Kynžvartská daguerrotypie: Fotografický unikát na seznamu UNESCO

Jedna z nejvzácnějších fotografií na světě byla objevena v roce 1960 na zámku Kynžvart. Dnes ji vlastní český stát a od dubna je zapsána i v prestižním seznamu dokumentů UNESCO Paměť světa. Takzvaná Kynžvartská daguerrotypie je jedním z nejzachovalejších a nejstarších snímků vytvořených Louisem J. M. Daguerrem, francouzským vynálezcem prvního patentovaného fotografického procesu.

Podle pražského Národního technického muzea, kde je dnes vzácný obraz vystaven ve vitríně s ochrannou atmosférou, pochází fotografie z doby před oficiálním vyhlášením vynálezu 19. srpna 1839. To znamená, že jde o jednu z deseti nejstarších dochovaných fotografií na světě. Kurátor Rudolf Jung však považuje Kynžvartskou daguerrotypii za nejzdařilejší z nich. 

Daguerre při snímání scény nepoužil zrcadla, neboť nápis na štítku u zavěšeného obrazu v pozadí je stranově převrácený. Autor rozeslal přibližně deset kusů těchto světelných obrazů nejvýznamnějším postavám té doby, mezi nimi i  kancléři Matternichovi, hraběti z Kynžvartu.

„Panu knížeti věnuje jeho velmi pokorný a oddaný služebník Daguerre,“ napsal vynálezce vlastnoručně na obraz. Metternich pak daguerrotypii zařadil do svého kabinetu kuriozit.

Zachráněný poklad

Poprvé se daguerrotypie dostala do muzea v polovině osmdesátých let, kdy se musel tehdy zavřený zámek kvůli napadení dřevomorkou vyklidit. Podle fotografa Rudolfa Skopce mladšího ale za záchranou jedinečného snímku stál už dříve jeho děda. Historik fotografie Rudolf Skopec našel kolem roku 1960 daugerrotypii na zámku ve špatných podmínkách a po domluvě se zámeckou správou ji pak měl asi patnáct let doma.

Nahrávám video

V dalších letech pak sběratel Rudolf Skopec se synem Petrem (tehdy zaměstnancem Národního technického muzea) několikrát odmítli prodej vzácné fotografie do zahraničí. Zahraniční instituce za Kynžvartskou daguerrotypii nabízely podle kastelána zámku Miloše Říhy v 90. letech až milion dolarů, tedy více než 20 milionů korun.

Před třinácti lety se daguerrotypie stala národní kulturní památkou. V současné době je zátiší součástí fotografické expozice Národního technického muzea v Praze, kde patří k nejcennějším exponátům. Nejpozději roku 2021 se má vrátit zpět na zámek Kynžvart. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...