Kočičí životy volyňských Čechů aktualizovalo současné dění v Evropě

Nahrávám video

Novinářka a spisovatelka Eda Kriseová pokřtila druhé vydání svého románu Kočičí životy. Příběh o jednom z prvních volyňských Čechů Janu Sládkovi a jeho rodině se v souvislosti se současnou válkou na Ukrajině stal znovu aktuálním.

Kočičí životy vyšly poprvé v devadesátých letech. Podle Martina Vopěnky z nakladatelství Práh, které knihu Edy Kriseové nyní znovu vydalo, byl zájem Čechů tehdy upřen na Západ a na dění na Východě neměli příliš myšlenky. 

„Knihám, které berou do hry velké dějiny událostí, často hrozí, že zestárnou spolu s nimi. Kočičí životy zkouškou času prošly i proto, že je dějiny svým způsobem dohnaly. Identita menšin, velmocenské ambice, exodus, nové začátky, může být něco současnějšího?“ okomentoval druhé vydání Kočičích životů český autor Aleš Palán.

Kriseová v knize sleduje osudy Jana Sládka, který opustí selské stavení, původně s úmyslem jít za lepším do Ameriky, ale nakonec se odstěhuje s rodinou na Volyň. V Křemenci peče chleba pod vládou Ukrajiny, Ruska, Polska i Německa.

Založil tak tragický osud několika generací. O době zabírající bezmála devadesát let vypráví román očima žen, které přísluší k jedné z prvních generací volyňských Čechů. „Především je to kniha o dějinách Evropy, které jsou demonstrované na osudu jedné rodiny,“ podotýká autorka. 

Kriseová: Ukrajinský národ obdivuju

Podle dokumentaristky Olgy Sommerová nahlíží Kriseová „psychologicky a jasnozřivě“ soukromá dramata tří generací a jejich vzdorování osudu. Další z účastníků křtu, expremiér a někdejší předseda Senátu Petr Pithart, uvedl, že jedním z motivů Kočičích životů je i deziluze „Volyňáků“, kterou prožívali po návratu do Čech, ačkoliv zemi předtím vnímali jako „ztracenou zemi zaslíbenou“.

Další rozměr knize dodal aktuální konflikt, jemuž je Ukrajina vystavena. „Putin paradoxně založil ukrajinský národ a ukázal ho celému světu. Skutečně ukrajinský národ obdivuju, protože když si představím, co všechno už zkusili. Možná jsou proto tak dobří, že mají odvahu a vytrvalost už v genech. Myslím, že naše sympatie pro Ukrajince jsou tak velké, protože jsme to zažili taky,“ říká Eda Kriseová. 

Eda Kriseová s kmotry knihy Martinem Vopěnkou (vlevo) a Petrem Pithartem
Zdroj: Jaroslav Svoboda/ČTK

Za normalizace nesměla publikovat, její texty vycházely v samizdatu. Dobrovolně pracovala v psychiatrické léčebně, jak říká, za mřížemi byl život „normálnější“, svobodnější a pravdivější než venku. Po sametové revoluci pracovala pro prezidenta a někdejšího disidenta Václava Havla.

Do Volyně odešli Češi v devatenáctém století

Osudy volyňských Čechů, ústřední téma Kočičích životů Kriseové, mají kořeny v sedmdesátých letech devatenáctého století. Etničtí Češi se v té době poprvé hromadně přesídlili do tehdejší carské Volyňské gubernie v Rusku na pozvání cara Alexandra II., a to především kvůli nízkým cenám půdy i výhodám jako dočasné zproštění vojenské povinnosti a daňové úlevy.

Historické území Volyňské gubernie bylo podle webu historického projektu Volyňáci.cz velké zhruba jako současná Česká republika. K roku 1925 v oblasti Volyně žilo zhruba třicet čtyři tisíc lidí české národnosti. Mnohé z tamních vesnic dodnes nesou česká jména.

Především druhá světová válka na volyňské Čechy dopadla tvrdě. Jednou z nejhorších událostí bylo vypálení obce Český Malín německými nacisty. Především do míst, která byli nuceni opustit sudetští Němci, byly po druhé světové válce repatriovány desítky tisíc volyňských Čechů. Tisíce lidí nicméně na území dnešní západní Ukrajiny zůstaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...