Když se spojí Mozart a Salieri, je z toho Molieri. Formanův film stojí podle Plachetky na velké umělecké licenci

Hodně lidí Salieriho zná z filmu Miloše Formana Amadeus, kde dostal nálepku průměrného skladatele, který neustál Mozartovu genialitu. „Myslím si, že to je velká umělecká licence. Salieri byl vlastně ve své době populárnější, měl lepší zaměstnání a lepší pozici u dvora, takže neměl asi úplně důvod žárlit. Zároveň je pravda, že Mozartova hudba odolala zubu času lépe než jeho,“ myslí si Plachetka.

Lidé tak znají Salieriho jméno, ale už méně jeho hudbu. „Spoustu árií jsem vlastně slyšel poprvé i já, když jsem je vybíral původně na koncerty a následně na nahrávku, takže rozhodně to není mainstream ani pro někoho, kdo se klasice věnuje,“ dodává Plachetka.

Plachetka si myslí, že že Salieri byl možná lepší řemeslník. Z Mozarta podle něj zase až samovolně tryskají nápady, i když to prý určitě také nebylo tak „idylické“, jak si dnes představujeme.

„Ty hudby jsou si podobné. Salieriho hudba je, řekl bych, o něco tradicionálnější, možná už tehdy staromódnější, ale je to takový hezký přechod od baroka ke klasicismu. I když se už samozřejmě pohybujeme čistě v klasicismu, tak tam jsou nějaké zdobnější barokní prvky, které u Mozarta už nenajdeme,“ uvádí pěvec.

Autenticita nahrávky

Do jisté míry se prý Plachetka snaží o rehabilitaci Salieriho jména. „Program, se kterým jsme před natáčením už několikrát pořádali turné, jsme prezentovali s tím, abychom postavili hudbu Salieriho a hudbu Mozartovu vedle sebe a nechali posluchače rozhodnout, jestli se jim líbí víc ta, nebo ta, nebo jestli dokonce vlastně nepoznají, která skladba má jakého autora,“ uvádí.

Na albu spolupracoval Czech Ensemble Baroque, soubor, který používá dobové nástroje. Přispívá to prý k autenticitě nahrávky. „Barvy v tom orchestru, frázování, akcenty vyznějí s dobovou kapelou úplně jinak a jsme rádi, že se nám povedlo ten projekt dát dohromady právě v tomhle obsazení,“ sděluje Plachetka.