Když studenti v roce 1967 dělali vlny. Mádl dotočil svůj další film

Nahrávám video

Skončilo natáčení dobového dramatu Vlny v režii a podle scénáře Jiřího Mádla. Snímek se vrací k událostem z konce šedesátých let, kdy poměry uvolnilo pražské jaro, které za krátkou dobu ukončily tanky vojsk Varšavské smlouvy. Vlny tehdejší události zkoumají z pohledu zaměstnanců Československého rozhlasu. Poslední klapka filmu padla při scéně z úvodu příběhu. Odehrává se na potlačených demonstracích vysokoškolských studentů, které se v říjnu 1967 staly předzvěstí reformního procesu.

Druhá polovina šedesátých let přinesla v Československu snahu o uvolnění komunistického režimu a prosazení politických změn. V červnu 1967 na sjezdu Československého svazu mládeže, tehdejší oficiální mládežnické organizace, a zejména na čtvrtém sjezdu Svazu československých spisovatelů v téže době zazněly hlasy požadující možnost plurality názorů a kritizující politiku komunistické strany.

Uvnitř strany se zároveň v té době střetávaly představy o dalším směřování mezi konzervativním vedením v čele s prvním tajemníkem a prezidentem republiky Antonínem Novotným a umírněnějším křídlem, jehož představitelé si uvědomovali potřebu reforem.

Režim se mimo jiné potýkal s ekonomickými problémy. Jedním z jejich projevů byly i potíže s dodávkami elektřiny vysokoškolským kolejím v Praze na Strahově, kde bydleli zejména studenti Českého vysokého učení technického. Budovy byly původně projektovány jako provizorní ubytovny pro cvičence spartakiád a jejich provoz s sebou nesl řadu nedostatků. Občas netekla voda, často se netopilo a problémem byly i výpadky elektřiny.

Chceme více světla

Když večer 31. října 1967 opět vypadl proud, studenti se vydali na protestní pochod. Se zapálenými svíčkami v rukou a heslem „Chceme světlo, chceme více světla“. „Strážníci si to vysvětlí špatně jako politický pochod. Dvojsmysl je v tom, že chtějí světlo na pokojích, ale nakonec i světlo, které znamená svobodu,“ líčí tehdejší události Jiří Mádl.

Navíc v té době na nedalekém Pražském hradě zasedal Ústřední výbor KSČ. Protestující rozehnali na Malé Straně příslušníci Veřejné bezpečnosti. Při zásahu použili obušky i slzný plyn a studenty pronásledovali až do pokojů na kolejích. Pro řadu demonstrantů skončila akce zraněním či pobytem v cele, někteří byli později donuceni odejít ze studií.

Protestujících bylo na dva tisíce – tolik se jich objeví i ve filmu, i když scéna se natáčela se sto dvaceti komparzisty. Ostatní dodělají tvůrci digitálně pomocí takzvané multiplikace. Studentská demonstrace poslouží Mádlovi jako úvodní scéna snímku. Poselstvím příběhu je síla lidského ducha a odvaha vzdorovat. Podle tvůrců byla důležitá v minulém režimu, ale svůj význam má i v přítomnosti.

Význam Československého rozhlasu

Velká část děje se odehrává na Vinohradské třídě před budovou Českého, tehdy Československého rozhlasu. Vypráví o dvou bratrech čelících zkouškám doby, ale odhalí i skutečný příběh korespondentů mezinárodní redakce rozhlasu.

Vlny vykreslují důležitost rádia v oné době. „Nebyly sociální sítě a televizi nemělo tolik lidí. Dalo se přes rozhlas opravdu něčím pohnout. Dokonce v pokynech pro armádu, která se potom do Československa valila, byl první pokyn zatknout redakci,“ připomíná Mádl.

Natáčení filmu Vlny
Zdroj: Dawson Films/Bontonfilm

Tanky vojsk Varšavské smlouvy ukončily politické tání. K takzvanému pražskému jaru přispěl i zásah proti studentům, který nezůstal bez následků. O policejní brutalitě referoval poprvé otevřeně tehdejší tisk, byť v něm zazněly výhrady k samotné formě protestu. Tvrdé potlačení demonstrace a některé excesy policistů odsoudili akademičtí hodnostáři většiny pražských i řady mimopražských fakult i široká veřejnost.

I díky strahovským událostem oslabila koncem téhož roku pozice zastánců Antonína Novotného. Poté, co byl v lednu 1968 odvolán z funkce prvního tajemníka, na jeho místo nastoupil Alexandr Dubček, což se stalo signálem k reformním krokům.

Diváky do tehdejších událostí vrátí film Vlny v srpnu příštího roku. V hereckém obsazení se objeví Vojtěch Vodochodský, Táňa Pauhofová, Vojtěch Kotek, Marika Šoposká či Stanislav Majer. Vlny vznikají v koprodukci ČT. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAplaus pro dva skládá a rozkládá Rubikovu cibuli

Indie folkovou skupinu Aplaus pro dva tvoří hudebník s ukrajinsko-americkými kořeny Vladimír Juno Valter a metalový zpěvák z jižní Moravy, který vystupuje pod jménem Desed. Na své druhé nahrávce Rubikova cibule opět nechali rozeznít pouze hlas a akustickou kytaru. „Abychom našli vrstvu každého člověka, je třeba složit celou Rubikovu kostku,“ vysvětlují inspiraci k novým skladbám.
před 2 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 3 hhodinami

Na německém operním festivalu vybučeli AI

Tradiční hudební slavnosti v německém Bayreuthu, věnované dílu Richarda Wagnera, zaskočily část publika. To začalo bučet ve chvíli, kdy festival uvedl operu Soumrak bohů anoncovanou jako první experiment s umělou inteligencí v historii přehlídky. AI vygenerovala monumentální scénografii. Podle mnohých kritiků ale výsledek vyzněl jako nesrozumitelná obrazová koláž.
před 4 hhodinami

Nejde o ego, ale o výzvu, říká Ztracený ke koncertu na Letenské pláni

Na Letenské pláni v Praze hráli Rolling Stones či Michael Jackson, jako první český interpret tu 7. srpna vystoupí Marek Ztracený. „Nehraju si v žádném případě na hvězdu, přijde mi to až úsměvné, že sem teď přijede Marek Ztracený ze Železné Rudy,“ říká zpěvák. Už déle než týden na místě roste pódium s tribunou, kam se podle zpěváka mají vejít vyšší desítky tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
včera v 13:00

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.