Láska, bahno a popálené oči. Před padesáti lety začal Woodstock a změnil hudební svět

Chtěli svou akcí změnit americkou hudbu. Nakonec byla parta mladých organizátorů zaskočena tím, že se to skutečně podařilo. Z události nazvané „tři dny míru a hudby“ se stal milník hudební historie a symbol kultury šedesátých let a odporu proti válce ve Vietnamu. Hvězdy jako Jimi Hendrix, Janis Joplinová, The Who nebo Carlos Santana tehdy přilákaly na půl milionu nadšených květinových dětí a ze jména Woodstock se stala legenda.

Časopis Rolling Stone později zařadil Woodstock mezi 50 zásadních událostí, jež změnily dějiny rock and rollu. Čtyři nadšenci, z nichž nejstaršímu bylo 26 let, původně plánovali přehlídku pro 50 tisíc lidí, do malého městečka Bethel se ale nakonec sjelo podle policejních odhadů 450 tisíc, a podle místního kronikáře dokonce až 700 tisíc osob.

Už den před zahájením byla místní silnice ucpaná až na hlavní a kolona se táhla téměř dvacet kilometrů. Vzkaz, aby další lidé nejezdili, se však spíše minul účinkem. „Když jsem v pátek viděl tu reportáž, varování ,Nejezděte!‘ působilo jako magnet,“ vzpomněl později jeden z účastníků největšího rockového festivalu pod širým nebem.

Zpočátku se prodávaly lístky po 18 dolarech, později si vstupenku koupil už jen ten, kdo chtěl mít památku. Celkem se prodalo zhruba 186 tisíc vstupenek, ale v pátek večer organizátoři vybírání vstupného zrušili, protože se nedalo zvládnout.

„Pro jednou jsme měli naději“

S tak obrovskou účastí se nepočítalo, takže stovky aut festivalový areál odřízly od zásobování. Situaci komplikovalo i počasí, protože téměř celý víkend od 15. do 18. srpna 1969 propršelo. Prostor se tak proměnil v bahenní lázně, což však zpětně jen umocnilo kultovní rozměr akce. Jídlo a zdravotní materiál shazovaly helikoptéry, mnohé hladové krky nasytila „free kitchen“, kde sami účastníci vařili a rozdávali zeleninu a sóju.

Navzdory podmínkám Woodstock ovládla nálada generace hippies, květinových dětí, jejichž heslo dodnes zní: Make love, not war! „Pro jednou jsme měli naději. Pro jednou neviděli válku ve Vietnamu, neměli jsme před očima ztrátu Kennedyů. Pro jednou nás netížila smrt Martina Luthera Kinga. Pro jednou jsme se chovali jako normální lidské bytosti,“ vypráví účastník festivalu David Crosby.

„Ti lidé byli prostě úžasní. Neviděl jsem ani kapku násilí,“ vzpomněl na všeobjímající atmosféru hlavní lékař William Abruzzi. Zdravotníci ošetřovali hlavně pořezané nohy, protože hippies chodili bosi, a řadu lidí s očima popálenýma od slunce. „Když byli na tripu, leželi na zádech a zírali do nebe,“ posteskla si jedna z ošetřovatelek.

Woodstock kousek od Woodstocku

Hudební svátek mládeže, která protestovala mimo jiné proti válce ve Vietnamu a politickému establishmentu, dostal jméno podle města Woodstock, kde se měl původně konat. Dlouhé vlasy organizátorů však u místních radních evokovaly levicové názory a užívání drog, takže se proti akci postavili. Nakonec pomohl kamarád, jehož otec Max Yasgur půjčil pozemek na farmě v Bethelu, zhruba 70 kilometrů od Woodstocku.

Nahrávám video

Hudební produkci odstartoval v pátek 15. srpna 1969 v 17:07 s vypůjčenou kytarou Richie Havens. Hrál skoro tři hodiny, protože jiný účinkující se kvůli dopravním zácpám nedostavil. Další hudebníky přivezl protiválečně naladěnému publiku až vrtulník americké armády.

Celkem během čtyř dnů vystoupilo přes třicet hudebníků, jejichž jména se stala symbolem éry, mimo jiné Greatful Dead, Joan Baezová, Janis Joplinová, Jefferson Airplane, Joe Cocker, The Who, Ten Years After či tehdy ještě téměř neznámý Carlos Santana.

Vzít si hymnu zpět

Kvůli zdržení se festival protáhl až do pondělí, kdy ho uzavřel kytarový mág Jimi Hendrix, který obecenstvo šokoval, když svérázným způsobem zahrál americkou hymnu. „Když Hendrix začal hrát Hvězdami posetý prapor, bylo to pro nás překvapivé, protože jsme ji měli za píseň establishmentu. Proč to hraje? To není naše píseň. A pak mi to došlo: Ano, je to naše píseň. Bereme si ji zpět,“ vzpomíná fotograf Henry Diltz.

Tehdejší mainstreamová hudební kritika však událost nepochopila a vzala si z ní jen to nejhorší: bahno, tlačenice, a dokonce smrt tří lidí. Dva mladíci zemřeli na předávkování drogami a třetího mladého muže, který spal se spacákem přes hlavu, přejel traktor. Dva lidé ale také na Woodstocku spatřili světlo světa poprvé.

Postupem času se ukázalo, že Woodstock znamenal mnohem víc než jen bahno a špatnou organizaci. Proměnil nejen populární hudbu, ale také kulturu a myšlení a stal se zásadním symbolem šedesátých let. Festival byl zaznamenán i na několika deskách a v téměř tříhodinovém stejnojmenném filmu, který dostal v roce 1970 Oscara za nejlepší dokument. Legendární festival má v Bethelu také své muzeum.

Nahrávám video

Pokračování se nekoná

Jedinečnou hudební událost se snažila řada lidí napodobit, respektive si od ní vypůjčovala jméno. Katastroficky skončil například stejnojmenný festival v roce 1999 ve městě Rome ve státě New York, když se akce, jíž se účastnilo asi 200 tisíc lidí, zvrhla v běsnění davu. Ten plenil stánky, ničil hudební aparaturu a podpaloval vybavení.

Neslavně dopadl také letošní pokus festival zopakovat. Původní organizátoři už vloni oznámili, že chtějí legendární akci opět oživit. Jejich snahy ale nakonec ztroskotaly na nezájmu publika i velkých hvězd, které postupně odříkaly účast. „Nebylo to úplně překvapení. V cestě tomu stála řada věcí. Navíc jsem si vybral špatné partnery,“ říká producent Michael Lang.

Rovněž čeští milovníci hudby mají svůj „Woodstock“, časem přejmenovaný na Trutnov Open Air. První ročník v září 1987 ve Volanově u Trutnova ještě před zahájením rozehnala Státní bezpečnost, v září 1990 už se ale český Woodstock uspořádat podařilo. Přijelo tehdy asi 1800 lidí, včetně tehdejšího prezidenta Václava Havla, který patřil k pravidelným účastníkům této oslavy míru a hudby. V posledních letech se sice Trutnov nekonal, organizátoři ale slibují pokračování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...