Když je vyřešení záhady nemožné. Ve filmu Nezanechat stopy ubije policie středoškoláka k smrti

Nahrávám video

Osmnáctiletého středoškoláka zatkne policie a na služebně ho ubije k smrti. Skutečná událost ze začátku osmdesátých let posloužila jako inspirace pro polský film Nezanechat stopy. Politický thriller o praktikách totalitního režimu a odvaze jim čelit měl loni světovou premiéru v hlavní soutěži benátského festivalu. Teď vstupuje do tuzemské distribuce.

Grzegorze Przemyka, syna básnířky a opoziční aktivistky zmlátí příslušníci tak, že na následky zranění o dva dny později umírá. Film založený na skutečných událostech sleduje příběh Jurka, jediného svědka, který se přes noc stal nepřítelem státu číslo jedna.

„Případ Przemyka je tak složitý, mnohovrstevnatý, že ho můžeme vnímat z různých úhlů pohledu. Napoprvé mě zajímal z pohledu matky. Ale pak jsme si uvědomili, že by to byl příliš omezený pohled. Že by to byl jen intimní příběh o zármutku. Bylo by to velmi důležité, emocionální, to ano, ale nebyl by to film, na který bych se chtěl dívat,“ popisuje režisér Jan P. Matuszyński.

Grzegorze Przemyka čekala v polovině května roku 1983 už jen ústní maturita. Policie ho v centru Varšavy zatkla, protože odmítl předložit občanský průkaz. Později se ukázalo, že ho měl u sebe. Nechtěl to udělat proto, že stanné právo bylo tou dobou pozastaveno, tudíž se postavil za svá občanská práva. Zemřel tři dny před devatenáctými narozeninami. Jeho pohřeb byl manifestací odporu proti komunistickému vedení Polska.

Jaká byla 80. léta v Polsku

„Moje generace se neučila nic o tom, co se u nás odehrávalo v posledních padesáti, sedmdesáti letech. A domníval jsem se, že právě případ Grzegorze Przemyka mi nabídne velmi dobrou příležitost zjistit, jaká byla osmdesátá léta v Polsku,“ říká Matuszyński, jenž se inspiroval i knihou Nezanechat stopy: Případ Grzegorze Przemyka od Cezaryho Łazarewicze.

Podle režiséra se film odchyluje od tradičních struktur thrilleru. „Otázkou je, kde se odehrálo největší násilí. Zajímají mě věci, které se zdají být zřejmé pouze na první pohled. Jenže když se do nich člověk ponoří, zjistí, že jsou mnohem složitější. Z nich může vzniknout dobrý film,“ myslí si.

Jurek Popiel, tedy hlavní postava a svědek, toho podle režiséra viděl nejvíce, ale neviděl všechno. „Je to stejný druh perspektivy jako v Antonioniho filmu Zvětšenina. Chcete vyřešit celou záhadu, ale je to nemožné. To mě velmi zaujalo, protože pojem pravdy, alespoň v objektivním slova smyslu, zde vlastně neexistuje. Každý má svou vlastní pravdu, se kterou lze manipulovat, a navíc má téměř každá postava zcela odlišné motivace,“ domnívá se.

Tísnivost a útlak

Matuszyńskiho inspiroval prý Coppolův Rozhovor nebo Pollackovy Tři dny Kondora a další americké filmy ze sedmdesátých let. „Pokud jde o hudbu Ibrahima Maaloufa, od začátku jsem chtěl, aby byla hodně expresivní. Když jsem hledal heslo, který by ji nejlépe vystihovalo, přišel jsem na to, že by měla působit tísnivě. Tísnivost a útlak jsou společným rysem celého příběhu a přišlo mi, že hudba by měla jeho postavy ještě víc drtit a držet je v labyrintu, z něhož se nedokážou vymanit,“ říká režisér.

Drama Nezanechat stopy koprodukovala ČT a podpořil ho i Státní fond kinematografie, proto mohlo získat na letošních cenách Trilobit od Českého filmového a televizního svazu FITES hlavní cenu. V Polsku má teď třináct nominací na výroční ocenění tamní filmové akademie. Matuszyńskiho celovečerní debut Poslední rodina, který v příběhu dysfunkční rodiny malíře Zdzisława Beksińského ohýbal konvence životopisných dramat, byl uveden na více než stovce festivalů po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...