Když Alois Jirásek bájil. Doplňující komentář rozebírá jeho Staré pověsti české

Nahrávám video

Staré pověsti české se dočkaly nového vydání. Mýty a báje v úpravě Aloise Jiráska publikují nakladatelé často, v edici Česká knižnice ale texty doplňují komentáře o použitých pramenech a zkoumání jejich historické přesnosti.

Do Starých pověstí českých zahrnul Jirásek příběhy z českého dávnověku i dob křesťanských, přidal také pražské pověsti či prastaré věštby. Celkem čtenářům předložil čtyřiatřicet národních pověstí ve své interpretaci. Čerpal při tom z kroniky Kosmovy, Dalimilovy i Hájkovy. 

Poprvé Jiráskova kniha vyšla v roce 1894 s ilustracemi Věnceslava Černého, v dalších letech se do vyobrazení českých dějin pustil třeba Mikoláš Aleš nebo Jiří Trnka, který příběhy zpracoval i v celovečerním loutkovém filmu. „Na titulním listě prvního vydání bylo velkým písmem napsáno ‚Staré pověsti české‘ a pod tím menším písmem ‚vypravuje Alois Jirásek‘. Čili on se snad ani nepovažoval za původního autora, spíš takového pořadatele,“ podotýká literární vědec Karel Komárek. 

Jirásek z kronik někde přejímal celé formulace, jinde pouhou desetiřádkovou zmínku rozšířil podle sebe na desetistránkovou povídku. Některými smyšlenými příběhy tak šel ve stopách rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, v té době již historicky diskvalifikovaných.

Báje nejsou nic jiného než to, co si národ sám o sobě myslí, jak si sám sebe představuje.
Václav Vilém Štech
historik umění

Jirásek postavy v sebraných mýtech a bájích idealizuje. Například už v úvodní pověsti o praotci Čechovi, který údajně opustil mytickou Charvátskou zemi zmítanou boji, aby mohl se svým lidem žít v míru. Tak došel do země mlékem i strdím oplývající. Podle Dalimilovy kroniky byl ale Čech vlastně na útěku, aby unikl ve staré vlasti trestu za vraždu. 

Během obou světových válek Jiráskovy pověsti posloužily jako tmel národního vědomí. A komunistický ministr školství Zdeněk Nejedlý o knize dokonce hovořil jako o historickém prameni v básnickém rouše. „Jirásek měl do značné míry smůlu, že se stal vzorovým autorem, který údajně vystihl duch české historie a její lidovou podstatu,“ poznamenává literární vědec Dalibor Dobiáš.

Staré pověsti české (1952, režie: Jiří Trnka)
Zdroj: ČT

Jirásek byl při pátrání po pověstech udiven bohatým jazykem kroniky Václava Hájka z Libočan, který si ovšem pravděpodobně dost vymýšlel. Jiráskův sloh zase ovlivnil jiné české literáty, třeba autora historických próz Vladislava Vančuru. Zakořenění pověstí v povědomí české veřejnosti napomohlo i zařazení knihy do povinné školní četby. Pro mládež Jirásek své převyprávění pověstí koneckonců zamýšlel.

V aktualizované reedici k jeho pojetí připojila komentář literární historička Jaroslava Janáčková a literární vědec Karel Komárek se zaměřil na proměny v přijímání tohoto díla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...