn Adam, herec a zpěvák, zná už jen život v demokratickém Česku. V současné, informacemi přehlcené době, ale vnímá zase jiné nebezpečí. „Lidé se rozdělují do stále menších a menších táborů, které mezi sebou úplně nekomunikují nebo se neprolínají,“ obává se.

Svou generaci označuje za citlivější a empatičtější, než byly ty předlistopadové. „Dokážeme se možná více otevřeně bavit o tom, jak se cítíme. Táta je z uměleckého prostředí, ale věřím, že to nebylo něco, co by lidi dělali tak často, že by třeba řešili i nějaké psychické problémy. Myslím, že to bylo větší tabu a všichni byli tvrdší,“ říká.

„Na mejdanech jsme to řešili taky. Psychické problémy. Koho opustilo děvče a všelijak to bylo,“ namítá Vladimír Mišík.

Slušnost a pokora

Jeho syn nemá dojem, že by coby umělec žil ve stínu svého slavného otce. V tom, co dělá, se prý řídil intuicí a zvlášť nepřemýšlel, do jaké rodiny se narodil. To ale neznamená, že by si z ní nic neodnesl. „Slušnost a pokora, to jsou atributy, které táta má, a jako syn se je snažím mít taky,“ prozradil. A od otce se naučil také pár prvních akordů.

Z písniček Vladimíra Mišíka má rád především Slunečný hrob. A jak naopak Adamovy nahrávky vnímá jeho otec? „Poslechnu si to se zaujetím, některé věci jsou fakt výrazné a skvělé, ale že bych byl fanoušek toho žánru, to nebudu. Hlavně mě baví, že ho to zajímá. A jsem šťastný, že dělá práci, která ho naplňuje,“ ujišťuje Vladimír Mišík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...