Kamera, klapka, stávka. Hollywoodští filmaři žádají lepší podmínky, třeba pauzy na oběd

Nahrávám video

Hollywoodu hrozí stávka filmařů. Profese ze zákulisí totiž chtějí vyjednat lepší podmínky v nové kolektivní smlouvě. Pokud se zaměstnavatelé nedohodnou, stávka vypukne v pondělí. To by znamenalo další ránu pro celý filmový průmysl, který se po koronavirové pandemii opět probouzí k životu.

Do stávky se v Hollywoodu chystají zákulisní profese jako například kameramani, maskéři, vizážistky nebo střihači. Pokud k akci skutečně dojde, pracovat přestane na šedesát tisíc lidí, kteří požadují vyšší mzdy a kratší pracovní dobu. „Je tam ještě prostor k tomu, aby dosáhli pokroku u vyjednávacího stolu, ale pokud se tak nestane, v pondělí začne stávka,“ upozorňuje předsedkyně americké odborové centrály AFL-CIO Liz Shulerová.

Filmová publicistka Iva Přivřelová připomíná, že zákulisním profesím vypršela kolektivní smlouva, a proto nyní cítí příležitost vyjednat novou, s lepšími podmínkami. Mimo jiné štáby požadují například pauzy na oběd či delší než osmihodinové přestávky mezi směnami.

„Požadavky odpovídají tomu, co by dneska člověk chtěl,“ domnívá se publicistka, podle níž za snahou stojí i pandemie: „Covidová krize vedla k tomu, že lidé si uvědomili, že mají osobní život a nechtějí žít v práci,“ popisuje Přivřelová s tím, že zákulisní pracovníci po návratu do práce, kdy produkce nejely na plné obrátky, viděli, že lze pracovat v mírnějším tempu.

„V našem řemesle máme hodně lidí, kteří jsou tak nedostatečně placeni, že nemohou přežít ve městech, ve kterých pracují. Požadujeme proto dostatečnou mzdu,“ vysvětluje důvody ke stávce ředitelka kameramanského cechu Rebecca Rhineová.

Pracovníci filmových štábů přitom mají silnou páku. Zastavení produkce by znamenalo další ránu pro celý průmysl, který se pomalu zotavuje z koronaviru. Do kin se nedaří dostat tolik diváků jako před pandemií a velké filmy se musely i několikrát odkládat. Kupříkladu nové dobrodružství agenta 007 měnilo datum premiéry hned třikrát.

Jak podotýká Přivřelová, štábům je nakloněno i veřejné mínění. Za požadavky zákulisních zaměstnanců se postavily scenáristické či herecké cechy, včetně hollywoodských celebrit jako Ben Stiller nebo Cate Blanchett, ale také tisk. I proto publicistka odhaduje, že pracovníci neustoupí. Jejich požadavky prodlouží dobu natáčení a zvýší náklady, štáby díky nim ale vydrží déle, věří Přivřelová.

Sítě nejsou záchranou

Cestou z krize se mohly stát streamovací společnosti. Jejich filmy kinosály nepotřebují, a služby proto každý týden přicházejí s novými pořady. Jenže podmínky u digitálních platforem jsou pro zaměstnance často ještě horší. I proti tomu odbory brojí.

„Tito lidé dělají přesčasy, přijímají další nabídky a přitom společnosti, které z toho mají celkem slušný zisk, najednou nemohou přesčas zaplatit,“ zdůrazňuje Shulerová.

Poslední velká stávka v Hollywoodu začala na konci roku 2007. Scénáristé tehdy stávkovali dokonce tři měsíce než si vyjednali část příjmů z prodejů filmů na internetu nebo DVD. Protest tehdy kromě filmové tvorby zasáhl především tu televizní. Přestaly se natáčet každodenní talkshow nebo oblíbené seriály jako Ztraceni, americký Kancl či 24 hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...