Kniha Carmen slibuje skutečný život Hany Hegerové. Přála si, aby vyšla až po její smrti, říká autor

Nahrávám video

Šansoniérka Hana Hegerová se devadesátých narozenin, které připadají na 20. října, nedožila. Zemřela letos v březnu. Teprve po zpěvaččině smrti mohla vyjít knižní rekapitulace jejího života. Deset let na ní pracoval hudební vydavatel Tomáš Padevět, který patřil k blízkým přátelům Hegerové.

Tomáš Padevět upozorňuje, že knihy, které byly o Haně Hegerové publikovány po její smrti, neprošly autorizací. On sám na pětisetstránkové biografii pracoval se souhlasem zpěvačky – i s jejím přispěním. U ní doma vedli dlouhé rozhovory.

Věci, které předtím neřekla

„Měla ke mně důvěru, protože věděla, že jsem velice diskrétní a nikdy jsem nezneužil toho, co mi za života vykládala,“ poznamenává Padevět, který byl také smutečním řečníkem na neveřejném rozloučení s Hegerovou.

Původně připravoval fotografickou publikaci doplněnou rozhovorem. Měla vyjít k osmdesátinám Hany Hegerové. Zpěvačka se ale rozhodla ukončit uměleckou kariéru. „Já jsem jí říkal: Co ale s tím materiálem, Carmen? A ona řekl: Budeme si povídat dál, Tomáši,“ vypráví Padevět.

Zpovídání tedy pokračovalo, umělkyně ale vyslovila přání, aby kniha nevyšla za jejího života. „Asi si uvědomila, že mi říká věci, které nikomu předtím nepověděla,“ domnívá se autor, že zpěvačka nechtěla být vystavena pozornosti bulváru.

I temnější místa v životopise

Kniha je chronologickým vyprávěním. Začíná narozením Carmen Márii Štefánie Farkašové a končí úmrtím Hany Hegerové. Nevyhýbá se ani temnějším částem příběhu. Třeba informacím o zpěvaččině otci, který byl exponentem slovenského fašistického státu. Kvůli této souvislosti si začínající umělkyně změnila jméno. I když médiím předkládala verzi, že nechtěla, aby se o ní říkalo, že ještě nic neumí a už si říká Carmen – přestože tak byla zapsaná v křestním listě.

Padevět mohl nahlédnout také do soudních spisů souvisejících s půlročním vězením, který si Hegerová odpykala na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Chybou banky jí na účet přišlo 214 tisíc korun, Hegerová si myslela, že jde o honorář, ve skutečnosti připsaná částka patřila Karlu Gottovi. Soud nevrácení peněz vyhodnotil jako zpronevěru. „Kniha k tomuto případu přináší dosud nezveřejněné, nebulvární informace,“ podotýká Padevět.

Na „tu Hegerovou“ neměla náladu

Biografie Carmen není čistě životopisnou publikací, autor ji označuje za dokumentární román. „Protože informace, které jsem získal, nejen z povídání s paní Hegerovou, ale i dalšími zhruba sto dvaceti lidmi, byly podrobnosti, které dávají dohromady neuvěřitelnou mozaiku jejího života,“ vysvětluje, proč se nakonec rozhodl pro tuto formu.

Do knihy přispěli svými vzpomínkami její nejbližší, například bratr Hany Hegerové poskytl fotografie i třeba školní vysvědčení a vyprávěl o dětství na jižním Slovensku. Padevět vyzpovídal i zpěvaččiny spolupracovníky.

„Věřím, že by byla ráda a že jsem neudělal ostudu,“ odhaduje, co by na jeho knižní debut řekla sama hlavní hrdinka. Ukázky připravovaného textu jí prý dával k přečtení, ale ona mávla rukou, že mu věří a že na „tu Hegerovou“ nemá náladu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...