K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.

Obraz Sedící muž (opírající se o hůl) vytvořil italský umělec Modigliani v roce 1918. Znázorňuje majitele továrny na čokoládu, ale také starostu města Lognes a skladatele operet Georgese Meniera. Současná hodnota olejomalby dosahuje téměř 21,5 milionu eur (přes půl miliardy českých korun), uvádí francouzský list Le Monde.

Vlastníkem díla byl do nacistické okupace Francie britský galerista působící v Paříži Oscar Stettiner, jenž se s továrníkem navíc znal osobně. Ve snaze skrýt se před deportací se Stettiner vystěhoval z Paříže na venkov, jeho majetek ale nacistické úřady zabavily a pak ho rozprodaly.

Nizozemský vlastník nejspíš lhal o prodeji

Nový nizozemský vlastník odmítl Stettinerovi obraz po skončení války vrátit, ačkoliv mu to již v roce 1946 nařídil francouzský soud. Tvrdil, že Sedícího muže už prodal a jemu poslední známá stopa končí u jakéhosi amerického důstojníka. Stettiner navíc v roce 1948 zemřel.

Ke konci devadesátých let minulého století se malba vynořila v londýnské aukční síni Christie’s. Její tehdejší majitelé podle všeho čekali půlstoletí, než usoudili, že mohou dílo bezpečně nabídnout k prodeji. Informace o původu plátna zmiňovaly totiž jména přímých příbuzných Nizozemce, který měl po válce soudem nařízeno obraz vrátit původnímu galeristovi, což ovšem neučinil. Nejspíš tedy lhal, že Modiglianiho malbu už nemá.

Fotografie s podivnou poznámkou

Portrét se spornou minulostí koupil libanonsko-monacký miliardář a obchodník s uměním David Nahmad. Dlouho popíral, že by byl přímo či nepřímo vlastníkem Modiglianiho díla. Obraz totiž vlastnila firma. V jednu dobu se dostal opět do nabídky aukční síně, nicméně zájemce se nenašel.

Možná zapůsobily i obavy ohledně mezer v dokládání původu díla. Pracovnice aukční síně se dopátrala archivní fotografie obrazu, k níž byla připojena poznámka „ukradený“ a jméno galeristy Stettinera. Obvinění však zůstalo neprokázáno a Nahmadovi právníci argumentují, že pravost těchto tvrzení je sporná, protože není jasné, kdo a proč ho napsal.

Dobový aukční katalog Stettinera zmiňuje jako možného vlastníka obrazu ve třicátých letech. Prvním majitelem pak měl být mecenáš Roger Dutilleul, který patřil k prvním významným sběratelům avantgardního umění dvacátého století a podporoval mimo jiné i Modiglianiho.

Portrétovaného „sedícího muže“ pak autor katalogové anotace popisuje jako jednu z anonymních postav, jaké pak Modigliani zobrazoval na konci války.

Majitele odhalila až kauza Panama Papers

Každopádně že současným vlastníkem malby je skutečně Nahmad, se podařilo zdokumentovat až v roce 2016 díky úniku dokumentů z kanceláře Mossack Fonseca, takzvaných Panama Papers, připomíná Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů.

Ze zveřejněných dokumentů vyplynulo, že tato panamská právní firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Odhalení se týkala desetitisíců subjektů z dvou set zemí světa a ukázalo se, že schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiků, sportovců či celebrit.

V případu Modiglianiho Sedícího muže vedla kauza k razii švýcarských úřadů ve skladu Nahmadových v Ženevě, kde měl být obraz uložen.

Navrácení obrazu žádá vnuk

Navrácení plátna se u amerických soudů od roku 2011 domáhá jediný Stettinerův dědic – jeho vnuk Philippe Maestracci. V dubnu v jeho prospěch rozhodl nejvyšší soud ve státě New York. To podle deníků Le Monde znamená, že Nahmad bude muset Maestraccimu obraz předat a že se dílo vrátí do Francie. Konkrétně do vesnice Dordogne, kde osmdesátiletý farmář Maestracci žije a kde jeho dědeček našel za druhé světové války po odchodu z Paříže útočiště.

„Oscar Stettiner vlastnil nebo měl přinejmenším přednostní právo na držení obrazu před jeho nezákonným zabavením,“ napsal soudce v rozhodnutí. „Nikdy se ho dobrovolně nevzdal,“ dodal.

Současný držitel obrazu se může ještě odvolat. Právník rodiny Nahmadových nechtěl ani sdělit, zda o odvolání uvažuje, ani nijak komentovat verdikt newyorského soudu, informoval web Artnet. Žalovaná strana u soudu odmítala existenci jakéhokoliv důkazu, že Sedící muž pocházel z nacistické kořisti a že se tedy jedná o totéž plátno, které patřilo Stettinerovi. „Pokud se prokáže, že tento obraz byl ukraden nacisty, vrátím ho,“ prohlásil nicméně Nahmad před deseti lety pro deník New York Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...