Kundera po téměř třiceti letech „mluví“ česky i v románu. V překladu vychází Slavnost bezvýznamnosti

Milan Kundera, jehož domovem je už několik desetiletí Francie a francouzsky také píše, dlouho nepovoloval, aby se jeho romány překládaly do rodného jazyka. Naposledy si tak tuzemští čtenáři mohli přečíst v roce 1993 Nesmrtelnost. Nyní se svolením slavného spisovatele vychází v češtině jeho poslední román. Slavnost bezvýznamnosti se do knihkupectví dostala 2. září.

Nesmrtelnost byla posledním dílem, které dnes jednadevadesátiletý literát psal česky, přesto nejprve vyšlo ve francouzském překladu (ovšem ne Kunderově). Od té doby napsal Kundera ještě další čtyři tituly, všechny už rovnou francouzsky. K českým čtenářům se nyní dostává poslední z nich. Historie se stala kýčem, protože ji tvoří vítězové válek a voleb, prohlašuje Kundera mimo jiné v příběhu, v němž se prolínají životy postav ze současné Paříže s historkami o Stalinovi. 

Co nejblíž k originalitě jazyka

Útlý román Slavnost bezvýznamnosti je ve Francii k dostání od roku 2013. Do češtiny ho přeložila Anna Kareninová, kterou si vybral sám Kundera.

Kareninová v poznámce napsala, že při překladu do češtiny neustále myslí na to, jak by to spisovatel napsal česky. Řídí se prý také Kunderovou esejí Překlad jedné věty, v němž uvedl, že překlad je krásný, když je věrný. Spisovatel nechtěl vydávání svých děl v češtině povolit, protože měl prý špatné zkušenosti s neoficiálními překladatelskými pokusy. V češtině sice vyšlo v posledních letech také několik svazků Kunderových esejů. Ty ale revidoval a přeložil sám.

K české Slavnosti bezvýznamnosti vypracovala Kareninová postupně deset verzí, aby „došla co nejblíž k originalitě jeho jazyka, co nejdál od uhlazeného překladatelského artefaktu“. Milan Kundera dostal překlad do ruky v lednu letošního roku. „Díky jeho paní Věře jsem během téměř dvouměsíční dennodenní korespondence s ní měla vzácnou možnost podobu překladu zpřesňovat,“ prozradila v poznámce Kareninová. 

V Brně uvedou Kunderovu hru a převezmou jeho archiv

České vydání Slavnosti bezvýznamnosti je za poměrně krátkou dobu několikátým Kunderovým projevem vstřícnosti vůči české kultuře. Především vůči rodnému Brnu.

Tamnímu národnímu divadlu se podařilo spisovatele a také dramatika přesvědčit, aby dal svolení k nastudování své vůbec první divadelní hry Majitelé klíčů. Naposledy se hrála na českých jevištích v šedesátých letech, brněnská scéna chystá její premiéru na říjen.

Na podzim se také z Kunderova pařížského bytu převeze do Brna jeho archiv. Moravské zemské knihovně se totiž rozhodl věnovat sbírku různých vydání svých knih a také archiv článků a dalších dokumentů.

„Právě vydaná Slavnost bezvýznamnosti je mimořádným textem – jednak ukazuje, že Kunderovo uvažování neztratilo nic na své brilantnosti, tedy na schopnosti kritického vhledu i ironie, která míří přes postavy románů přímo na nás, a jednak dokládá, jak mimořádně náročné je v jeho případě umění překladu,“ uvedl k novému titulu ředitel knihovny Tomáš Kubíček.

O Kunderovi, který se osobně veřejnosti i médií straní, se ovšem v uplynulých měsících mluvilo i v souvislosti s jeho životopisem. Rozdílné reakce na české intelektuální scéně vzbudila nedávno vydaná Kunderova biografie od spisovatele Jana Nováka. Vyšla bez razítka protagonisty, který se snaží mít pod kontrolou nejen překlady svých děl, ale i svůj příběh. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...