Krajina ve stínu česko-německého soužití. Bohdan Sláma natáčí svůj první historický film

Nahrávám video

Režisér Bohdan Sláma je vnímán především jako tvůrce sociálních dramat, jakým byly jeho Divoké včely nebo Štěstí. V jihočeských Bořicích ale nyní natáčí svůj první historický film. Příběh o soužití Čechů a Němců za druhé světové války a těsně po jejím skončení se opírá o skutečné události v pohraniční oblasti Vitorazska. Kronika venkovského masakru s názvem Krajina ve stínu vzniká jako černobílý film.

Oblast Vitorazska s českými obyvateli byla do roku 1920 součástí Rakouska, poté ji na základě územního dělení po první světové válce získalo Československo. V dalším světovém konfliktu bylo Vitorazsko připojeno nedobrovolně k nacistické Říši. V roce 1945 pak v obci Tušť Češi popravili čtrnáct svých krajanů podezřelých z kolaborace.

Je o konfliktu našich německých spoluobčanů po válce s Čechy, kteří zase většinou ve válce kolaborovali s německým režimem a o to větší potřebu pak měli se mstít. Takže je to o malých lidech, z nichž málokdo dokáže být hrdinou.
Bohdan Sláma

Scénář k filmovému zpracování událostí nenapsal Bohdan Sláma, na rozdíl od předchozích počinů, tentokrát sám, jeho autorem je Ivan Arsenjev. Děj začíná před válkou v roce 1939.

Filmaři v těchto dnech natáčeli v Bořicích scény o sčítání obyvatelstva, které se musí rozhodnout, zda se hlásí k české, či německé národnosti. Zuzana Kronerová, Slámova dvorní herečka, hraje Češku, která o své národní příslušnosti uvažuje čistě pragmaticky. „Možná by raději k Němcům, neboť si myslí, že se bude mít líp, že budou dávat lepší příděly,“ prozradila Kronerová.

Natáčení filmu Krajina ve stínu
Zdroj: Facebook/Krajina ve stínu

Podobně uvažuje i místní sedlák v podání Stanislava Majera. „Není pro něj důležitý, jestli je Čech, Rakušák nebo Němec. Důležité je pro něj stavení, pole a aby se postaral o rodinu, víc moc neřeší. Když se láme chleba, vyplní německou národnost,“ upřesnil Majer.  

Sedláka sousedé po válce zabijí a jeho ženu vyženou, několik měsíců přežívá v lese. „Ačkoliv se přihlásila k české národnosti, byla pak divoce odsunuta s dětmi do Rakouska. Pak dostala povolení se vrátit. Samozřejmě ji ve vesnici nikdo nechce, je svědomím těch lidí,“ naznačila další osudy Marie herečka Magdalena Borová.  

Při natáčení i sledování Slámova filmu podle ní nelze nepřemýšlet o tom, jak by se v napjaté době člověk zachoval. Příběh končí v padesátých letech – už jednou vyhnaná vdova Marie musí znovu opustit domov, tentokrát ji k odchodu donutí komunisté.

Natáčení filmu Krajina ve stínu
Zdroj: Facebook/Krajina ve stínu

Bohdan Sláma se rozhodl historický příběh natočit černobíle. „Přišlo mi, že musíme v divákovi co nejvíce vyvolat autentický pocit z tehdejšího života, a černobílá mi nejvíce sedí k chápání oné doby. Barevnost by mě rušila. A název Krajina ve stínu mi navíc evokoval, že se lidé pohybují na hranici světla a tmy,“ vysvětlil režisér.

S natáčením jsou filmaři zhruba v polovině. V Bořičích a okolí budou s přestávkami pokračovat do začátku června. V kinech by se Slámova novinka v koprodukci České televize měla promítat za rok.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...