Když hoří umění, vzniká rozporuplný příběh

Praha – Národní galerie připravila výstavu, která se váže ke 40. výročí požáru Veletržního paláce (14. 8. 1974). Ve spolupráci s Národním technickým muzeem, Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy a Archivem hlavního města Prahy se tak vypráví Příběh Veletržního paláce. Tato stavba je součástí českého architektonického dědictví jako významný objekt raného funkcionalismu, zvnějšku založený na kontrastu dvou nestejně velkých částí – delší nabízí prosté střídání souvislých pásů parapetů a oken, kratší představuje jen holou stěnu prolamovanou čtvercovými okny s prostým křížovým dělením.

Příběh Veletržního paláce se začal psát v roce 1924

Společnost Pražských vzorkových veletrhů (PVV) přes svou dceřinou společnost vyzvala k účasti v architektonické soutěži na vytvoření nové veletržní čtvrti Prahy, nazvané Veletržní City, šest architektů: Aloise Dryáka, Josefa Fuchse, E. Kotka, Miloše Vaněčka, Františka Rothmayera a Oldřicha Tyla. Byli to tvůrci z různých generací, kteří představovali různé pojetí architektury – od dekorativismu až po funkcionalismus. Porota vybrala společný návrh Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. A ti hned v roce 1925 navrhli první palác, který se také okamžitě začal stavět. Praha dostala v prvním Veletržním paláci dílo ukazující názorně eleganci a subtilnost železobetonové skeletové stavby.

Veletržní palác byl, částečně, dokončen k 10. výročí vzniku Československa

Již v září 1928 se v něm konal ve 3 podlažích první veletrh, a při té příležitosti byla také poprvé veřejnosti představena Slovanská epopej Alfonse Muchy. V průběhu roku 1929 se palác ještě dokončoval a postupně začal sloužit celý – nejen pro veletrhy, které se konaly pravidelně na jaře a na podzim. Byla v něm i řada restaurací, největší pražské kino, v jeho malé dvoraně se konaly také výstavy umění. Tak fungoval Veletržní palác v podstatě až do roku 1951, kdy byly PVV zrušeny. Palác se proměnil v kancelářskou budovu, v níž sídlily podniky zahraničního obchodu.

V roce 1974 Veletržní palác vyhořel

A následujících pět let Praha řešila problém, co s ním, rekonstruovat, nebo zbořit. Postupem času se ukázalo, že vyhořelou stavbu lze opravit a po značných diskuzích ohledně jeho dalšího využití, bylo rozhodnuto ve prospěch Národní galerie a její sbírky umění 20. století.

Palác byl v roce 1980 Národní galerii skutečně přidělen. Byl jmenován generální projektant, kterým se stal Stavoprojekt Liberec. Právě jeho architekti v čele s Miroslavem Masákem byli ti, kdo Veletržní palác uchránili jak před zbouráním, tak před jiným, nevhodným využitím. Rekonstrukce trvala dlouho. Nejprve se spáleniště dlouho vyklízelo, mnohokrát se proměňoval projekt. Stavba byla v první etapě dokončena v roce 1993 a v roce 1995 byla pro veřejnost otevřena tři podlaží stálých expozic. Expozice byla definitivně dokončena v roce 2000, kdy se rozšířila na celkem čtyři podlaží a jedno vymezila pro krátkodobé výstavy.

Současná výstava Příběh Veletržního paláce odhaluje i mnohé nové skutečnosti, např. o tom, že soutěž na palác mohla být zmanipulována nebo že rozpočty stavby byly pro svého stavebníka zdrojem neustálých finančních potíží. Expozice odkrývá i osud dr. V. Boháče, který za vznikem PVV i výstavbou Veletržního paláce stál. Připomíná také, že se tu poprvé představila televize, kterou ovšem výrobci rozhlasových přijímačů odsoudili jako cosi, co nemá budoucnost. Vystaveny jsou i nové fotografie ze života veletrhů, a to včetně jediné fotografie dokumentující smutnou historii Nového výstaviště za 2. světové války, kdy sloužilo jako shromaždiště židovských transportů.

Dvorana Národní galerie
Zdroj: Martin Štěrba/ČTK

Expozice je sestavena z plánů dokumentujících architektonický vývoj paláce až do otevření v roce 2000, fotografie ze života veletrhů, ale také ze stavu po požáru. Mnohé materiály jsou veřejnosti představeny poprvé. K výstavě je vydána doprovodná publikace Příběh Veletržního paláce.

„Během roku 2014 se ve Veletržním paláci odehraje série výstav, diskuzí, workshopů a dalších akcí, které jsou přímo či nepřímo s budovou svázány – například další expozice Pražské skleněné peklo se zacílí na vlastní požár v roce 1974. Výstava Jiřího Sozanského pak ukáže, jak se téma Veletržní palác dostalo koncem sedmdesátých let do díla jednoho z našich nejzajímavějších výtvarníků a je nositelem celé řady často existenciálních témat. Diskuze a workshopy nabídnou setkání s architekty (např. s autorem popožárové rekonstrukce Miroslavem Masákem), teoretiky umění, historiky, ale i studenty architektury. Zaměří se na současnou reflexi i na hledání dalších cest, jak s Veletržním palácem pracovat – ve smyslu nových stálých expozic či obecněji v kontextu Hlavního města Prahy,“ upozorňuje za realizační tým Helena Musilová.

Projekt věnovaný 40. výročí požáru Veletržního paláce:

• výstavy

1. Příběh Veletržního paláce / 21. 3. - 27. 7. 2014

kurátoři Radomíra Sedláková, Jakub Potůček

2. Požár Veletržního paláce ve fotografii / 14. 8. - 12. 10. 2014

kurátorka Helena Musilová

3. Jiří Sozanský / 23. 10. - 8. 2. 2015

kurátor Jiří T. Kotalík

• doplňkové výstavy

Velké dílo pro velký dům

Hlavní mediální partner: Česká televize. Mediální partneři: Hospodářské noviny, IHNED.cz, Český rozhlas, Prague Events Calendar, Anopress IT, Rádio 1.

Veletržní palác dnes
Zdroj: ČT24/Linda Fryčová

Výstava nemá samostatné vstupné, je nedílnou součástí prohlídky Veletržního paláce a jeho stálých expozic moderního a současného umění Národní galerie v Praze, základní 180 Kč, snížené 90 Kč, rodinné 240 Kč, školní skupina 20 Kč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAplaus pro dva skládá a rozkládá Rubikovu cibuli

Indie folkovou skupinu Aplaus pro dva tvoří hudebník s ukrajinsko-americkými kořeny Vladimír Juno Valter a metalový zpěvák z jižní Moravy, který vystupuje pod jménem Desed. Na své druhé nahrávce Rubikova cibule opět nechali rozeznít pouze hlas a akustickou kytaru. „Abychom našli vrstvu každého člověka, je třeba složit celou Rubikovu kostku,“ vysvětlují inspiraci k novým skladbám.
před 12 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 13 hhodinami

Na německém operním festivalu vybučeli AI

Tradiční hudební slavnosti v německém Bayreuthu, věnované dílu Richarda Wagnera, zaskočily část publika. To začalo bučet ve chvíli, kdy festival uvedl operu Soumrak bohů anoncovanou jako první experiment s umělou inteligencí v historii přehlídky. AI vygenerovala monumentální scénografii. Podle mnohých kritiků ale výsledek vyzněl jako nesrozumitelná obrazová koláž.
před 14 hhodinami

Nejde o ego, ale o výzvu, říká Ztracený ke koncertu na Letenské pláni

Na Letenské pláni v Praze hráli Rolling Stones či Michael Jackson, jako první český interpret tu 7. srpna vystoupí Marek Ztracený. „Nehraju si v žádném případě na hvězdu, přijde mi to až úsměvné, že sem teď přijede Marek Ztracený ze Železné Rudy,“ říká zpěvák. Už déle než týden na místě roste pódium s tribunou, kam se podle zpěváka mají vejít vyšší desítky tisíc lidí.
před 17 hhodinami

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
3. 8. 2026

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.