Křehký rváč Vandam zasahuje společnost i kina. Jeho poselství z Národní třídy je univerzální, říkají tvůrci

Před třiceti lety se v Československu lámal režim. Na Národní třídě stál 17. listopadu i Vandam, fiktivní postava novely Jaroslava Rudiše a nově i filmu, k němuž Rudiš napsal scénář spolu s režisérem Štěpánem Altrichterem. Jmenuje se Národní třída, ale podle tvůrců je jeho poselství univerzální a příběh melancholického pravdaře a rváče z pražské sídlištní periferie, který po svém interpretuje minulost i současnost, by se klidně mohl odehrávat i ve východním Německu. Na Národní třídu do kin, kde se promítá od 26. září, pozvali Rudiš a Altrichter v rozhovoru pro ČT24.

Hlavní hrdina si říká Vandam podle hvězdy akčních filmů. Sám prý první ranou na Národní třídě 17. listopadu 1989 dal dějiny do pohybu. Hynek Čermák, který Vandama hraje, o něm řekl, že je to chlápek, který lže synovi, přítelkyni,  sobě. Je vědomým lhářem, nebo člověkem, který si už ani neuvědomuje, kde je pravda?
Rudiš: Myslím, že moc dobře ví, kde je pravda, ale zároveň je mu možná nepříjemné si přiznávat, kde byl a co dělal. Ale myslím si, že na to není úplně hrdý.

Je předobrazem Vandama někdo konkrétní?
Rudiš: Inspiroval mě jeden můj kamarád, takový křehký rváč. Hodně čte a zároveň se občas popere. Ale nebyl na Národní třídě, to jsem si všechno vymyslel.

Scénář už jste psal podle své novely Grandhotel i komiksu Alois Nebel. Co vás baví na přepisování vlastních knih do filmové řeči?
Rudiš: Baví mě, když k tomu přijde někdo jako Štěpán Altrichter a určitým směrem to nakopne. Z Národní třídy existuje už divadelní verze, každé její uvedení je jiné a vždycky mě zajímá, jak se to posune. 

Jak jste knižní příběh tedy posunul, aby obstál i jako filmový? 
Altrichter: Vandam vlastně celou knihu jenom sedí v hospodě. Je takový citát od Formana, že když děláte film podle knihy, tak nesmíte knihu úplně zfilmovat, takže jsme se snažili pochopit ducha a hlavní postavu knižní Národní třídy, vycucnout z ní Járovu myšlenku a zároveň udělat zábavný film.

Je hlavní myšlenkou poselství o stavu společnosti?
Rudiš: Vandam sedí na kraji Prahy v hospodě jménem Severka a sleduje, jak se společnost vyvíjí, co se stalo za posledních třicet let. Bylo by to zjednodušení, kdybychom o něm řekli, že je jen nějaká mlátička, myslím, že je velmi citlivý člověk a násilí, určitý machismus i provokace, jsou jen maska, za níž je tragický, zlomený, silný hrdina. A chytrý člověk, který hodně vnímá, že dějiny minulosti jsou pořád přítomny v současnosti. Národní třída je na jedné straně temný drsný film, na druhou stranu podle prvních reakcí z předpremiér se lidé i dost smějou. A já jsem rád, že ve filmu humor je.

Nahrávám video

Hynek Čermák byl první volba pro roli Vandama?
Altrichter: Nechtěli jsme jít na první dobrou a zkoušeli jsme i jiné herce. Všichni byli výborní, jenže to posouvali někam jinam, a my jsme si říkali, že uděláme protiobsazení, že Hynka použijeme do této role, aby to ale nebyl Hynek, kterého známe z Rapla a podobně.
Rudiš: Hynek Čermák Národní třídu načetl už předtím jako audioknihu, která je jeho velkým sólokoncertem. Jeho postava jde po hraně – máme k ní sympatie, zároveň nás trošku štve, ale nakonec nás její příběh dojme.

Snímek Národní třída jste už dříve označili za temnou sídlištní komedii. Jak jste promýšleli atmosféru filmu?
Altrichter: Ani jsme se o ní moc nerozmýšleli, protože atmosféra v knize je naprosto jasná.
Rudiš: Atmosféra sídliště je ve filmu cítit. I určitá melancholie a humor, to všechno se prolíná. Měl jsem radost, že se nám snad tuhle emoci podařilo přenést i do filmu.  

Národní třída je z vašich knížek nejpřekládanější, několik německých scén ji už uvedlo i jako divadelní hru. Natáčeli jste film s vědomím, aby byl sdělitelný i pro zahraniční diváky?
Altrichter: Hlavně jsme se snažili, aby to byl dobrý biják. Nechtěli jsme udělat artový film, chtěli jsme, aby to bylo zábavné, a myslím, že Národní třída zaujme právě univerzálním poselstvím. Třeba za námi přišel redaktor německé televize, že by se to stejně tak mohlo odehrávat v Chotěbuzi nebo Drážďanech. Takže pro Němce je tenhle příběh zajímavý, samozřejmě v tom zájmu je ještě určitá čechofilie, propojení s tím, co mají rádi na české kultuře.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...