Kolaps civilizace má své zákony. „Lidi se nás ptali, co blbneme. Teď už chápou,“ říkají tvůrci dokumentu

Čeká naši civilizaci pád, stejně jako všechny předchozí? Ano i ne. Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta i cestovatel a dokumentarista Petr Horký po sedm let hledali po celém světě zákony, podle kterých se civilizace mění. Bárta se dlouhodobě zabývá kolapsem civilizací. Obecně platné principy, na jejichž základě lze lépe pochopit i současný svět, shrnul už knižně, od 13. října je v kinech sděluje rovněž dokument Civilizace. Podtitul Dobrá zpráva o konci světa naznačuje, že kolaps zároveň znamená příležitost k transformaci a že z historie se lze poučit. „Musíme převzít zodpovědnost,“ říká ale Bárta.

Dokument Civilizace je podle tvůrců tak trochu výpravnou reality show o kolapsu naší současné civilizace. „Kolaps tak, jak jej chápeme v souvislostech společenských věd, neznamená genocidu, válku a smrt. Je to změna pravidel, hodnot a složitosti systému, který doposud fungoval, a najednou ztratil svůj smysl,“ vysvětluje Miroslav Bárta.

Příkladem můžou být třeba předkolumbovští indiáni. „Geneticky a kulturně tu do značné míry stále jsou, jenom si vyměnili jazyk a náboženství,“ upřesnil.

Sedm zákonů

Podle něj se najde dost lidí, kteří si řeknou, že i naše civilizace ztrácí smysl. „Ale tak jednoduché to není,“ dodává. Současná civilizace se může chlubit dosud nejvyšší úrovní technologií a znalostí, vyspělostí komunikace a lékařské péče, celkově blahobytem.

Stejně jako dřívější kultury čelí ale výzvám v podobě nárůstu byrokracie, selhávání elit, nadbytku, nebo naopak chybějícím zdrojům energie, ekonomické krizi. Nové jsou možnosti globální komunikace, zettabajty informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním. A navíc schopnost masivně měnit své přírodní prostředí.

„Známe sedm pravidel, která popisují koloběh růstu a kolapsu civilizací. S jejich pomocí je budoucnost v našich rukou,“ říká Miroslav Bárta. Jím popsané principy umožňují podívat se na dnešní svět jako na součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí. Univerzální zákony, jimž podléhají všechny civilizace, sepsal Bárta v roce 2021 do knihy Sedm zákonů: Jak se civilizace rodí, rostou a upadají.

Nahrávám video

Poučení z historie nabízí nyní i v dokumentu. „Na rozdíl od všech civilizací před námi my máme zdroje, technologie, komunikace, ne informace, ale poznání, a můžeme je využít ve prospěch toho, abychom tu naši krizi zvládli,“ míní Bárta.

Po covidu a válce na Ukrajině je svět už jiný

Dokument vytvářeli s režisérem Petrem Horkým, jenž za čtvrtstoletí své dokumentaristické praxe procestoval na sto zemí světa a ze svých výprav mohl čerpat lokace pro snímek Civilizace. Tvůrci se s kamerou vydali do třicítky zemí a využili záběry ze severního i jižního pólu, od indiánského kmene Waorani ztraceného v ekvádorské Amazonii i třeba z evropské Bretaně.

Civilizace měla mít premiéru už před dvěma lety. Právě události posledních dvou let jsou ale nakonec zkušenostmi, díky nimž podle Bárty diváci sdělení dokumentu dokážou lépe porozumět. „Když jsme začínali, často lidé říkali: ‚Vždyť je všechno na pohodu. Co tady blbnete?‘ Ale už chápou, jak se svět může proměnit ze dne na den,“ podotýká.

Především v posledních dvou letech totiž dával Miroslavu Bártovi světový vývoj za pravdu. „Pokud si někdo myslí, že svět bude stejný jako před covidem nebo před válkou na Ukrajině, tak si nelžete do kapsy. Nebude. Svět už je teď jiný,“ upozorňuje Horký. Bárta už před šesti lety v knize Na rozhraní současnost předvídal, včetně konfliktu na Ukrajině.

„K vědě kromě spousty dřiny a práce s daty patří i určitá intuice. Ve vědě si volíte směr vašeho výzkumu, někdy to může dopadnout dobře, někdy to může vést do slepé uličky. Ale jak říká Jára Cimrman, i slepé uličky jsou pozitivní,“ podotýká Bárta.

Promluví Arthur C. Clarke či Jane Goodallová

Dokument zaznamenal výpovědi i dalších osobností z vědeckého světa. „Byly doby, kdy jsem byla přesvědčená, že ještě existuje časové okno, během kterého je možné změnit náš přístup ke světu. Teď už nevím. Nejsem si jistá. Ale mám zůstat sedět s rukama v klíně?“ ptá se například bioložka Jane Goodallová, která zkoumáním šimpanzů nezvratně doložila schopnost zvířat užívat nástrojů a tím zcela překvalifikovala vnímání lidí v živočišné říši.

Na plátně se objeví rovněž poslední astronaut, který chodil po Měsíci, Eugen Cernan, vizionář a autor sci-fi Arthur C. Clarke nebo norský archeolog Thor Heyerdahl. „Všechny civilizace rostly, až dosáhly svého vrcholu a vymizely. Zatím žádná nedokázala fungovat trvale. A to je největší úkol pro současnou vědu, protože pokud zmizí globální civilizace, co zbude?“ říká v dokumentu Heyerdahl.

Svět se může zlepšit, ale záleží na nás

Sdělení snímku Civilizace má být pozitivní. Cílem tvůrců není diváky zastrašit, vedle krizí nabízí i řešení a vybízí především ke změně myšlení. A nejen tuzemské publikum – snímek už má i mezinárodního distributora.

„Se znalostí sedmi zákonů bychom mohli mnoha věcem alespoň zčásti předcházet. To je jeden z návrhů filmu: Pojďme skutečně převzít zodpovědnost za celý svět. Každý z nás svým dosahem, protože svět se může zlepšit,“ nepochybuje Miroslav Bárta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...