Jsme tu naživo i on-line, připomínají knihovny ve „svém“ týdnu

Nahrávám video

V Česku pokračuje Týden knihoven, do kampaně se jich zapojilo na tři sta a nabízí besedy, workshopy, případně „amnestie“ při vrácení knih se zpozdným nebo zvýhodněné registrace. Počet veřejných knihoven v Česku v posledních letech klesá. Podle předsedy Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) Romana Hájka jde ale o přirozený vývoj.

Kampaň pořádá Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Potrvá do 12. října, letos pod heslem: „Jsme tu pro vás. Naživo i on-line. Vaše knihovny.“

Kampaň letos podle předsedy SKIP Hájka o něco větší pozornost zaměří na digitální služby, které se v posledních letech staly nedílnou součástí knihovnické nabídky. Návštěvníci se seznamují s možnostmi využívání e-knih, audioknih či digitálních knihoven. Program myslí na všechny generace – děti, mládež, dospělé i seniory.

Knihy papírové, elektronické i audio

„Knihovny dlouhodobě pracují na digitalizaci svých fondů. Řada titulů je dostupná i z domova, častokrát i bez nutnosti registrace od knihovny, pokud jsou to třeba starší díla. Pak je to řada elektronických informačních zdrojů. A také e-knihy nebo e-audioknihy,“ zmínil Hájek knihovnické služby v on-line oblasti. Znatelný je podle něho v poslední době nárůst zájmu o elektronické audioknihy, což odráží rostoucí popularitu audioknih obecně.

Jednou z letošních novinek je on-line webinář, který 9. října představí možnosti, jak se díky centrální službě Knihovny.cz dostat k tisícům e-knih zdarma. Webinář mohou lidé sledovat ze svých domovů, na některých místech bude možné živé sledování přímo v knihovnách.

Veřejných knihoven se do kampaně v devětadvacátém ročníku zapojilo na tři sta, což je obvyklý počet. Celkově jich v Česku působí přes pět tisíc. „Je potřeba si uvědomit, že řada z nich jsou opravdu malé knihovny v malých obcích, které jsou otevřené krátkou dobu a kapacity na pořádání akce třeba nemají tolik,“ vysvětlil Hájek.

Knihoven ubývá, chodí do nich ale víc lidí

Stále platí, že Česko patří k zemím s největším počtem knihoven na hlavu a jejich síť je zde velmi hustá. Nicméně po sametové revoluci jejich počet postupně klesá, za poslední dvě dekády jich ubylo zhruba tisíc.

„Hodně to souvisí s tím, že když se v roce 2001 změnil knihovnický zákon, přestala platit povinnost v obcích zřizovat knihovnu. Od té doby úbytek nastává. Spíš je to přirozený vývoj potřeby v konkrétních obcích, kdy se ukáže, že knihovna není ta priorita. Zároveň je to tak, že v řadě obcí nové knihovny vznikají. Takže to číslo mírně klesá, ale myslím si, že je to přirozený vývoj,“ podotkl Hájek.

  • V České republice v roce 2024 působilo podle údajů Národního institutu pro kulturu 5161 veřejných knihoven, které registrovaly bezmála 1,27 milionu čtenářů a realizovaly přes 41 milionů výpůjček.
  • Veřejné knihovny doplňuje ještě více než 5782 školních knihoven, 93 vysokoškolských knihoven, 43 knihoven Akademie věd a stovky dalších odborných knihoven v různých institucích.
  • Od roku 1989 počet knihoven klesá. Zatímco v roce 1995 působilo v Česku 6179 knihoven, v roce 2010 jich bylo 5415 a o deset let později 5296.
  • Knihovny mají v Česku tradici od roku 1919, kdy byl schválen zákon o veřejných knihovnách obecních, který zavedl povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo obyvatelstvo jiné národnosti.

Naopak podle Hájka roste počet registrovaných čtenářů. „Možná je to ještě dozvuk covidové doby, protože během covidu počet klesl, od té doby tam byl skokový nárůst a teď to tak postupně roste,“ upřesnil. „Zrovna v tomto ukazateli se projevuje, že knihovny jsou relevantní instituce,“ míní.

Přibývá rovněž celkově návštěvníků knihoven, protože ne každý návštěvník musí být nutně registrovaný uživatel. „V poslední době hodně vidíme, že lidé chodí využívat prostor knihovny, protože je nízkoprahový a je to příjemné místo na trávení času,“ doplnil Hájek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...